Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jen samé pochvaly dopadaly po vítězství nad Viktorií Žižkov na jeho hlavu. VOJTĚCH ŠTĚPÁN zařídil výhru 1:0 cizelérsky provedeným „trestňákem“, jeho výkon měl nadstandardní parametry.

„Chtěl jsem to trefit čistě přes zeď, někdo pohnul hlavu a míč tam zapadl,“ uculoval se rychlonohý útočník. Fotbalisté FC Hradec Králové vstoupili do ligy úspěšně, nevšední roli favorita proti nováčkovi Gambrinus ligy splnili.

Jaké to bylo nastupovat do zápasu jako favorit?
Před rokem jsme v prvním kole se Spartou mohli jen překvapit, teď jsme museli vyhrát. Když jsem viděl rozlosování, tak jsem moc rád nebyl. Tušil jsem, že dostaneme Duklu nebo Žižkov a každý nás bude pasovat do role favorita. Z tohohle důvodu nezávidím Spartě, která musí v každém zápase vyhrát. Není to nic jednoduchého, proto jsme na začátku byli nervózní.

Jak moc je první vítězství důležité?
Hodně. Začátky jsou pokaždé těžké. Kolikrát se nehraje fotbal na krásu, ale je podstatné získat body, abychom byli v příštích kolech klidnější. Byl to typický úvodní zápas. Naštěstí jsme vstřelili gól. Kdybychom přidali další, nemuselo být ze zápasu takové drama.

Byli jste v úvodu nervózní?
Asi jo. Nikdo nechtěl udělat zbytečnou chybu. První zápasy nejsou jednoduché, proto jsem rád, že jsme to zvládli.

Zápas jste rozhodl báječně zahraným trestným kopem. Šlo to vůbec provést ještě lépe?
(usmívá se) Na tréninku jsme to dost pilovali. Sice jsem to zahrával z druhé strany než v samotném utkání, ale chodilo mi to tam docela dobře. Proto jsem si věřil. Chtěl jsem to trefit čistě přes zeď, někdo pohnul hlavu a míč zapadl do branky.

Těsně před exekucí jste se o něčem dohadoval s Filipem Klapkou. Chtěl kopat on?
Ne, ne. Jen jsme uvažovali, že by mi to „vykulil“. Nakonec jsem se rozhodl, že to zkusím přímo.

Skórovat jste mohl víckrát. Mrzí vás promarněná šance v závěru prvního poločasu?
Ta ani ne. Už jsem nemohl, neměl jsem sílu na pořádné zakončení, tak jsem jen vystřelil, abych nevymyslel nějakou blbost a nebyl z toho protiútok. Spíš mě mrzela akce ještě za stavu 0:0, kdy jsme vystihli rozehrávku soupeře, udělal jsem kličku ve vápně a měl vstřelit gól.

V druhém poločase jste si neodpustili výpadek. Zejména v rozehrávce jste si počínali dost lehkomyslně, nemyslíte?
Působilo to tak. Jakmile člověk začne přemýšlet, že musí za každou cenu vyhrát, začne podvědomě hrát více zezadu. Z toho se pak rodí chyby, i když Žižkov nás k nim chvílemi donutil.

Chyběl Václav Pilař?
Venca by chyběl každému týmu, nás nevyjímaje.

Je vaším úkolem Pilaře nahradit?
Říká se to… (přemýšlí) S Vencou jsem byl v jedné kabině celou sezonu. Nemyslím, že vyloženě jeho bych měl nahrazovat. To spíš vytvářejí lidi. Každý jsme jiný typ. Oba hrajeme zprava, to máme společné.

Ano, vytvářejí to lidé, ale řekl to i váš trenér.
Jestli to tak řekl trenér, tak se to ode mě asi čeká. (rozesměje se) Přesto si myslím, že jsem jiný typ hráče.

Pojede se vám v pátek do Teplic o hodně lehčeji?
Určitě. Doma jsme splnili povinnost. Kdybychom přivezli body i z venku, tak by to nemělo chybu. Pak máme doma těžký Liberec, jedeme na Spartu… To není sranda.