Soutěž nebo pohár, je to prakticky jedno. Hradečtí fotbalisté šlapou na obou frontách. A bát se nemusejí ani soupeřů z první ligy. To koneckonců dokázali ve středu, kdy otočili nepříznivý poločasový výsledek s Bohemians Praha a favorita ze Střížkova poslali po kvalitním výkonu z kola ven. K nejlepším hráčům na hřišti patřil PAVEL ČERNÝ (nar. 28. ledna 1985), po jehož přihrávce padl vítězný gól. Za stavu 1:1 ještě z přímého kopu orazítkoval břevno.

Výhra se lehce nerodila, přesto je zasloužená. Souhlasíte?
Určitě. Soupeř ohrožoval naši branku sporadicky. My jsme byli mnohem aktivnější, vytvořili si několik gólových šancí a v závěru zaslouženě strhli vítězství na svoji stranu.

Otočit zápas s prvoligovým týmem není nikdy jednoduché. Vám se to povedlo. Z výkonu mužstva bylo po přestávce znát, že si hodně věří…

V to, že máme šanci uspět, jsme věřili už před zápasem. Ač jsme první poločas prohráli, byli jsme lepším týmem. To nám dodávalo sílu do druhé půle. Doufali jsme, že góly přijdou. Stačilo by i vyrovnat, protože bychom zůstali ve hře a na řadu by přišly penalty. Náš tlak se stupňoval a bylo jen dobře, že jsme těsně před koncem zápas rozhodli.

Vítězný gól mohl padnout už po vašem trestném kopu, jenže míč se odrazil od břevna. Co vám v tu chvíli blesklo hlavou?

Jenom, že to je škoda. Kdyby to spadlo do brány, bylo by to samozřejmě lepší. (směje se)

S blížícím se koncem se blížila i vidina pokutových kopů. Nepřemýšlel jste už v duchu, kam byste případně zamířil?

Ne, to ne. Pořád bylo dost času. Ke všemu jednoho hráče Bohemians chytily křeče, takže soupeř dohrával o deseti. Neustále jsme věřili, že to zvládneme v normální hrací době.

V 86. minutě jste ideálně přihrál před branku Dvořákovi a byla z toho postupová trefa…

Základ celé akci dal Tomáš Rezek, který vystihl špatnou rozehrávku soupeře. Pak už to šlo rychle. Roman Fischer mi prostrčil míč do křídla a mně se povedlo najít na zadní tyči Pavla Dvořáka.

Jste v osmifinále Ondrášovka Cupu. Nyní se již bude hrát dvoukolově. Přál byste si ještě relativně schůdného soupeře, nebo už protivníka silného kalibru?

Je mi úplně jedno, na koho narazíme. Osobně bych si přál Spartu nebo Slavii.

O další druholigové body budete v neděli usilovat se sparťanskou rezervou. Nemůže na tým dolehnout sebeuspokojení?

Ne, z toho už jsme vyrostli. Únava se po vítězství vstřebává vždycky lépe, všichni si navíc uvědomujeme, že nás čeká další velmi důležitý zápas. Sparta k nám na rozdíl od Hlučína či Vítkovic přijede hrát fotbal, což by nám mělo vyhovovat. Ale o podcenění nemůže být ani řeč.