Kde budete působit v příští sezoně?
V zimě jsem chtěl ze Southamptonu za každou cenu odejít, protože jsem tušil, že sezona dopadne špatně. Byl jsem z toho nervózní. Teď jsem v klidu. Odpočívám a psychicky i fyzicky se dávám dohromady. Vše má v rukou můj manažer. Jsem volný hráč. Uvidíme, co se objeví za nabídky.

Kdy by mělo být v otázce dalšího angažmá jasno?
Těžko říct. V průběhu tohoto měsíce se to začne hýbat.

Určitě ale máte představy, kam zamířit…
Nikdy jsem si nevybíral. Hlavně se musí jednat o klub, který o mě bude stát a já budu cítit důvěru. Každopádně bych si ještě chtěl zahrát nějakou zajímavou ligu.

Návrat do Čech vylučujete?
Nikdy neříkej nikdy. Ale na návrat se pořád cítím mladý. Ještě nekončím. Dokud bude tělo schopné fungovat, nevidím důvod proč nehrát v zahraničí.

Zaskočila vás v zimě nabídka Baníku Ostrava?
Pan Petera (šéf klubu – pozn. red.) mi volal už před Vánocemi. Řekl jsem mu, jaká je v Southamptonu situace, ale že potřebu vracet se ještě nemám. Každopádně mě tato nabídka potěšila. Je pravda, že mě trochu nalomili pan Lička s panem Večeřou, ale ve finále jsem opravdu neměl důvod odcházet. Hrál jsem pravidelně a chodit do jiného klubu na tři měsíce by nemělo cenu.

Vloni jste podobnou věc udělal…
Tehdy bylo ve hře mistrovství Evropy. Proto jsem zariskoval a zamířil do Herty Berlín. Mělo to smysl.

Proč v létě ztroskotal avízovaný přestup do berlínského klubu?
Psalo se o tom, co se psalo. Já sám vím, jak to bylo a kde je pravda. Nemá cenu se k tomu vracet.

Southamptonskou kapitolu jste definitivně uzavřel. Jaká byla v globálu?
Těžko se to hodnotí. Když jsem do klubu přicházel, byl finančně velmi dobře zabezpečen a usiloval o návrat do Premier League. Stále mě mrzí, že jsme v té době vypadli v semifinále play off na penalty. Tímto momentem se vše jakoby zlomilo k horšímu.

Kde byla chyba?
Souviselo to jedno s druhým. Vyměnili se trenéři, ředitel klubu, ovzduší celkově nebylo dobré. Všechno je o penězích a je škoda, že tenhle slavný klub s obrovskou tradicí a moderním stadionem bude od příští sezony působit ve třetí lize. Člověk nechápe, jak se vůbec mohl dostat do takových problémů.

Hráči jsou z obliga?
Ředitel klubu Rupert Lowe udělal před sezonou strašné rozhodnutí. Říkal, že bude šetřit, a snažil se zbavit nejdražších hráčů. Druhá liga se pak hrála s hráči juniorky a dorostu. To prostě v takto kvalitní a těžké soutěži nejde. Navíc se hrálo na jednoho útočníka, což je v Anglii nemyslitelné. Nedávali jsme góly a dopláceli na nezkušenost.

Vás sestup ani tolik bolet nemusel, končila vám přece smlouva…
Mrzí mě to moc. Říkal jsem už na začátku sezony, kdy začala probíhat již zmíněná opatření, že se v klubu zbláznili. V Southamptonu jsem něco prožil, takže to samozřejmě bolí. Chtěl jsem, abychom se zachránili. S tímhle mladým týmem by to byl obrovský úspěch, jenže se to nepovedlo.

Brzy vám bude třicet, což je pro fotbalistu z tržního hlediska hraniční věk. Je tedy pravděpodobné, že v létě podepíšete poslední velkou smlouvu…
Takhle bych to neviděl. Hranice fotbalového stárnutí se hodně posouvá. Podívejte se na Nedvěda, Maldiniho či jiné hráče, kteří kopou v nejlepších soutěžích třeba do šestatřiceti. V Itálii, Řecku, Německu napočítáte spoustu fotbalistů, kterým je hodně nad třicet. Záleží na životosprávě, zdravotním stavu a chuti do fotbalu. A já mám chuť do fotbalu pořád velkou! Na novou sezonu se už strašně těším. Věřím, že přijde zajímavá nabídka a v dobrém klubu si zahraju dobrý fotbal.