Před jarním startem soutěže se dokonce spekulovalo o tom, že by se v Černilově mohla od letošního léta hrát divize. Tento sen se nakonec neuskutečnil. Svěřenci trenéra OLDŘICHA BARTKA obsadili v konečném pořadí šesté místo, když vybojovali 46 bodů při aktivním skóre 54:43. Dokázali dvanáctkrát zvítězit, desetkrát hráli nerozhodně a osmkrát odešli poraženi. Zkušený kouč však pesimismu určitě nepropadá. Na právě skončenou sezonu se dívá kladně, i když byla na lavičce Černilova jeho poslední.


Neříkal jste si po podzimu, že postup do divize není utopií?
Pochopitelně jsem byl rád, že jsme byli v tabulce tak vysoko. Pokud jde o postup do divize, tak v tomhle směru jsem byl na zemi. Není jednoduché postoupit do krajského přeboru a následující rok o soutěž výš. Moc dobře jsme si všichni uvědomili, že v tomto složení by mužstvo na divizi nemělo. Navíc je to velice kvalitní soutěž, musíte minimálně čtyřikrát týdně trénovat, pokud chcete důstojně obstát. Že by se v klubu mluvilo o postupu, tak to tedy rozhodně ne.

Vstup do jarních odvet ale ukázal, že rým roli „černého koně“ nezvládne…
V tomhle směru musím nejprve říct, že jsem nebyl spokojen s průběhem zimní přípravy. Na tréninky nechodili hráči v plném počtu, což bylo mj. zapříčiněno studijními a pracovními povinnostmi. Rovněž na zápasy jsem sestavu lepil, jak se dalo. Dnes je doba taková, že pokud fotbalista nemá profesionální smlouvu, pak tuto soutěž bere jako zábavu a na trénink přijde třeba jednou týdně. Navíc nás pronásledovala marodka. Čtyři měsíce marodil Jukl, zranil se Škoda i další hráči. Po podzimu u nás skončil zkušený Němec, který byl velkou oporou. To vše se muselo promítnout negativně do úvodu jara. Já bych si představoval zimní přípravu jinak, ale v dnešní době musí člověk akceptovat i jiné povinnosti. Taková je realita.

Ale ani v dalším průběhu to nebylo podle vašich představ, souhlasíte?
Jistě. když to zpětně zhodnotím, tak kromě Němce, o kterém už byla řeč, skončil Bartoněk, který měl rovněž spoustu zkušeností. Blažek šel hrát jeden zápas za béčko, kde byl vyloučen a dostal čtyři zápasy na tvrdo. Myslel jsem si, že ostatní hráči je nahradí, ale nestalo se tak.

Necítil jste, že u některých hráčů zavládlo sebeuspokojení? 
Neřekl bych, že šlo jen o sebeuspokojení. Výkony některých hráčů nebyly na odpovídající úrovni a od toho se vlastně všechno odvíjelo.

Nakonec jste skončili ve středu tabulky, jste s umístěním spokojen?
Nejen já, ale i vedení klubu může být s konečným umístěním spokojeno. Historický byl už postup do krajského přeboru a v něm jsme ostudu určitě neudělali. Při pohledu do minulosti se mnohokrát stalo, že nováček měl s přechodem do vyšší soutěže určité problémy, což se nám naštěstí nestalo.Hlavně na podzim byli v týmu zkušení fotbalisté, kteří dali naší hře určitý řád.

V týmu jste měl i exligové hráče, Jukla s Barbaričem…
Moje představy naplnili. Hlavně na podzim to byli organizátoři hry, dokázali poradit a na druhou stranu i usměrnit mladší hráče. Oba se navíc dovedli zapsat i do střelecké listiny, což bylo další plus. Pokud jde o jarní část, tak tam už byli, jak se říká, na všechno sami a mnohdy nenašli u spoluhráčů pochopení.

Kdo další naplnil vaše představy?
Byli to Černý a Hryzlík, kterého jsem si v zimě vytáhl z dorostu. Velmi dobře zapadl do kolektivu. Myslím si, že pokud by měl více času na trénování, mohl by časem hrát vyšší soutěž. Nesmím zapomenout ani na gólmana Marianďuka. O něm se v těchto dnech hodně hovoří, vždyť dal branku přes celé hřiště. Mohl jsem se na něj vždy spolehnout. Na jednu stranu je trochu flegmatik, na druhou výborný brankář a skvělý chlap do party. Ani ostatním hráčům nelze upřít snahu. Střídali dobré okamžiky se slabšími. Ale tak už to ve fotbale chodí.

Čekal jste, že do divize postoupí Převýšov?
Abych řekl upřímně, mým favoritem byli hráči Nového Bydžova. Zbytečnými remízami hlavně na podzim si cestu do divize zkomplikovali a na jaře již Převýšov nabídnutou šanci nepustil. Nicméně, svěřencům trenéra Bohuslava Pilného přeji, aby se v divizi zabydleli a dařilo se jim.

Jakou úroveň měla jarní část?
Některá mužstva se zlepšila, jiná zhoršila. Vše bylo odvislé od toho, jak hráči chodili na tréninky, kolik času chtěli fotbalu dát. Ke konci jara už hráči myslí hlavně na dovolenou. Obvykle je již rozhodnuto o postupu i sestupu a ve většině zbylých zápasech již o nic nejde. Řekl bych, že jarní část nepřevýšila průměr.

Kdy se začnete připravovat na další sezonu?
Pravděpodobně od poloviny července, ale to už bude beze mne. Já musím ze zdravotních důvodů skončit a když to řeknu jinak, odcházím do trenérského důchodu. Trénování se věnuji již pětadvacet let a na mém zdravotním stavu se to asi i trochu podepsalo. Chtěl bych poděkovat vedení FK Černilov, realizačnímu týmu i všem hráčům za velmi dobrou spolupráci. Nesmím zapomenout ani na fanoušky, kteří nás chodili povzbuzovat v hojném počtu.

Neříkejte, že budete bez fotbalu?
To víte, že ne. Konečně si jej vychutnám z pohledu diváka. Více se budu moci věnovat rodině, zvláště pak vnučkám.
Co když přijde nějaká lákavá trenérská nabídka?
Ani tu bych nevzal. Zdraví mám jedno, nedá se nic dělat. Časem se třeba situace změní, ale teď určitě ne. Musel bych dostat nabídku od Bayernu nebo AC Milán.

Jan Skalička