Nedávno jste měli v týmu dva nakažené. Probíráte mezi sebou téma covid-19 často?
Je to všude kolem nás. Koukáte na to ve zprávách, na internetu. Samozřejmě se o tom bavíme. Není to příjemné pro nikoho. Celá společnost se s tím musí nějak vypořádat.

Do Jablonce jste přišel až ve třetím týdnu přípravy. Prý jste měl také příznaky zákeřného viru?
Co bych lhal. Už je to pryč. Ano, musel jsem být v karanténě. Měl jsem lehčí příznaky, bolest hlavy a svalů. Naštěstí to trvalo jenom dva dny. Nic hrozného. Taková klasická viróza. Ale chápu, že pro starší spoluobčany může mít tahle nákaza mnohem horší průběh. Držím jim palce. Sportovci se s tím vypořádávají lépe, protože je tělo trénované.

Zpět do reality. Je to teď nuda bez zápasů?
Vždycky se na to celý týden připravujete a těšíte se. Takže, když to není, tak to samozřejmě chybí.

Dává vám trenér Petr Rada v tomto ,,zvláštním“ období do těla?
Byla reprezentační přestávka. Tréninků bylo zákonitě víc. Úplné drily to nejsou, ale zabrat jsme dostali. Je to taková mezibloková příprava na vylepšení kondice. Doufám, že nebude trvat moc dlouho. (směje se)

Jaký máte s koučem vztah. Asi jste si získal jeho důvěru, když jste hned po příchodu naskočil do základní sestavy…
Nemáme spolu problém. Vše se odehrává na bázi trenér – hráč. Jedu naplno jak v tréninku, tak v zápase. Důvěru jsem si možná vysloužil už při prvním přáteláku s Jihlavou. Od té doby jsem v sestavě pravidelně. Té šance si moc vážím.

Pan Rada v poslední době srší vtipem. Dává k dobru jednu hlášku za druhou. Zasmějete se v kabině?
(směje se) Nejde si toho nevšimnout. Je to živočich, ale zároveň má náš obrovský respekt. Co na srdci, to na jazyku. Je svůj. Impulzivnost k jeho osobě patří, český fotbalový národ umí krásně pobavit.

Je i dobrý motivátor?
Nechce se mi tady srovnávat trenéry, které jsem poznal. Každý má něco. Předzápasové proslovy jsou samozřejmostí.

Dobře. Tak jinak. Byla bouřka na Spartě, když jste v poločase prohrávali 0:2? Ve druhé půli jste se totiž rapidně zlepšili a byli dokonce blízko remízy…
Umí tým zdravě vyhecovat i vypucovat. Na Spartě mluvil on i někteří kluci. Najednou jsme byli úplně jinak nastavení. Semkli jsme se. Věděli jsme, že nemáme co ztratit a málem ten zápas otočili. Škoda nevyužitých šancí.

V první půli řádil český supertalent Adam Hložek. Je opravdu tak dobrý, jak se říká?
Na to, kolik mu je, má postavu, sílu a fotbalové dovednosti nadstandardní. Věří si, má dobré zakončení. Žádný med ho hlídat. Může z něho vyrůst skvělý lídr.

V závěru mohl Jaroslav Zelený srovnat na 2:2, ale trefil jen hlavu brankáře. Vyčítal si to?
Všechno udělal parádně, gól by byl třešničkou na dortu. Ve fotbale to tak chodí. Těch šancí a závarů jsme měli víc. Pro nás bylo pozitivní zjištění, že v chrámu, jakým Letná je, můžeme zmáčknout i silnou Spartu.

Jste v mužstvu tři Hradečáci. Vy, Jaroslav Zelený a Václav Pilař. Drží bývalí Votroci v Jablonci při sobě?
Se Zelím se občas pobavíme, ale hodně času trávím hlavně s Vaškem. Je s ním hrozná sranda. Jsme podobné povahy.

V lize se vám daří hlavně doma. Čím to, že na hřištích soupeřů je to o poznání horší?
Doma je doma. Je to možná takový syndrom. Už když jsem přicházel, tak kluci říkali, že to venku dlouhodobě moc nešlape. Na Střelnici cítíme podporu, venku ji tolik nemáme.

To bylo cítit i v kvalifikaci o Evropskou ligu v Dunajské Stredě. Lze vyřazení přičítat inkasované brance na 3:3 v 85. minutě? Psychika šla zřejmě zákonitě dolů, vždyť postup byl nadosah…Vždycky to s vámi zamává, když máte nakročeno do dalšího kola a dostanete gól v závěru. V hlavě najednou nosíte, že to už nedopadne dobře.

Všechno zlé je pro něco dobré. Určitě jde do budoucna o cennou zkušenost.
Každopádně. Dunajská Streda měla v kádru řadu cizinců. Bylo to zase něco trochu jiného. Do té doby jsem odehrál v české lize jen tři zápasy. S Pardubicemi, na Slovácku a s Ostravou. V tomhle ,,slovenském týmu“ byl jen jeden Slovák a jeden Čech. Rychlostně i silově byl tenhle soupeř nejnepříjemnější. Bylo to 120 minut v tempu. Člověk viděl, kde má rezervy.

První ligový start jste si připsal proti Pardubicím. Měl jste před zápasem coby exhradečák zvláštní pocity?
Pro většinu kluků z Pardubic šlo taky o ligovou premiéru. Někde jsem četl, že jsem řekl, že jim nepřeju. Chtěl bych říct, že to bylo vytržené z kontextu. Je to jenom na nich, jak se s konkurencí vypořádají. Zatím si vedou dobře. Já jsem byl hlavně rád, že jsme vyhráli a ještě s nulou vzadu.

Kdy si myslíte, že se soutěž zase rozběhne?
Může se stát, že za týden nebo taky za měsíc. My reprezentujeme skupinu sportovců, která každý týden podstupuje testování. Jsme nejméně rizikoví a pod drobnohledem. Nevím proč nehrát. Stejně je všechno bez diváků. Lidi to bude bavit, i kdyby to mělo být jen v televizi. Fotbal je pro ně zábava a může svým způsobem i léčit. To k zahození v téhle době rozhodně není.