V neděli padli na hřišti Ústí nad Labem a před pondělním dopoledním tréninkem se do kabiny sunuli evidentně bez nálady. Platilo to i v případě útočníka RADKA BUKAČE (nar. 12. června 1981).

Asi byste nejraději zápas v Ústí nad Labem vymazal z paměti. Je to tak?
Rád na něj vzpomínat samozřejmě nebudu, protože jsme prohráli. Také ze svého výkonu jsem velmi zklamaný. Čekal jsem, že pomůžu mužstvu i sobě, ale nepovedlo se ani jedno z toho.

Po rozpačité hře s Opavou se nedostavilo zlepšení ani v Ústí nad Labem. Existuje pro to reálné vysvětlení?
Celou noc jsem kvůli tomu skoro nespal. Na začátku prvního poločasu jsme si ještě nějaké šance vytvořili, objevily se tam i další náznaky dobrých akcí a hra byla vyrovnaná. Ve druhé půli už to bylo z naší strany nijaké.

Proč soupeř ve druhém poločase začal mít více ze hry?
Těžko říct. Vpředu jsme nedokázali udržet míče a soupeř nás zatlačil. Jako tým jsme celkově vybouchli. Musíme se k tomu postavit čelem a hlavně začít jezdit po zadku. Jinak neporazíme nikoho.

V první půli jste měl velkou šanci, ale branku volejem přestřelil…
Byl to centr od Pavla Dvořáka na přední tyč. Snažil jsem se míč trefit pod břevno, ale šlo to nad. Každopádně se jednalo o gólovou příležitost.

Co vám trenér Machala říkal po prohraném zápase?
Zatím nic. Z jeho tváře bylo patrné pouze veliké zklamání. Poslechneme si to až před tréninkem v kabině. Nic příjemného to nebude.

Po dvou jarních kolech není situace vůbec růžová. Propadli jste se na desátou příčku a navíc vás nyní čekají zápasy s týmy, jež usilují o postup – Jihlavou a Duklou Praha…
Ať si to někteří z nás připouštějí nebo ne, jedno je jasné: momentálně hrajeme o záchranu. Když tyto zápasy nezvládneme, budeme v boji o bytí a nebytí pořádně namočení. Každý z nás musí začít sám u sebe. K lepším výkonům se můžeme odrazit pouze tvrdou prací.