Svěřenci LADISLAVA BROŽE (nar. 8. října 1961) si oproti podzimu v tabulce pohoršili, výsledkem letošní sezony je konečná sedmá příčka. „Nesplnili jsme, co jsem si představoval. Mým přáním bylo přiblížit se k padesátibodové hranici, ale bodů jsme nastřádali jen dvaačtyřicet,“ říká kouč na rovinu.

V čem byl problém?
Na jaře jsme prohráli čtyřikrát a pokaždé o gól. Sedmkrát jsme remizovali, což představovalo velké ztráty.

Hodně jste si sliboval od vstupu do jarní části. Ze čtyř utkání jste třikrát měli výhodu domácího prostředí…
Chtěli jsme z těchto utkání vytěžit minimálně devět bodů, ale byly z toho jenom čtyři. Psychiku mužstva to do jisté míry ovlivnilo. Navíc jsme první dva zápasy odehráli na umělé trávě Všesportovního stadionu pouze s kmenovými hráči B týmu a doplatili v nich na určitou nezkušenost. Proti nám stály celky Letohradu a Živanic, které mají v kádrech řadu kvalitních fotbalistů.

Situace ve skupině C byla pár kol před koncem pořádně zamotaná. Těsně nad sestupovým pásmem figuroval i váš tým. Co se vám tehdy honilo hlavou?
Lehko mi opravdu nebylo. Do částečných problémů jsme se dostali po utkání s Převýšovem, v němž jsme inkasovali vyrovnávací branku v nastaveném čase. Kdybychom tenhle zápas vyhráli, podobné starosti by nenastaly.

Často jste dopláceli na neproměňování šancí…
Přisuzuji to nezkušenosti našich mladíků. Efektivita v koncovce je pokaždé důležitá, rozhoduje o výsledku. Šance jsme si vždycky vytvořili, s jejich proměňováním to bylo horší. Přesto mě v tomto směru potěšil Karanský, který toho tolik neodehrál, ale na jaře dokázal vstřelit sedm branek.

V posílené sestavě jste na trávníku v Kuklenách podlehli letošnímu suverénovi z Pardubic 0:1. Byl tenhle tým, který měl před druhým celkem sedmadvacetibodový náskok, něčím výjimečný?
Neřekl bych, že se jedná o výjimečné mužstvo. U nás to bylo spíše remízové utkání. Pardubicím se náramně povedl vstup do soutěže a hráčům narostlo patřičné sebevědomí. Klub navíc disponuje dobrým zázemím. Postup si zasloužili.

Sestoupily Živanice. Tedy tým, který na podzim vyřadil v Ondrášovka Cupu prvoligovou Mladou Boleslav. Co tomu říkáte?
Pro mě samotného je to překvapení jako hrom. Živanice disponovaly silným kádrem. Je otázkou pro někoho jiného, na co doplatily.

V příští sezoně už hradeckou rezervu nepovedete, proč?
Jako trenér jsem v klubu působil sedmnáct let a postupně vedl všechny kategorie. Odcházím proto, že posty jsou obsazeny tak, že tam nemám místo.

Míříte na pozici šéftrenéra do Nového Bydžova. Co si slibujete od tohoto angažmá?
Budu pracovat s širokým kádrem, což mě vždycky lákalo. Bydžov má perspektivní hráče nejen v A mužstvu. Čerpat se dá i z juniorky a staršího dorostu. Těším se.