Osobnost Deníku
Přečíst článek >
Fotbalisté Nového Hradce se zachránili v krajském přeboru, trenér však u mužstva končí

Mnozí mu nevěřili. RADEK FERBAS to ale zvládl a dvě kola před koncem soutěže si mohl oddychnout. Jeho svěřenci obsadili deváté místo, když ve třiceti zápasech dokázali dvanáctkrát zvítězit, pětkrát hráli nerozhodně a třináctkrát odešli poraženi. Na svém kontě mají jednačtyřicet bodů při pasivním skóre 46:57.

Přebor se bude na Novém Hradci hrát i v příští sezoně. Je to váš největší úspěch v trenérské kariéře?
To v každém případě. Moje kariéra není dlouhá. Na Novém Hradci jsem začínal u žáků, pak přešel k dorostu a nyní k áčku. Když bylo potřeba, zaskočil jsem také u béčka. Jsem strašně rád, že se podařilo soutěž zachránit, získaný počet bodů je vynikající.

Mnozí experti předpovídali, že budete hrát o sestup. Proč se tak nestalo?
Vydařila se nám zimní příprava. Kluci k ní přistoupili zodpovědně. Dobře si uvědomovali, co nás na jaře čeká. Absolvovali jsme sérii zápasů s kvalitními soupeři, což nám pomohlo. Hráčský kádr je delší dobu pohromadě, navíc se jej podařilo v zimě doplnit. Přišli brankář Ondráček z hradecké Slavie a záložník Jarda Jelínek z Vysoké. Oba do kolektivu zapadli a na jaře odvedli výbornou práci. Ve čtrnácti zápasech jsme sedmkrát vyhráli a sedmkrát prohráli. Jednadvacetibodový zisk byl důležitý. Do karet nám nahrálo i to, že soutěž byla vyrovnaná, nikdo neměl nic jistého. To, že nás někteří experti pasovali do role sestupujícího, jsem nevnímal. Je to jejich věc. My se soustředili sami na sebe a šli zápas od zápasu. To se vyplatilo.

Vstup do jara se vám ale vůbec nepovedl. Prohry v Novém Bydžově a s Převýšovem nevěstily nic dobrého…
Věděli jsme, že to nebudou jednoduché duely. Rezerva Bydžova proti nám nastoupila s řadou hráčů divizního kádru, neboť bojovala o záchranu. Převýšov v přeboru kraloval a po zásluze se po roce vrátil do divize. Ze dvou porážek jsem nedělal závěry. Věděl jsem, že rozhodující zápasy nás teprve čekají.

Následovaly tři výhry, které odstartovaly cestu za záchranou, že?
Důležité vítězství se zrodilo v Přepychách, odkud se body jen tak nevozí. Navíc jsme hodinu hráli bez vyloučeného Karmína. Následně jsme doslova vydřeli doma výhru s Rychnovem a pak vyhráli v Lázních Bělohrad po skvělém výkonu 5:0. Hráči získali potřebné sebevědomí a bylo vidět, že chtějí přebor udržet. Potěšila rovněž produktivita.

Potřebný klid přinesla až domácí výhra s Kunčicemi. Co vám po závěrečném hvizdu sudího proběhlo hlavou?
Spadl mi obrovský kámen ze srdce. Najednou jsem si uvědomil, že práce všech hráčů, realizačního týmu i výboru nebyla marná. I když jsme Kunčice porazili 4:2, jednoduché to nebylo. Vždyť soupeř v té době také bojoval o záchranu a potřeboval bodovat.

V posledním domácím zápase s Olympií jste nastoupili v kombinované sestavě. Údajně jste byl zklamán z přístupu některých hráčů. Můžete být konkrétnější?
Myslel jsem si, že závěr soutěže si kluci užijí, budou se fotbalem bavit a na rivala se vytáhnou. Bohužel jsme nastoupili bez šesti hráčů základní sestavy. Nezlobte se, ale o příčinách bych nechtěl hovořit. Jsou to interní věci, které jsme si vyřešili v klubu.

Kdo patřil k největším oporám?
Překvapením byly výkony mladého brankáře Ondráčka. V obraně to byl hrající asistent Radek Baďura, ve středu zálohy Jarda Jelínek a v útoku Hejhálek a Jindra, jenž byl se sedmi góly naším nejlepším střelcem jara. Ostatní střídali dobré okamžiky se slabšími.

Jak se díváte na příští sezonu?
To není otázka pro mne, ale pro nového trenéra. Já z pracovních a rodinných důvodů na Novém Hradci končím. Na zdejší působení budu vzpomínat v dobrém. Něco jsem tady prožil. Dobře se mi spolupracovalo s Liborem Ryndem, Romanem Kyralem a Radkem Baďurou. Nesmím zapomenout na vedení klubu, které se snažilo vytvořit odpovídající podmínky, aby se zde mohl hrát krajský přebor.

Co byste řekl závěrem?
Věřím, že se i v dalších sezonách bude na Novém Hradci hrát kvalitní fotbal, z něhož budou mít hráči, trenéři, funkcionáři a diváci radost. Práce s mládeží je zde na dobré úrovni a snad se podaří z vlastních talentů vychovat hráče pro áčko. Závěrem bych chtěl poděkovat svému zaměstnavateli za toleranci při výkonu mé trenérské práce.

Jan Skalička