Trenér fotbalistů RMSK Nový Bydžov hodnotí sezonu zachráněného áčka i béčka.

Závěr čtvrté nejvyšší domácí soutěže se však prvnímu týmu Nového Bydžova povedl. Nejenže se zachránil, ale v konečném účtování mu patří desátá příčka.

To rezerva se ze dna tabulky přeboru vyškrábala už v průběhu druhé části. Velkou zásluhu na jarním tažení má trenér MARTIN FIRBACHER, jenž v průběhu jara postupně vedl obě mužstva – nejprve juniorku a poté i A tým.

Oba celky se přece jen zachránily. Oddechl jste si zhluboka?
Myslím, že jsme si oddechli všichni. Celé jaro bylo hodně náročné na psychiku všech lidí v klubu.

Po podzimu to s bydžovskými celky vypadalo mizerně. S čím jste do klubu v zimě přicházel?
Hlavně jsem byl rád, že jsem se mohl vrátit mezi lidi, kteří dělají pro fotbal maximum a dobře je znám. Po mém odchodu z vedení chlumeckého klubu jsem tuto možnost přivítal. Už delší dobu jsem však uvažoval o tom, že se chci vrátit k trénování dospělých. Důležité pro mě také bylo, že jsem vše mohl skloubit s trénováním ročníku 2000 v Chlumci.

V první polovině jara jste vedl rezervu v krajském přeboru, která se z posledního místa posunula o několik příček. Možná to bylo rychlejší, než jste si sám představoval. Viďte?
Přesně tak. Pro jaro byl stanoven jasný cíl a tím byla záchrana obou celků dospělých. Podzimní výkony béčka nebyly nijak povzbuzující. Připadalo mi, že v klubu byla rezerva trochu na vedlejší koleji. To jsme chtěli změnit.

Kde byste hledal důvody výsledkového vzestupu mužstva?
Všechno začalo solidní zimní přípravou, dále tím, že se do kádru postupně zapojovali zranění hráči. Osobně jsem ale viděl dva stěžejní body. Za prvé to byl příchod zkušeného Karla Špidlena, který na mužstvo působil velmi pozitivně a ve druhé půlce jarní části bez problémů hrál i za divizní áčko. Druhým bodem bylo určitě utkání v Broumově, kde jsme dokázali zvítězit, přestože jsme v průběhu prohrávali již 0:2. Tam jsem z mužstva jasně cítil vůli a odhodlání poprat se o udržení v kraji. Následující vítězná série to jenom potvrdila.

Ve druhé polovině jara jste s Martinem Novotným a Petrem Průchou převzali po Vladimíru Blažejovi a Petru Vaníčkovi divizní celek, kterému se do té doby nevedlo. Co bylo potřeba nejdříve změnit?
Byla to opravdu rychlá změna. Situace nebyla vůbec jednoduchá. Mužstvo si nevěřilo a právě na tom jsme se snažili nejvíce zapracovat. Dělali jsme vše pro to, aby hráči nebyli pod zbytečně velkým tlakem.

Kde podle vás nastal odrazový můstek k záchraně čtvrté nejvyšší soutěže?
Po nástupu k mužstvu nás čekaly dva domácí zápasy. Jak s Ústím nad Orlicí, tak i s Trutnovem jsme zvítězili a právě tyto výhry mužstvo nastartovaly.

Posledních sedm zápasů jste neprohráli. Čím to, že se mužstvo dostalo do takového laufu?
Fotbal je hodně o hlavách hráčů a jak jsem již řekl, kluci si začali věřit. Po úspěšných domácích zápasech jsme sehráli výborný duel v Horních Měcholupech, kde jsme získali první jarní bod zvenku, což byl důležitý počin. Navíc do herní pohody se začali dostávat hráči, kteří měli mužstvo táhnout. V bráně nás hodně držel Vašek Cejnar, ustálila se stoperská dvojice Karel Špidlen – Vojta Pavlásek, stejně jako středoví hráči Honza Věchet s Ondrou Vaníčkem. Důležité bylo, že jsme byli nebezpeční směrem dopředu. Zkušený Zdeněk Ševčík udržel v útoku míč a vstřelil i důležité branky, stejně jako Petr Tomeš. Nechci zapomenout na ostatní, ale zmínit se musím o Michalu Blažejovi. Je to kvalitní fotbalista, který makal, snažil se, ale naprosto se mu nedařila koncovka. Co ten na jaře nedal. Trefil se až v posledním zápase v Semilech a jeho radost byla ohromující.

Desátým místem jste nakonec vylepšili loňskou jedenáctou příčku. To jste po svém příchodu k týmu asi nečekal, že?
Na tabulku jsme se dívali hlavně tak, aby byl dostatek týmů pod námi. Že jsme nakonec skončili desátí, to nás samozřejmě těší. Za výkony v závěru soutěže si to mužstvo zasloužilo.

Přemýšlíte už nad nadcházející sezonou?
Samozřejmě. Fotbalový kolotoč běží dál a my moc dobře víme, že bude hodně těžké navázat na solidní jarní sérii. Důležitým faktorem bude zdravotní stav hráčů. Zcela objektivně říkám, že takový počet zranění, který v týmu byl, jsem ještě nezažil. To, že jsme přesto dokázali zachránit obě soutěže, je obrovský úspěch a také ocenění práce celého klubu. Bylo možné vytáhnout si třeba dorostence, kteří byli velmi dobře připraveni.

Jaká bude letní příprava obou týmů, jež trénují pohromadě?
Letní přípravu zahájíme ve čtvrtek čtrnáctého července. Probíhat bude v domácích podmínkách. Pro přátelské zápasy chceme využít hřiště v nedalekých obcích. Víme, že fanoušci z okolí nás jezdí povzbuzovat, a tak i tímto krokem bychom jim chtěli poděkovat a v rámci propagace kopané přivést divizní fotbal i na menší stadiony.

Proběhnou v Bydžově nějaké hráčské změny?
Změny určitě nějaké nastanou. Na hostování do Velimi odchází Ondra Vaníček, do Olympie Hradec Králové se vracejí Lukáš Kubelka s Tomášem Rakem. Opačným směrem by měl přijít Jirka Kolínek. Otazník visí nad působením brankáře Michala Rohlíčka. Další příchody jsou samozřejmě v jednání. V závěru bych chtěl moc poděkovat všem, kteří se na jarní bydžovské jízdě podíleli. Zvláště se musím zastavit u mých kolegů Martina Novotného a Petra Průchy. Spolupráce s nimi byla naprosto perfektní, výtečně jsme se doplňovali a ještě jednou jim moc děkuji.

(pt)