Příjemným překvapením v podzimní části I. A třídy byly výkony fotbalistů Třebechovic pod Orebem. Svěřenci trenéra JANA ROLKA (na snímku) se snažili předvádět pohledný fotbal. Na svém kontě mají šestadvacet bodů za osm výher, dvě remízy a čtyři porážky při skóre 22:17 a v tabulce jim patří třetí příčka. Bodový zisk však mohl být ještě lepší, jak potvrzují slova prvního muže třebechovické lavičky.

V minulé sezoně jste se zachránili až v posledním kole. Nyní přezimujete na bronzové příčce. V čem spatřujete takový obrat?
Chci zdůraznit, že v minulé sezoně jsme byli nováčkem soutěže a hráči si na I. A třídu postupně zvykali a získávali potřebné zkušenosti. Na podzim jsme konečně začali vyhrávat v domácím prostředí a získané body nám strašně moc pomohly. Jsem rád, že jsme tak vysoko a nebudeme hrát o záchranu. Kádr byl v létě doplněn o některé nadějné dorostence, kteří se ukázali v poměrně dobrém světle. Zvýšila se konkurence a troufám si říct, že současný tým je určitě lepší než byl ten na jaře.

Přesto bylo v silách mužstva získat o šest bodů více. Souhlasíte?

Naprosto. S Opočnem jsme doma zbytečně prohráli 2:3 a řeknu upřímně, že tato tříbodová ztráta mě mrzí ještě teď. Na hradecké Slavii vedeme 2:0, ale opět prohrajeme 2:3, když rozhodující gól inkasujeme po naší hrubé chybě v 89. minutě. V Janských Lázních každý vyhrával a my tam ukopeme bezbrankovou remízu. Určitě jsme měli mít alespoň o pět bodů víc, potom bych byl s podzimem maximálně spokojen.

Svou roli jistě sehrála neuvěřitelná marodka, že?

Vyloženě na to se nechci vymlouvat. Marodku jsme měli, někteří hráči si pro změnu plnili pracovní povinnosti. Tak to dneska v amatérském fotbale chodí. Na druhou stranu dostali šanci hráči z béčka a dorostu. Někdy prostě musíte vařit z toho, co máte k dispozici. Přemýšlíte o budoucnosti a říkáte si, že z dalších kluků, kteří obléknou dres třebechovického áčka, by mohlo jednou něco být. Nerad bych v budoucnu opět sestoupil do B třídy z důvodu, že není s kým hrát. A pokud si hráče vychováte, pak by měli dostat příležitost.

Právě od podzimu funguje v Třebechovicích zmiňované béčko hrající okresní IV. třídu. Naplnilo to očekávání?

Určitě. V této soutěži by měli hrát především hráči, kteří vycházejí z dorostu a postupně se seznamují s dospělým fotbalem. Rozehrávají se tu hráči áčka, kteří jsou po zranění anebo pravidelně nehrají v základní sestavě. Od toho béčka jsou.

Kdo patřil k oporám a od koho jste čekal víc?

Až do svého zranění byl naší velkou oporou záložník Václavek, který se dokázal prosadit v koncovce. V Sobotce ovšem nedohrál, musel na operaci a pro zbytek podzimu byl mimo hru. Roli střelce převzal Michal Vích, který pomohl k důležitým bodům. Obranu spolehlivě dirigoval Vlasta Krejčí. Velice dobré výkony odvedl dorostenec Lochman. Jinak nechci nikoho kritizovat, fotbal je kolektivní hra a je pochopitelné, že ne všem hráčům se vždy stejně dařilo.

Jakou úroveň měla podzimní část soutěže?

Některé zápasy měly velice dobrou úroveň, jiné byly horší. Osobně si myslím, že první čtyři celky by se v krajském přeboru určitě neztratily. Vedoucí Libčany si podle mého názoru postup nenechají vzít. Mají velice kvalitní a zkušený kádr, předvádějí útočný fotbal okořeněný brankami.

Jste třetí. Pokud bude šance na postup, využijete ji?

Tak o tom v tuhle chvíli vůbec nepřemýšlím. Já jsem hlavně rád, že máme tolik bodů, kolik máme. Na jaře nás čeká ještě dvanáct náročných zápasů a stát se může cokoliv. Pokud by ale šance na postup byla, snažili bychom se ji využít.

A co diváci, chodili v hojném počtu?

Vzhledem k našim solidním výsledkům v domácím prostředí můžu říct, že o fotbal v Třebechovicích měli zájem a mnozí s námi jezdili i na hřiště soupeřů. Určitě nám pomohli a moc bych si přál, aby na jaře chodili ještě ve větším počtu.

Jak bude vypadat zimní příprava?

Trénujeme do konce listopadu. Pak dostanou hráči volno, protože si od sebe potřebujeme vzájemně odpočinout. Ostrá příprava začne v polovině ledna. Bude klasická. Kromě nabírání fyzičky přijdou ke slovu přípravné zápasy na umělé trávě v Rychnově nad Kněžnou nebo Novém Městě nad Metují. Pro zvýšení konkurence bych v týmu rád uvítal dvě nové tváře.

Prozradíte jména?

(rozesměje se) Neblázněte. Moc dobře víte, že konkurence nespí. Řeknu vám je, až bude vše definitivně uzavřené. V mužstvu chybí dirigent, který by dal naší hře určitý řád a rozum.

Určitě sledujete výkony prvoligových „votroků“…

Samozřejmě. Vždyť jsem tady jako aktivní hráč odkopal třináct let. Moc bych si proto přál, aby se zde nejvyšší soutěž udržela. Bude to určitě hodně těžké, letošní ročník je strašně vyrovnaný. Dále bych si přál, aby zde už konečně vyrostl nový fotbalový stánek, ale toho já už se asi nedočkám.

Co řeknete závěrem?

Přeji všem našim hráčům a fanouškům hodně zdraví a aby se nám jarní část vydařila alespoň tak, jako ta podzimní. Poděkovat bych chtěl našemu předsedovi Miroslavu Horákovi, který fotbalem doslova žije a snaží se všem týmům v Třebechovicích vytvořit co nejlepší podmínky. Bez něj by zdejší fotbal určitě nebyl tam, kde je.

JAN SKALIČKA