Většinu kontrů hradeckého celku táhl PAVEL ČERNÝ, který se z tvůrce hry proměnil ve 23. minutě do role střelce. Chytrým kopem „šajtlí“ z hranice šestnáctky vstřelil první gól zápasu.


Zápas s aspirantem postupu vyšel celému týmu i vám osobně. Hodnocení vyzní určitě příjemně?

Vydařil se nám první poločas. Produkovali jsme kombinační hru, měli jsme spoustu šancí vstřelit branku a Olomouc jsme k ničemu nepustili. Byla jen škoda, že jsme nedali více gólů. Podařilo se nám to až po přestávce a druhá branka rozhodla utkání. Potom už jsme se nikam nehnali a čekali na možnosti k rychlým brejkům.


Vašemu prvnímu gólu předcházela chytrá narážečka s Pavlem Dvořákem, po níž jste postupoval sám na gólmana Doležala. Pohlednou akci jste neméně efektně zakončil. Věděl jste předem, co uděláte?

Poté, co jsem si blížil k pokutovému území, viděl jsem, že brankář Doležal nejprve vyběhl, pak se zastavil a znovu udělal dva kroky. Stále však byl daleko ode mě. Věřil jsem si, že ho přehodím, a míč doklouzal do sítě.


Přiznejte, čekal jste, že utkání s HFK zvládnete takhle skvěle?

Na Olomouc se nám dlouhodobě daří. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme s Hanáky neprohráli čtyři nebo pět posledních utkání. Před zápasem jsme si na soupeře dost věřili. Už na podzim jsme u nich uhráli dobrý – bezbrankový výsledek.


V zápase jste schytal hodně ran a bojiště jste opustil už v 77. minutě. Bylo důvodem zranění?

Částečně, byl jsem dost okopaný. Hlavně mě ale už začínaly chytat křeče.

V současnosti se mužstvu daří. V čem spatřujete hlavní příčiny obratu k lepšímu?
Největší zlom vidím v tom, že jsme konečně začali dávat branky. Především na domácím hřišti máme skvělé první poločasy. Hrajeme výborně, ofenzivně. Znovu říkám, je jen škoda, že jsme do přestávky skórovali pouze jednou. Mohli jsme vést klidně 3:0 a utkání by bylo rozhodnuto daleko dříve. Doufám, že nám tato forma vydrží co nejdéle. Ve středu pole Pavlu Černému kryl záda při jeho útočných výpadech VLASTIMIL KARAL, který roli defenzivního záložníka zvládl na jedničku, ačkoliv je povoláním spíše obránce. Vítězství nad Hanáky potěšilo Karala dvojnásob, den před zápasem totiž oslavil čtyřiadvacáté narozeniny.

Ve čtvrtek jste měl narozeniny, vyhráli jste. Jak to oslavíte?
Předně jsem rád, že to dopadlo dobře a vybojovali jsme důležitou výhru. Určitě něco do kabiny přinesu, ale teď ještě nevím, co to bude.

S jakou taktikou jste do zápasu vstupovali?
Do utkání jsme šli s cílem hrát aktivně a udávat tempo hry. Nám se daří proti mužstvům, která chtějí hrát fotbal a nezalezou před svou branku. Dnes se to potvrdilo.

Nastoupil jste na postu defenzivního záložníka, ač více hrajete na místě stopera. Jak jste se cítil v této roli?
Dobře, neměl jsem s tím žádný problém. Výhodou bylo, že se dařilo celému týmu.

Kde se vám tedy hraje lépe, ve středu pole, nebo v obranné řadě?
Tuhle otázku vůbec neřeším a ani o tom moc nepřemýšlím. Jsem rád, že nastupuji pravidelně a je mi jedno na jakém postu. Tam, kam mě trenér postaví, se vždycky snažím odevzdat co nejlepší výkon.