V životopise má vepsané mistrovství světa. Pozor, v základní sestavě. Evropský šampionát ale jeho generaci unikl. Přesto má Július Bielik (54), bývalý výtečný reprezentační obránce, před Eurem co říct k defenzivě českého mužstva.

Co z jeho odpovědí vyplývá? Má obavy! Hlavně kvalita a aktuální forma stoperů mu zvrásňuje čelo.

„Lepší hráče bohužel nemáme," tvrdí sedminásobný mistr ligy se Spartou Praha, ale také někdejší trenér Hradce Králové.

I tak hledí k fotbalovému svátku, který se v pátek rozjede ve Francii, s optimismem. „Mužstvu věřím. Postup ze skupiny není nereálný," hlásí bez zakolísání.

Býval jste skvělý bek. Jak se vám zamlouvá obranná hra českého týmu?
Mám z toho smíšené pocity. Obavy mám hlavně ze středu obrany. Na krajích máme kvalitní hráče.

Jisté místo by měl mít Tomáš Sivok, k němu se hledá druhý stoper. Koho by měl trenér Pavel Vrba vybrat z dvojice Roman Hubník – Michal Kadlec?
Kadlec toho na jaře ve Fenerbahce moc nedohrál, chybí mu herní praxe. Z druhé strany kvalitu určitě má, ale je otázkou, zda se stihne dostat do odpovídající formy. To už ale musí posoudit Vrba. Druhou variantou je Hubník, který odehrál velmi dobrou sezonu. Za sebe říkám, že se mi víc líbí Kadlec. Je dynamičtější. Můžeme diskutovat o Hubníkově výborné hře ve vzduchu, ale v ostatních aspektech hry je Kadlec lepší.

Nemáme na mezinárodní úroveň stopery příliš pomalé? Mohou kvůli tomu nastat v naší obraně problémy?
Ano, to je jedna z mých velkých obav. Sivok v základu bude, není to žádný běžec. Už proto bych k němu volil Kadlece z důvodu rychlosti a dynamiky. Jsem velmi zvědavý, jak obstojíme v prvním zápase proti Španělsku. V mužstvu mají spoustu rychlých a pružných hráčů, kteří budou zabíhat za naši obrannou linii. S tím můžeme mít velké starosti, protože když se vrátím k Sivokovi, tak na mě v přípravných utkáních nepůsobil vůbec jistým dojmem. Dělal chyby. Lepší hráče ale bohužel nemáme.

Tvrdíte, že krajní beky máme kvalitní. Kadeřábek si místo v základu zřejmě obhájí. Koho byste zvolil na levé straně? Limberského nebo Gebre Selassieho?
Dal bych tam Gebre Selassieho. Limberský se potýká s osobními, ale hlavně herními problémy. Zdá se mi, že jeho jarní forma nebyla dvakrát dobrá. Kdežto Gebre Selassie odehrál v Brémách víc zápasů, ale především víc těžších zápasů. Je zvyklý na vysoké tempo špičkové soutěže. Proto bych hrál Gebre Selassieho. Samozřejmě vím, že to má na levé straně přes nohu, ale to není zásadní problém.

V současném fotbale krajní beci plní téměř roli křídel. Splňují takové nároky Limberský, Gebre Selassie a Kadeřábek?
Ano, tohle v sobě mají všichni. Velmi výrazně i kvalitně dovedou podpořit útočnou akci.

Ve skupině narazíme na technicky špičkově vybavená mužstva, která mají ve svém středu hromadu skvělých ofenzivních hráčů. Má naše obrana kvalitu je vynulovat?
Pokud budou kluci správně motivovaní a správně k tomu přistoupí, tak určitě. S Tureckem jsme odehráli dvě kvalifikační utkání. Máme je detailně zmapované. Dovolím si tvrdit, že není důvod k obavám. Máme na ně hru i zbraně.

Co Chorvatsko? Souhlasíte, že je to jeden z favoritů Eura?
Nesouhlasím. V útoku asi bude Mandžukič, který má už to nejlepší za sebou. Neříkám, že je pomalý, ale už není tak nebezpečný. Navíc u Chorvatů člověk nikdy neví. Jsou schopni porazit mistry světa, ale prohrát s trpaslíkem. Je to o tom, jak se vyspí. Fotbalisté to jsou výborní, ale někdy ztrácejí kontrolu nad utkáním. Nekoncentrovanost je jejich velkou slabinou. Disciplína a správný přístup k zápasu by měly hrát pro nás.

Ještě jsme neprobrali Španělsko…
Z nich mám vážně velké obavy. Mají skvěle propracovanou kombinační hru, pro kterou se vžilo označení „tiki-taka", což v poslední době vyznívá poněkud hanlivě, mně se to ale vůbec nelíbí. Přípravnou fázi mají stále nejlepší na světě.

Jak španělské síle čelit?
Nejde ani tak o samotnou rychlost hráčů, ale především o rychlou reakci na konkrétní situaci na hřišti. Rychlost nemusí nutně sehrát zásadní roli, pokud je rychlejší myšlenka. Jednoduše řečeno: musíme jejich akce správně číst.

Španělé hodně drží balon, trpělivě si chystají ideální moment k průnikové přihrávce. V tom jsou geniální.
Návodem je kvalitní obsazování prostorů, tak aby Španělé měli co nejméně možností v kombinaci. Prostě jim jejich hru rozbít. Zároveň musíme mít na trávníku brejkové hráče, kteří budou zaměstnávat španělskou obranu, aby se tolik nevysouvala a nebyla příliš blízko naší brance. To je jediný možný způsob, jak uspět. Jinak kvalita je jednoznačně na straně Španělů. Pavel Nedvěd říkal, že z deseti utkání se Španělskem devět prohrajeme. Tak budu věřit, že to jedno vítězství přijde ve Francii. Za sebe přidávám, že špatná generálka může být k něčemu dobrá, pokud se z ní poučíš. Vzpomínám si, když jsme jeli v roce 1990 na mistrovství světa do Itálie, tak jsme nevyhráli ani jedno přípravné utkání, ale na šampionátu jsme došli až do čtvrtfinále. Poučili jsme se.

Jsme schopní postoupit ze skupiny?
Ano, proč ne. Možná jsem chvílemi odpovídal trochu pesimisticky, ale mužstvu věřím. Píše se rok 2016 a pokaždé, když na konci byla šestka, dosáhlo se velkého úspěchu. Před čtyřiceti lety vítězné Euro, před dvaceti lety finále. V Anglii bylo také spousta kluků z české ligy a přesto jsme byli málem zlatí.

Nejsilnější zážitek na EURO: Kamarád vsadil stovku, vyhrál balík
Mám v nohou světový šampionát v Itálii v roce 1990, ale na mistrovství Evropy se naše generace v 80. letech ani poté v roce 1992 nekvalifikovala. Nejraději vzpomínám Euro v roce 1996 a především na finále s Německem. Byli jsme outsideři a málem vyhráli. Můj kamarád tvrdil, že když je na konci letopočtu šestka, pokaždé uspějeme. Prý to bude stejné jako v Bělehradu v roce 1976. Na finále Německa s našimi vsadil 100 korun a vyhrál balík. Tuším, že tam byl tehdy kurz 130! Teď jsme ve stejné situaci, píše se rok 2016, asi si půjdu vsadit…