Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Divoký podzim má za sebou fotbalový klub SK Bystřian Kunčice. Nováček se během premiérové sezony v krajském přeboru musel vypořádat se zraněními, změnou trenéra a odchodem hráčských opor. Mužstvo, které v závěru podzimu vedli JIŘÍ BENEŠ a Miloš Kneifel, dokončilo první polovinu soutěže na 12. místě se ziskem 16 bodů.

Potíže začaly už v jarní části a v letní přestávce. Dlouhodobá zranění postupně vyřadila ze hry strůjce postupu z I. A třídy – obránce Jankaje, záložníka Kratochvílu a kanonýra Doležala. Mužstvo vstupovalo do přeboru bez nich.
Třesk v Bystřianu nastal po devátém kole. Tým prohrál v Polici nad Metují, na kontě měl pouze šest bodů. Tehdy na vlastní žádost skončil kouč Petr Hypius. Spolu s ním tým opustili do té doby klíčoví hráči Samek a Bitnar.
Změny prospěly. Ve zbývajících zápasech nastalo výsledkové zlepšení. Úspěšná dvojice Beneš – Kneifel už na jaře ale Kunčice nepovede. Novým trenérem se stal Vladislav Koudelka, jenž na podzim vedl v přeboru Lhotu pod Libčany.
Po devátém kole jste se z pozice hráče stal trenérem a vytvořil dvojici s dosavadním asistentem Milošem Kneifelem. Co bylo první, co jste udělali pro výsledkové zlepšení?
V takovéto situaci, kdy uprostřed podzimní části odchází trenér a mužstvo prakticky hraje bez svých nejlepších hráčů, se jen těžko dá něco měnit. Začali jsme trénovat třikrát týdně s kluky z B týmu. To byl počáteční impuls pro výsledkové zlepšení. Hráči byli více spolu. Dali na nás, že je potřeba proto udělat malinko více, nejenom si napsat čárku za účast na tréninku. Myslím si, že je tréninky bavily a že jejich odhodlání zabojovat o body ve zbývajících zápasech v podzimu bylo opravdu znát.

Spolu s trenérem Hypiusem odešli do té doby nepostradatelní hráči Samek a Bitnar. Jak jste řešili jejich náhradu?
Samozřejmě to bylo oslabení. My trenéři jsme to neměli jednoduché. Dali jsme důvěru hráčům, kteří za Hypiuse střídali nebo moc nehráli, a to se nám vyplatilo. Hráči chtěli dokázat, že na to mají, což nakonec potvrdily i výsledky.

Po prvních pěti kolech jste měli na kontě nula bodů. V čem spatřujete špatný vstup do soutěže. Byla na vině absence zraněných opor Jankaje, Kratochvíly a Doležala, chybějící zkušenosti, či něco jiného?
Vstup do soutěže se nám opravdu nevydařil. Teď s odstupem času můžeme říct, že to bylo možná tím, že nám chyběli zranění hráči, kteří do té doby tvořili osu mužstva. Své samozřejmě sehrály i chybějící zkušenosti s touto soutěží a v neposledním případě i štěstí. Ale jako hráč mohu říct, že předváděný fotbal nebyl špatný. Protivníkům jsme byli kolikrát více než vyrovnaným soupeřem. Možná trochu smůly a hlavně naše fotbalová nevyzrálost byla v této soutěži dost znát. S každým dalším zápasem hráči poznávali, jak se hraje v krajském přeboru, což jim hodně pomohlo.

Omlazený tým nasbíral za vašeho vedení v šesti kolech deset bodů. Co bylo důvodem obratu. Bylo to tím, že se mužstvo po změnách semklo?
Neřekl bych, že to byl zase až tak omlazený tým. Když se podívám na soupisku zápasů, které jsme společně s Milošem Kneiflem vedli, tak převažovali hráči zkušení, či dokonce hodně zkušení. Ale je pravda, že i naše „mladé pušky“ hrály opravdu dobře, a budeme rádi, když jim to vydrží i v jarní části.

Kteří hráči patřili k oporám a od koho jste čekal víc?
Myslím, že jsme našli novou osu mužstva, o kterou jsme se mohli opřít. Brankář Ondra Vítek, dále Tomáš Turek, Petr Vítek a Honza Slavětínský byli opravdu hlavní tahouni, a k nim se přidali i ostatní, kteří určitě nezklamali.

Mají Kunčice na to, aby se na jaře v přeboru zachránily?
Nastává dlouhá zimní přestávka, v níž se dá dobře připravit na jarní odvety. Vrátí se nám zranění hráči. Pokud všichni přistoupí odpovědně k tréninku, tak si myslím, že by to nemusel být problém.

Podzim jste končil z pozice hrajícího trenéra. Budete v této roli pokračovat?
Po osmnácti letech strávených v Bystřianu Kunčice ať už jako hráč či trenér mládežníků, některých dnešních hráčů A týmu, bych chtěl pokračovat. Avšak pouze v roli hráče. Mám dva syny, kteří dostali první registrační průkazy, a to jak na fotbal, tak na hokej. Oba mě teď hodně potřebují. Už se to nedá skloubit s prací a „dvojrolí“ hráč – trenér. Ještě se tedy pokusím připravit na svoji poslední jarní část v pozici hráče. Svému trenérskému nástupci přeji hodně úspěchů.
VLADISLAV KOUDELKA: „Hráčský potenciál je zde lepší“

V tabulce si polepšil o čtyři patra a v jarní části krajského přeboru ho boj o záchranu nemine. Fotbalový trenér VLADISLAV KOUDELKA opustil Lhotu pod Libčany a přijal nabídku Bystřianu Kunčice. „Hráčský potenciál je zde lepší než ve Lhotě,“ říká pětačtyřicetiletý kouč.


Po skončení podzimní části jste přiznal, že ve Lhotě pod Libčany nejspíš skončíte. Poměrně rychle jste se dohodl s Kunčicemi. Jak se váš přestup uskutečnil?
Pár kol před koncem podzimní části mě oslovil s nabídkou Zdeněk Šulc (sportovní manažer Kunčic – pozn. red.), měl jsem tedy nějaký čas na rozmyšlenou. Po skončení sezony za mnou ze Lhoty nikdo nepřišel, tak jsem kývl Kunčicím.

Proč jste přijal nabídku nováčka krajského přeboru?
Vidím, že v Kunčicích se dobře pracuje s mládeží. Hráčský potenciál je zde lepší než ve Lhotě. Jsou tu místní kluci. A s hráči z vesnice já pracuji radši než s nějakými superhvězdami.

S jakými pocity odcházíte ze Lhoty pod Libčany?
Na jaře jsem přišel do Lhoty s tím, abychom zachránili nejvyšší krajskou soutěž. To se povedlo, jenže poté došlo k oslabení kádru. V letní přestávce jsem upozorňoval vedení klubu, že tohle mužstvo na krajský přebor nemá. Lidé mě však přesvědčili, abychom s tímto kádrem do toho šli. Pochopitelně přiznávám, že výsledky jsou i věcí trenéra, a vinu za umístění beru na sebe. I když musíme vzít v potaz, s jakým kádrem jsem pracoval. (Lhota skončila po podzimu poslední s osmi body – pozn. red.)).

V tabulce přeboru jste si polepšil o čtyři patra. Z posledního celku jdete do dvanáctého. Jste připraven na boj o záchranu?
Je to sport a samozřejmě se může stát cokoliv. Přicházím s tím, aby se zde hrál přebor i nadále. Pokud tomu hráči dají všechno, počínaje tréninkovou pílí a docházkou, tak se musejí výsledky dostavit. O tom jsem přesvědčen.

S jakou představou přicházíte do Bystřianu a co od svého působení očekáváte?
Do Kunčic hodlám přenést systém, který mi je vlastní. Mám rád útočný fotbal, když zápasy končí třeba 4:3. Nejsem obranný typ. Jsem si vědom, že zapracování systému trvá určitý čas, ale vždycky je lepší hrát ofenzivní fotbal. Taková hra baví hráče i diváky. Věřím, že hráči budou mít chuť trénovat a učit se novým věcem. Doufám, že v tomto směru najdeme vzájemné pochopení. (jt)