Stříž:FOTBAL: 'Spokojen být nemohu, přesto k určitému zlepšení došlo'

Když jsem v lednu letošního roku toto mužstvo převzal, hrálo Českou ligu mladšího dorostu a v červnu skončilo na posledním místě. Mým cílem proto bylo, aby se hráči postupně zlepšovali a v první lize mladšího dorostu hráli důstojnou roli. Mým tajným přáním bylo skončit po podzimu v první polovině tabulky. To se nám bohužel nepovedlo. Zejména ve druhé polovině podzimu šly naše výkony trochu dolů. Zbytečně jsme tak ztratili několik bodů, které v celkovém účtování chybí. Spokojen proto nemohu být, ale cítím, že k určitému zlepšení došlo.

Proti jaru se určitě zlepšil náš herní projev. Snažíme se praktikovat kombinační hru, která českému fotbalu chybí. Některé naše zápasy se určitě líbily. Zaznamenal jsem příznivé ohlasy ať už od rodičů nebo od příznivců hradecké kopané, kteří se do Kuklen chodili dívat. Někdo možná namítne, že vše se odvíjí od výsledků a získaných bodů, ale pro mě osobně to není až tak důležité. V této kategorii by se kluci měli naučit hrát fotbal, který by měl odpovídající kvalitu. Hráči by měli být dobře připraveni pro první ligu staršího dorostu a poté i do dospělého fotbalu.

S tím bych tak docela nesouhlasil, neboť všechna prvoligová mužstva jsou na tom stejně jako my. V klubu jako je FC Hradec Králové by měli být hráči, kteří mají touhu se prosadit a dotáhnout to co nejdál. Každopádně první liga mladšího dorostu má svoji kvalitu a jen se ukazuje, že rozdíl mezi Českou ligou a nejvyšší soutěží je značný.

Příliš se nám nedařilo v domácích zápasech. Zatímco na jaře jsme trénovali a hráli na Bavlně, kde jsme měli opravdu domácí prostředí, tak podzim byl jiný. Na Olympii v Kuklenách je krásný areál, ale bohužel my tam netrénujeme a odehrajeme pouze mistrovské zápasy. Hráči na zdejší hřiště nejsou zvyklí, nehraje se jim tam dobře. Může to být výmluva, ale znovu říkám, že to byl jeden z faktorů, proč naše výkony byly tak kolísavé. Navíc nepatříme k top mužstvům, kde si vybírají ty nejlepší hráče z republiky.

Erik Zavřel je osobností tohoto mužstva. Velmi dobře hraje nohama a i na tréninku ho občas pustím do útoku. Když jsme v průběhu podzimu byli v určité krizi, neboť jsme nebyli schopni dát gól, tak jsem Erika v jednom do útoku dal a on vsítil jednu branku a postaral se o vyloučení hostujícího brankáře. Bylo to částečné oživení, nadále s ním ale počítám mezi tři tyče. Honza Žaloudek je brankářskou dvojkou, jeho pracovitost a poctivost v trénincích je příkladná, a proto jsem mu chtěl dát v některých zápasech šanci.

Kromě Zavřela, který má na to, aby se dostal do reprezentace, mě svým přístupem k fotbalu potěšili například Štěpán, Holubec, Kopřiva, Bönisch nebo Pluhovský. Jsou zde i hráči, kteří by si měli srovnat v hlavě, zda fotbal opravdu chtějí dělat na takové úrovni, jakou je první dorostenecká liga. Cítil jsem, že mají jiné zájmy a to je škoda. Pokud nebudou chtít dát sportu číslo jedna v Hradci Králové maximum, budeme se muset s nimi rozloučit.

Určitě to, že jsme byli málo produktivní v útočné fázi. Naši útočníci si jsou herně dost podobní, chybí jim větší důraz ve vápně soupeře. Potřebovali bychom brejkového útočníka, který by své šance prostě dokázal proměnit a třeba otočit i nepříznivě se vyvíjející zápasy. A ještě něco. Chybí tu hráč, který by na hřišti mluvil, dirigoval obranu. Řada kluků, když něco zkazí, se uzavře do sebe a na hřišti je není slyšet.

Ani ne. Plzeň už dlouhodobě podává kvalitní výkony. Vše je umocněno i tím, že prvoligové áčko vede Gambrinus ligu a na západě Čech propukla fotbalová horečka.

Trénovat budeme do 12. prosince a znovu se pak sejdeme 10. ledna. Příprava bude klasická, kromě nabírání fyzičky přijde ke slovu pochopitelně i herní stránka. Máme vytipováno několik fotbalistů. Uvidíme, jak to dopadne. Kdyby přišly dvě nové posily, byl bych spokojen.

Byla to pro mě další velká zkušenost. Vážím si toho, že mohu pracovat v klubu, kde se hraje první fotbalová liga. Tahle práce mě naplňuje víc, než třeba kdybych trénoval první ligu futsalu. Jsem povoláním učitel, takže jsem v denním kontaktu s mladými lidmi a sportovci. Mám radost třeba z toho, že na tréninky mi chodí šestnáct až dvacet lidí, což je paráda.

O tento sport se pochopitelně nadále zajímám. Zapojil jsem se do vzdělávání trenérů futsalu (jedná se o licenci A nebo B). Nezříkám se spolupráce s tímto sportem, ale momentálně u mě vítězí trénovat fotbal v Hradci. Pravdou je, že když jsem byl před lety na Maltě, tak jsem vedl futsalisty i fotbalisty. Byl jsem tam jako profesionální trenér. V Čechách tomu tak ale není.

Jsem původem Brňák a v tehdejší KPS (Královopolské strojírny) jsem hrál první dorosteneckou ligu, druhou a třetí ligu za muže a po ukončení vysoké školy jsem v pětadvaceti letech přesídlil do Hradce Králové. Hrál jsem divizi za Holice a později i v nižších soutěžích. V roce 1989 jsem se dostal jako aktivní hráč do futsalové reprezentace, kde jsem působil sedm let. Po ukončení kariéry (hrál i I. ligu futsalu za Plumbum Hradec Králové) jsem se stal trenérem futsalové reprezentace. To trvalo dlouhých deset let. V letech 2006 až 2009 jsem byl na Maltě, kde jsem zakládal futsalovou reprezentaci a zde jsem trénoval rok a půl futsalovou reprezentaci do čtrnácti let. Poté jsem dělal asistenta u reprezentace mužů, kterou vedl rovněž český kouč Dušan Fitzel.

Výborně se domluvím anglicky.

Jak už jsem řekl, práce v FC Hradec se mi líbí a pokud bude ze strany vedení o mé služby zájem, tak si myslím, že bych zde působil i v příští sezoně. Že tohle všechno můžu dělat, je zásluha dobrého zázemí. Chtěl bych poděkovat mému asistentovi Láďovi Bočkovi z Rychnova. Je to rovněž učitel tělesné výchovy a myslím, že jsme si oba kápli do noty. Je to dobrý parťák, do mužstva vnesl něco nového a kluci ho dobře přijali. Do nového roku přeji všem hodně zdraví a aby se hradeckému fotbalu opravdu dařilo.

JAN SKALIČKA