V minulé sezoně udivovali svými výkony a výsledky v I. B třídě na Královéhradecku a po zásluze se radovali z postupu do vyšší soutěže. Fotbalisté TJ Sokol Kratonohy se však v roli nováčka vůbec neztratili ani v I. A třídě. Po podzimu jim totiž patří vynikající třetí příčka. Úspěšný trenér KAREL VÍTEK si tak právem může lebedit, jak jeho mužstvo šlape.

Pro Sokol jistě byly klíčovými faktory dobrá produktivita a úspěšnost na domácím trávníku, které tým zdobily již v předchozím vydařeném ročníku. Kouč Kratonoh přesto nepropadá přílišné euforii. I přes povedenou první polovinu soutěže je dle jeho slov třeba zapracovat například na defenzivní činnosti, neboť mužstvo ve třinácti zápasech dvaadvacetkrát inkasovalo.

Předpokládám, že v Kratonohách vládne po podzimu maximální spokojenost. Třetí příčka je pro vás coby nováčka jistě skvělým výsledkem.

Ano, určitě. Spokojenost z pohledu umístění je maximální. Třetí příčka je pro nás jako nováčka soutěže velmi lichotivým vysvědčením. Podařilo se nám tak naplnit prorocká slova Vladimíra Blažeje, který po našem přípravném utkání s Novým Bydžovem v rámci letní přípravy prohlásil, že bychom mohli být štikou I. A třídy.

Vloni jste suverénně prošli I. B třídou, problémy evidentně nemáte ani ve vyšší soutěži. Čemu to přisuzujete?

Při letním hodnocení loňské postupové sezony jsem na vaši otázku, kde se budou Kratonohy pohybovat v tabulce, odpovídal, že neočekáváme nějaký výrazný výkonnostní rozdíl mezi I. A třídou a špičkou I. B třídy, což se v podstatě potvrdilo. Totéž si myslím platí i pro horší polovinu spodku tabulky krajského přeboru, viz například výsledky hradecké Slavie, Předměřic, Sobotky, naše a dalších mužstev v přípravě či v poháru KFS. Rozdíl je pouze ve větší vyrovnanosti soutěže a ani mužstva na konci tabulky oproti minulému ročníku nelze odepisovat.

Důležité jistě je, že zatím střílíte poměrně hodně branek, viďte?

Máte pravdu, v počtu vstřelených branek patříme spolu s Vrchlabím na čtvrté až páté místo v tabulce, takže z tohoto pohledu téměř kopírujeme i naše současné umístění. Nicméně v loňském podzimu byla produktivita našich hráčů na vyšší úrovni a mohlo by to být rozhodně i lepší. Dlouho naše branková bilance byla dokonce záporná, i když spíše díky vysokému počtu branek obdržených, což má své objektivní příčiny.

Vynikající bilanci máte zejména na domácím trávníku, kde jste ztratili jen za prohru s lídrem z Lázní Bělohrad…

V tomto jsme úspěšně navázali na minulou sezónu v I. B třídě a rádi bychom si tuto lichotivou bilanci udrželi i na jaře. I když jsme proti Bělohradu nenastoupili v optimálním složení, naše defenzivní činnost byla v tomto utkání slabinou. První branku jsme dostali hned v úvodní minutě, která předurčila ráz utkání. Navíc vždy po vyrovnávací brance nám soupeř dokázal odpovědět, a neustále jsme tak museli dotahovat jeho náskok. Ale jeho vítězství bylo naprosto zasloužené, což potvrzuje i svým postavením v tabulce.

Naopak se vám nedařilo s celky, které jsou aktuálně nejhorší. V Třebechovicích i na hřišti královédvorské rezervy jste prohráli, na vítězství nad posledním béčkem Trutnova jste se hodně nadřeli. Čím to?

V průběhu podzimu, především v jeho první polovině, jsme se potýkali s početnou marodkou. V jednu chvíli nám dokonce kvůli zraněním, nemocem, dovoleným a vyloučení chybělo až devět hráčů z loňského kádru, z toho sedm ze základní sestavy, a tak jsme ve většině utkání museli improvizovat. To nás potkalo nejmarkantněji právě v Třebechovicích a ve Dvoře. V Třebechovicích jsme zahráli velmi slabě, že by nás porazili i kluci z okresního přeboru. Pokud jde o rezervní týmy, tak jsme se trefili zrovna do období, kdy ony už musely opravdu bodovat a nastoupily výrazně posíleny. Takže zatímco my jsme díky absencím přijeli značně oslabeni, za soupeře obou béček nastoupilo hned několik hráčů z áčka. Například Dvůr dal doposud pouhých devět branek, ale z toho pět nám, a to hovoří za vše.

Právě poslední podzimní vítězství nad trutnovským béčkem bylo vaše jediné na cizím hřišti. Nechtělo by to na jaře zkusit vozit i z venku více bodů?

To bychom rádi a budeme se o to určitě snažit. Právě vítězství nad trutnovským béčkem si velmi cením, nebylo rozhodně snadné. Nastoupit od začátku nemohli klíčoví hráči Mikolanda s Nunem, o poločase jsme o gól prohrávali a navíc jsme museli nuceně střídat další dva zraněné hráče. Přestože soupeř rovněž vystřídal dva fotbalisty, aby je pošetřil na utkání jejich A týmu, další dva až tři áčkaři mu zůstali. Ve druhé půli jsme však jasně dominovali, a nebýt výborného výkonu jejich góĺmana a naší střelecké nemohoucnosti, mohlo být naše vítězství výraznější. Z našeho subjektivního pohledu byly tedy obě posílené rezervy prozatím nejfotbalovějšími a nejsilnějšími mančafty. Pokud budou jejich oddíly chtít, soutěž určitě zachrání.

Sezonu nicméně máte dobře rozjetou. Je vůbec něco, na čem cítíte, že je třeba zapracovat?

Zlepšovat je vždycky co. Máme například o patnáct vstřelených branek méně než lídr soutěže z Lázní Bělohrad, ale třeba i o devět méně než sousední Roudnice. Jak už jsem zmínil, oproti loňsku jsme i hodně branek inkasovali, naše skóre 25:22 není nic moc. Budeme se tedy snažit nejen zefektivnit naši útočnou fázi, ale musíme výrazně vylepšit i defenzivu. V zimní přestávce se kromě nabírání fyzické kondice herní formou zaměříme i na lepší adaptaci zónové obrany.

Kdo na podzim patřil z základním pilířům týmu?

Přestože oba polevili v produktivitě nastřílených branek, tak v útoku Nun a v záloze Mikolanda. V obraně byl jedničkou Včelák a až na dvě tři zaváhání v úvodu soutěže spolehlivě chytal brankář Vaněk. Gólově se proti loňské sezoně zlepšil Roman Štěpánek, ač herně to naopak nebylo ono. Příjemným překvapením byli hráči, kteří toho vloni v základní sestavě moc neodehráli, a nováčci z dorostu, i když ani oni se nevyhnuli výkyvům během podzimu.

Co bude třeba udělat pro to, abyste na jaře byli při nejmenším stejně úspěšní jako dosud?

Prioritou bude udržet stávající kádr pohromadě a v případě nějakého odchodu zajistit adekvátní hráčskou náhradu. Z tohoto pohledu bude třeba zajistit finanční prostředky na chod oddílu, i když to je velmi složité a je to v podstatě evergreen. Náš roční rozpočet je několikanásobně nižší než u ostatních týmů, a tak zatímco některé oddíly hospodaří s částkou pět set až sedm set tisíc korun, my se pohybuje na hranici kolem dvou set tisíc. Z hlediska herní činnosti mužstva bude třeba zlepšit především defenzivní práci. U jednotlivých hráčů musíme zapracovat na zvýšení jejich procentuální úspěšnosti v proměňování gólových příležitostí, která je u vybraných jedinců opravdu tristní. Pro hráče to znamená zlepšit tréninkovou docházku a chodit pokud možno v co největším počtu.

Jakým směrem se bude ubírat zimní příprava vašeho úspěšného celku?

S trochou nadsázky se dá říct, že naše zimní příprava již probíhá, neboť ihned po skončení podzimní části většina mužstva dobrovolně pokračuje v hale, kde se jednou týdně snažíme udržovat herní činnosti jednotlivce proti jednomu hradeckému futsalovému mančaftu. Od minulého víkendu jsme začali hrát halovou zimní pardubickou ligu, kde je spousta hráčů z divize a pardubického krajského přeboru, což je pro naše hráče velkým přínosem nejen po fotbalové, ale i kondiční stránce. Po novém roce budeme v těchto dvou aktivitách pokračovat a v únoru a březnu přidáme tréninky na umělé trávě a v posilovně. Pro zpestření po loňské pozitivní zkušenosti zopakujeme i spinning. V plánu je asi čtyři až pět přátelských utkání, z toho jedno s rakouským mančaftem, pokud to vyjde. Soustředění si z finančních důvodů nemůžeme dovolit, ale budeme se snažit, aby příprava byla pestrá. Tudíž žádné monotónní výběhy na nabírání fyzické kondice hráče nečekají, tu budeme nabírat nenásilnou formou pomocí herních cvičení.