Druholigoví fotbalisté Hradce Králové nesplnili v Hlučíně roli favorita, po remíze 1:1 ztratili dva důležité body. „Je to tak. Hlavně vzhledem k průběhu druhého poločasu, v němž jsme měli jasně navrch,“ povzdechl si rychlonohý forvard.
Váš kouč hovořil o tom, že jste do utkání vstoupili, jako by se nemohlo nic stát. Čím si vysvětlit nepovedený začátek?
Těžko říct. Domácí byli aktivnější, nechali jsme je hrát a brzy byli potrestáni gólem. První poločas jsme zkrátka naprosto zbytečně prohospodařili.
Mohla v tom sehrát roli nervozita z prvního utkání, v němž už o něco šlo?
Opravdu nevím. Pořád o tom přemýšlím.
O přestávce tedy musela být v kabině velká bouřka…
To víte, že trenér pořádně zvýšil hlas. Potřebovali jsme to. Ve druhé půli jsme už byli jasně lepším mužstvem.
Ve 14. minutě jste skluzem srovnával na 1:1. Těsně před odchodem do šaten jste měl na kopačce další velké příležitosti…
Poprvé jsem šel na branku ze strany, gólman byl blízko, chtěl jsem to píchnout kolem něho, ale nevyšlo to. Možná to šlo řešit líp. Podruhé jsem střílel bez přípravy. Trefil jsem ho. Měl možná trochu štěstí.
Lze hlučínského brankáře Hanuše považovat za hrdinu zápasu?
Zcela určitě. Pochytal toho hodně i ve druhém poločase. Měl také štěstí. Třeba hlavičku Pavla Dvořáka bravurně vytáhl podle očitých svědků snad už za brankovou čárou. Každopádně nás svými zákroky hodně štval.
Velmi se hovoří o penaltových situacích. Stažení Dvořáka či faul na vás byly prý z kategorie evidentních nedovolených zákroků. Je to tak?
Nemá cenu brečet, ale byly to jasné penalty. Pavlovi hráč neumožnil v gólové pozici zakončit, a mě obránce také zcela jasně podrazil.
V neděli vás čeká vedoucí Ústí nad Labem. Lze hovořit o zápasu jara?
Samozřejmě si všichni uvědomujeme, o co jde. Potřebovali bychom vyhrát. Hlavně nesmíme zaspat jako v Hlučíně.
