Před nedávnem to ROMAN KYRAL začal zkoušet na trenérském postu v Milíčevsi, jenže dlouho to nevydržel a znovu začal hrát v Třebechovicích, odkud v zimě odešel hostovat do týmu Nového Hradce Králové hrajícího v klidném středu krajského přeboru.

A daří se mu na výsost dobře. Přesvědčit se o tom mohl uplynulou sobotu favorizovaný Jičín, kterému Kyral v den svých jednačtyřicátých narozenin vsítil hattrick.

Váš třígólový počin navíc znamenal vítězství 4:1. Lepší dárek jste si tedy alespoň po sportovní stránce asi přát nemohl.

Tak to určitě ne. Zrovna se to takhle pěkně sešlo a vyšlo to.

Oslavili jste to se spoluhráči po zápase?

Ano. Lehce jsme to oslavili, ale nic velkého to rozhodně nebylo.

Napadlo vás v poslední době, že by se vám v krajském přeboru mohl podobný kousek ještě v tomto úctyhodném věku podařit?

To mě teda nenapadlo. Svým způsobem jsem s fotbalem na úrovni skončil už dříve. Poté jsem začal trénovat, jenže jsem se k hraní opět vrátil.

Jak dlouho máte v plánu ještě rozdávat radost na této úrovni?

(usměje se) No nevím, jestli zrovna rozdávám radost, ale zatím mě fotbal baví. Byl bych moc rád, kdyby to ještě nějakou chvíli vydrželo.

Již jste naznačil, že jste nedávno zkoušel roli trenéra, ale poté vás přemluvili do role hráče v Třebechovicích. Co vás přimělo k návratu na trávníky?

Ve své podstatě mám fotbal moc rád a nedalo mi to, abych s ním skončil.

Údajně jste měl v Milíčevsi i určité zdravotní problémy a hrozilo, že si již nezahrajete. Můžete je přiblížit?

(dlouze se zamyslí) Nerad bych o tom mluvil.

Dobře. A nyní už je vše v pořádku? Můžete hrát na sto procent?

Dá se říct, že když se na to nějakým způsobem připravím, tak jsem schopen hrát naplno.

Budeme tedy Romana Kyrala vídat na trávnících v nižších soutěžích i třeba za deset let?

(pousměje se) Kdyby to tak bylo, byl bych samozřejmě rád i já, takže uvidíme.