Z pohledu klubu se v této sezoně objevila pozitiva i negativa. K těm určitě dobrým věcem patří to, že A-tým je ve většině postaven na odchovancích zdejšího systému mládežnické kopané. Klub má díky městu Nový Bydžov výborné sportovní i technické zázemí. První rok má za sebou Sportovní centrum dorostu se čtyřmi týmy v dorosteneckých soutěžích. Dorosty jsou plynule navázány na sportovní třídy a týmy Cidliny. Máme celkem dobře vyřešenu trenérskou strukturu a hrajeme jako klub s minimálními ekonomickými náklady. K těm horším záležitostem samozřejmě patří to, že nám zůstaly díky podzimní části uzavřeny divizní brány. Bydžovský klub je připraven zcela určitě na další kvalitativní posun. Je postaven stabilně na několika nohách toho pověstného fotbalového stolu na rozdíl od jiných subjektů.


Splnilo umístění předsezonní cíle?
Pokud se týče A-týmu dospělých, tak jsme určitě chtěli vyhrát každý příští zápas a tím i krajský přebor. Bydžovský fotbal je na dospělou divizi připraven s výjimkou ekonomiky klubu, ale ta se zase mnohdy odvíjí třeba právě od soutěže. Takže tým i trenéři nevnímají druhé místo katastroficky, ale určitě jsme i my chtěli primát.


V jarní části sezony jste získali o 9 bodů více než na podzim. Kde vidíte hlavní příčiny zlepšení?

Jednoznačně v dvojnásobném, strukturálně dobrém posílení kádru a v získání sebedůvěry většiny hráčů. Na podzim jsme hodně chtěli dát šanci čtveřici mladíků, kteří přišli z dorostenecké ligy, ale z nich nás výrazně potěšil jen Luboš Hruška. Jarní příchody Michala Blažeje a come-back Jardy Matějky, to byly přesně personální trefy, které tým posílily a nastartovaly. Začali jsme být fotbaloví a proměňovali jsme příležotosti.


Máte úctyhodnou bilanci na hřištích soupeřů, kde jste ani jednou neprohráli…
Upřímně řečeno, nám hra venku nijak nevadí, někdy spíše naopak. Doma se každý náš soupeř logicky o hodně více snaží o fotbal, o ofenzivní pojetí, prostě chce hrát, a to nám vyhovuje. V Novém Bydžově až na výjimky, mezi které určitě budu jmenovat Novou Paku, Broumov či Českou Skalici, jde mnohdy o zákopovou válku. Překonat důsledné obranné valy a všemožné taktické prvky není mnohdy úplně jednoduché .


Nastříleli jste nejvíce branek…
To souvisí především s jarní částí, Blažej dal ve 13 zápasech 15 branek, vedle něho se začalo více dařit „lvíčatům“ Pánkovi a Valentovi. Určitě se na jaře zvedl Průcha. Navíc už stálý gólový prvek, tedy standardky, zejména díky Matějkovi a Hruškovi, byly také efektivní. Důležité branky dal i přes řadu neproměněných šancí Tomeš. Góly přišly se změnou herního pojetí, které vycházelo z kreativity ve středu pole, protože jsme konečně našli optimální model sestavy a její modifikace.


Na čem se zakládala hra týmu?
Především, tým má zažitý defenzivní systém, ten jsme začali aplikovat již v prvním roce mého působení a hráči ho již mají zažitý. Druhým faktorem byla určitě herní disciplína, stanovení úkolů pro jednotlivé posty, defenzivní o ofenzivní část standardních situací. A pro jaro jsme přidali kombinační hru a celkem rozumnou efektivitu ve finální fázi. Měl jsem i radost, že většinu soupeřů jsme dokázali přehrávat od 60. minuty zápasu. Kondice většiny hráčů je velmi slušná a dokázaly to i zimní přípravné zápasy s týmy vyšších soutěží.


Zklamalo vás něco?
Určitě naplňování fotbalové legislativy odpovědnými pracovníky, ať už ze stránky vnímání nutného postavení výchovy mládeže v hierarchii každého klubu, v otázce dohledu nad kvalitou zázemí na stadionech, v otázce koncepčního vnímání fotbalu jako každé jiné činnosti. Náš klub se snažil být nejprve připraven tímto směrem a na těchto základech, řečeno reklamním sloganem, jsme chtěli stavět kvalitativní soutěžní posun. Bohužel, ve filozofii řady fotbalových činovníků je to úplně naopak, příklady jsou zcela jasné a to je pro mne mimořádné zklamání. Musím říci po dlouhé době, že mne zklamaly výrazné velmi hrubé chyby některých rozhodčích, které nás hodně delimitovaly. Vím, že některé nebyly úmyslem, šlo spíše o zkraty. Například 93. minuta podzimního zápasu v Milíčevsi či vyhodnocení dalších herních situací v jarních zápasech s Rychnovem, Novou Pakou či Olympií mi dlouho budou ležet v hlavě i níže. Mně nikdy nejde o chyby typu otočených autů, neodpískaných či odpískaných trestných kopů, ale o zcela evidentní taxativní záležitosti, které nás určitě připravily třeba o ten pověstný nutný jeden bod.


Kde byste hledal hlavní rozdíl mezi vaším mužstvem a postupujícím Převýšovem?
Rozdíly v hráčské kvalitě prakticky nejsou. Oba týmy disponují několika osobnostmi a dát oba hráčské kádry dohromady, tak to by byl špičkový divizní celek. Rozdíl je zcela evidentní v ekonomickém i pracovním zabezpečení hráčů, tam je Převýšov nad námi o hodně dál. Rozdíl je i v psychice obou týmů . Převýšov disponoval i větším množstvím zkušenějších fotbalistů. Myslím si naopak, že mí svěřenci jsou mentálně více připraveni na kontaktní fotbal a herní systém vyšší soutěže.


Jaké budou cíle do příštího ročníku a kdy začne letní příprava?
Cíle budou stále stejné, přípravu zahájí tým pod vedením Zbyňka Houšky 12. července. Vše proběhne v domácích regionálních podmínkách.
Jaké by mělo být složení týmu do následujícího ročníku…
Byli bychom velmi rádi, kdyby bylo stejné, případně bylo doplněno o dva tři talentované hráče z naší líhně, kteří v současné době působili jinde či v bydžovském dorostu.


Dokážete odhadnout, kdo by měl příští sezonu hrát o postup a kdo o udržení v soutěži?
O místa nahoře bude hrát určitě znovu Nová Paka, jednoznačně Broumov, zvedne se zase Kostelec nad Orlicí. Nahoru může jít Česká Skalice a Lhota pod Libčany. Pozor na Jičín, ten má kádr s velkou perspektivou a dobré trenéry. O záchranu – své tipy mám, bude to tam, kde budou chybět ekonomické prostředky.


Proč jste se rozhodl u A mužstva skončit a kam povedou vaše kroky?
Po letošní sezóně nemám příliš náladu na dospělou kopanou. Pochopil jsem, že fotbal v této kategorii je specifickou veličinou odlišující se od standardů jiných činností s výraznou měrou subjektivních vlivů. Mé kroky povedou k mládeži, kde mě řada věcí neuspokojovala. Budu se také orientovat na zapojování dorostenců do juniorky. Druhým důvodem je to, že jsem u týmu tři roky a nedošlo k pozitivnímu třesku, tj. postupu. Nicméně, jarní kolektiv mužů Nového Bydžova, to byla skvělá práce, velmi dobré vztahy a velká soudržnost týmu a jeho vedení. Bylo mi ctí s tímto týmem pracovat a s většinou kluků mne nadále budou pojit výborné vztahy. Na působení v A mužstvu budu vzpomínat rád.