Kdy a kolik branek jste nejvíce vsítil v jednom střetnutí?
Nejvíce jsem vsítil osm branek, ale to bylo ještě za starší žáky.

Vaše tři trefy výrazně napomohly k výhře nad rezervou Kosiček. V jakém časovém sledu góly padly a jak jste se prosazoval?
Ve 3. minutě po křížné přihrávce od Kutise (Pavel Kuta) jsem postupoval sám na gólmana a obstřelil ho k levé tyči. V 10. minutě po krásném pasu Doliho (Michal Doležal) jsem šel z levé strany znovu sám a lehkým přizvednutím gólmana hostí přehodil. Třetí trefa přišla v 54. minutě, kdy jsem po faulu na Hegiho (David Hegr) proměnil pokutový kop střelou k levé tyči.

Měl jste i další šance?
Ano, ještě dvě loženky jsem spálil.

Jaká atmosféra byla v hostující kabině po první půli, v průběhu které jste vedli už o tři góly, avšak do kabin se šlo za nerozhodného stavu 3:3?
Když soupeř dokázal vyrovnat náš slibný náskok, tak nás to trochu srazilo, ale řekli jsme si, že musíme hrát trochu více zezadu a proměnit nějaké šance.

A po zápase?
Byli jsme asi všichni rádi za tři body, přestože v tomhle utkání náš tým mohl vyhrát dvouciferným rozdílem.

Přibližte vaši kariéru.
První fotbalové krůčky jsem dělal v Třebši. Ještě mám na to památku – zbytky škváry v pravém koleni. Potom v žácích jsem hrál za Olympii, následně v Hradci a odtamtud jsem šel do Libčan, kde jsem kmenovým hráčem.

Jaké jsou Vaše fotbalové cíle?
Vzhledem k tomu, že už mám obě kolena operovaná, tak beru fotbal jako zábavu a potěšení.

Kam byste čtenáře pozval na fotbal o víkendu?
Určitě minimálně k obrazovkám na kvalifikaci o mistrovství Evropy 2016 a v sobotu od 16 hodin k nám do Dobřenic, neboť hrajeme doma s Červeněvsí.

Lubomír Douděra