Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Závratnou rychlostí sletěl dolů, teď  se drápe vzhůru. Po náhlém poklesu formy a problémech se životosprávou je fotbalista Matěj Kotiš (29)  zpátky ve formě.

V pohárovém zápase proti Plzni (1:2) vstřelil jedinou branku Hradce Králové, ale nejen to: ukázal, že herně se vrací do fazony, která ho zdobila na začátku sezony. „Takový zápas jsem potřeboval," lebedí si.

Před utkáním nemohl spát, na střet s favoritem těšil se jako malý kluk. A když dal úvodní gól zápasu, málem se rozplakal. „Tři měsíce jsem čekal na první gól, tak mě to přemohlo," nebojí se upřímnosti Matěj Kotiš.

Byl zápas s Plzní dobrou prověrkou před nedělním utkáním s Libercem?
Výbornou! Myslím si, že pohárový zápas nám všem byl jen ku prospěchu, poněvadž dostali šanci hráči, kteří v ligových zápasech nehráli. Zhostili se toho výborně, i když jsme opět prohráli, tak jsme si dobře zahráli a může nám to před Libercem jen prospět.

Po delší době jste hrál od začátku. Soupeřem byl nejlepší tým Synot ligy. Byla to velká motivace?
Bylo to fantastické. Na ten zápas jsem byl nadržený už dva dny dopředu. Přes noc jsem nemohl spát.

Až takhle vás to vzalo?
Ano, já miluju, když mohu hrát a mohu být v základu. Když to přeženu, tak i kdybych měl jít hrát za tým krajského přeboru, tak prostě půjdu. Fotbal je pro mě život.

Zápas proti Plzni jste otevřel svojí první brankou v hradeckém dresu. Po gólu jste  na trávníku v kleče zůstal dlouhé vteřiny. Co se vám honilo hlavou?
Málem jsem se rozbrečel. Až takhle jsem byl dojatý. Radši jsem si pak lehnul a tvář jsem schoval do trávníku.

S čím to mělo spojitost?
Zaprvé to byl gól proti Plzni a za druhé první za Hradec. Góly jsou kořením fotbalu. Nechci, aby to vyznělo namachrovaně, ale ve Varnsdorfu jsem byl zvyklý góly dávat. Tady jsem tři měsíce čekal na první branku, tak mě to přemohlo. Navíc jsem se potřeboval chytit a vstřelený gól se myslím pozitivně podepsal na mém výkonu. Ze strany trenérů mi bylo vytýkáno, že nehraju dobře. I proto jsem  takové utkání potřeboval.

Branku jste vstřelil po báječné kombinaci a nádherném pasu sedmnáctiletého mladíka Daniela Trubače. Byla to akce jak z učebnice moderního fotbalu, že?
Nebál bych se říct: Messi, Neymar, Messi a gól. (rozesměje se) Takhle do kuchyně to hraje jen Barcelona. Teď jsme to předvedli i my. Bylo to fantastické.

Je u vás běžné, že jste tak emotivní po vstřeleném gólu?
Tohle se mi ještě nestalo. Tak citlivý po gólu jsem nikdy nebyl. Třeba ve Varnsdorfu jsem jen zvedl ruce, nic přehnaného jsem nedělal, i když vnitřně jsem byl hrozně šťastný.

Emoce k vám patří.
Ano. I během zápasu jsem emotivní. Povzbuzuji, řvu, hecuju… Osobně utkání dost prožívám a dávám to najevo i spoluhráčům.

Před několika týdny jste zaplatil tučnou pokutu za problémy se životosprávou. Už je to špatné období pryč?
Nevím, jestli to mám řešit… Napsalo se toho hodně. Po jednom, ne velkém výstřelku bych se osobně neřadil do skupiny výtržníků a opilců. Stalo se…

Ještě nějaká slova na vaši obhajobu?
Lidé, kteří jsou tady, vědí, o co šlo. Teď už s tím nemůžu nic dělat. Co se napíše, to stejně neovlivním. Nemá cenu se tím dál zaobírat.

Poznámka Radka Špryňara: Vítej zpátky, Matěji

Matěj Kotiš je výjimečným fotbalistou. Takové jako je on, spočítáte na prstech jedné ruky. V českém prostředí rozhodně. Je to typický tvořivý záložník s výrazným  smyslem pro  neobvyklá řešení. K dobru mu jde i to, že  netlumí emoce, umí je dát najevo na hřišti i v pozápasových interview. Takové sportovce mají rádi fanoušci, stejně tak novináři.

Matěj Kotiš je ale také hráč, který zklamal důvěru bývalého kouče Luboše Prokopce, stejně tak tehdejšího asistenta  Bohuslava Pilného. Jeden noční výlet po hradeckých barech (ještě s několika spoluhráči) ho přišel draho.Vysoká jednorázová pokuta mu nadělala paseku na výplatní pásce, ztratil formu, vypadl ze základní sestavy, dokonce se v utkání s Českými Budějovicemi nevešel ani lavičku. Po Hradci se dostal do řečí…  V kanceláři šéfa klubu Richarda Jukla si vyslechl velmi nepříjemná slova. Všechno bylo na levačku.

Matěj Kotiš není žádný opilec a výtržník, jak ostatně říká v rozhovoru pro Deník. To jistě ne. Jeden nedomyšlený flám z něj automaticky nedělá „násosku", který má radši pivo než fotbal. Když tvrdí, jak moc tuhle hru miluje a že je pro něj smyslem života, můžete mu to  stoprocentně věřit.

Matěj Kotiš dostal v úterý druhou šanci. Poprvé od 27. září se objevil v základní sestavě „votroků", byť „jen" v pohárovém duelu  proti Plzni. Hrál výborně, dokonce vstřelil gól. Z každého jeho pohybu bylo cítit, jak moc si užívá, že může být zase u toho.  Uvědomuje si, že dostal poslední šanci. A podle toho se chová.

P. S.: V úterý jsem v černobílém dresu opět viděl toho natěšeného Kotiše z úvodu sezony. Pro Hradec je to před víkendem ta nejlepší možná zpráva.

Vítej zpátky, Matěji!