„Já bych řekl, že ta šance je přímo nulová," usměje se černovlasý čahoun, když si vzpomene na letitou jedničku Petra Čecha a jeho věčného náhradníka Tomáše Vaclíka, hvězdy Arsenalu a Basileje.
Zapšklost ale u 23letého Koubka nehledejte: nemá důvod, jeho kariéra jede podle půvabného scénáře.
Ještě loni na jaře se v rodném Hradci Králové klepal o záchranu. Pak chytal na domácím Euru jednadvacítek. Podepsal smlouvu se Spartou. Na hostování v Liberci do poslední chvíle hrál o postup do jarní fáze Evropské ligy. A teď je poprvé na mistrovství Evropy.
„Občas se musím štípnout, jestli je to pravda," přiznává a pak dojde na románovou větu: „Je fajn vědět, že cesta, kterou jsem si vybral, je správná."
Když poprvé potkal o 10 let staršího mazáka Čecha, z úst mu vyklouzlo nábožné vykání. „Koukal jsem na něj s otevřenou pusou, ale dneska už jsme jako běžní kolegové v kterékoliv práci."
Mimochodem, ač je v týmu nejmladší, na Euro vyrazil jako čerstvý otec: jeho milá Jana mu dva dny před odletem do Francie porodila dcerku Julii.
„Bylo příjemné, že se to stihlo ještě před Eurem, ale o to nejde," líčí Koubek. „Nejkrásnější byla spousta emocí, byl to nejsladší pocit v životě. Každému dítě doporučuju."
A ještě něco musel před Eurem zvládnout: obligátní návštěvu pánského holičství neboli barber shopu, kam často chodí relaxovat. „Na hodinku si tam sednu do křesla a parádně si odpočinu."
Většinu sezony měl loupežnické vousy, ale nedávno je shodil a nechal si pouze krátké strniště.
Že by letní varianta, Tomáši? „Potřebuju být trochu upravený, když jsem poprvé na Euru. Navíc ve Francii, kde o sebe lidé dbají."
Se svojí Janou si posílá textovky, na fotkách vidí, jak se malá Julie rozkoukává na světě, a možná už přemýšlí o tom, co se stane po návratu z Eura.
Do Liberce už nepůjde, chce se s veteránem Davidem Bičíkem poprat o místo jedničky ve Spartě.
„Možná mi to chvilku potrvá, ale nehodlám půl roku nebo celou sezonu vysedávat na lavici. Zocelily mě bitvy o záchranu v Hradci, umím pracovat pod tlakem," vypráví Koubek.
Na Euru odpočívá od tlaku třeba vedle velkého učitele Čecha, s nímž na hotelu při exhibici v ping pongu porazil Marka Suchého s Tomášem Vaclíkem.
„Koubys byl dřevěnej. Kdyby neměl Čechína, byl by v háji," chechtal se Vaclík. Koubkova reakce: „Jeden úder jsem měl náhodou pěkný!"
Bude při příštím Euru za čtyři roky úspěšnější nejen s pálkou v ruce? „Snad tady zase budu."
A ještě něco? „Snad si třeba zachytám."
Martin Mls