Svůj výkon korunoval ve 45. minutě vyrovnávací brankou na 1:1. Prvoligový střížkovský tým však ve druhé půli přidal čtyři góly a dokráčel k postupu do 4. kola.
„V první půli jsme byli Bohemce vyrovnaným soupeřem. Řekl bych, že jsme měli i více střel a náznaků šancí. Čekal jsem od hostujících hráčů víc. Dopředu byli dobří, ale myslel jsem, že budou lepší i vzadu,“ řekl po zápase jediný střelec Olympie.
Rozdíl prvoligisty od lídra krajského přeboru viděl sedmadvacetiletý útočník především ve zkušenostech, tvrdosti v osobních soubojích a ve vzájemném doplňování: „Jen mě zklamali rychlostně.“ Právě díky této vlastnosti se Dvořáček zadákům Bohemians vyrovnal a dokonce několikrát ohrozil strážce hostující svatyně Šimona.
„Byl jsem trochu překvapen, že jsem měl tolik prostoru. Když ale občas koukám na ligu, tak obránci nehrají vyloženě na tělo. Asi nás celkově i trošku podcenili a nechávali nám víc místa. Určitě nečekali naši aktivitu. Když viděli, že umíme vystřelit a můžeme dát gól, tak v druhém poločase přitvrdili a přistupovali k nám blíž,“ líčil Dvořáček.
A měl pravdu. V první půli totiž kromě gólu Bohemians nic nepředvedli. „Co lidé říkali, branka byla z ofsajdu, ale nevím, z mé pozice jsem to nemohl posoudit. Jinak žádnou šanci neměli. Domnívám se, že jsme byli v této pasáži o něco lepší,“ podotkl útočník.
Podle něho byl klíčovým okamžikem zvratu druhý gól v síti Olympie po rohu Zoubka: „Hodně to ovlivnil, byl trochu zbytečný. Klukům na přední tyči propadl centr a Kropík to se štěstím trefil mezi dalšími hráči k tyči. Kdybychom tak brzo neinkasovali a udrželi remízový stav trochu déle, soupeř by znervózněl. Asi bychom měli více šancí, neboť by to hosté trochu otevřeli a chodili častěji mezi obránci.“
Zkraje druhé části měl hradecký tým hluchou pasáž, kdy v krátkém rozmezí inkasoval další tři branky. „Pak už hosté hráli, co potřebovali. Vzadu si to dávali a nikam se netlačili. Z celkového hlediska jsme ale zahráli skvěle. Samozřejmě se nepovede všechno, ale i soupeřovi hráči říkali, že ČFL bychom mohli hrát,“ poznamenal s úsměvem.
Jestli to bylo maximum, co Olympia proti prvoligistovi předvedla, Dvořáček nevěděl: „Každopádně se nemáme za co stydět.“