Vůdčí osobnost kabiny? Lehký kvíz pro znalce prostředí prvoligového kádru hradeckých fotbalistů. Vyslovit jméno Milana Fukala (nar. 16. května 1975) je samozřejmostí. Ač je bývalému reprezentantovi už sedmatřicet, pořád si udržuje vysoký výkonnostní standard. A ve vzdušných soubojích? Tam stále těžko hledá přemožitele. Na podzim patřil k nejlépe hodnoceným hráčům ,,votroků". On sám si však nad postavením týmu v ligovém pelotonu příliš servítky nebere. ,,Jsem s naší pozicí těsně nad pásmem sestupu nespokojen. Tohle mužstvo má rozhodně na víc," říká bez rozpaků kapitán ,,votroků".

Jak jste viděl podzimní část v globálu?
Určitě panuje nespokojenost. Pokud tohle mužstvo má šestnáct bodů po šestnácti zápasech, je to málo. Co se týká poháru, člověk může být alespoň částečně potěšen z úvodního osmifinálového utkání s Plzní. Po výhře 2:1 zůstáváme do jara ve hře. Hlavně ve druhé půli bylo vidět, že kvalita v našem týmu opravdu je. O to víc mrzí, že v lize na tom nejsme lépe.

Může se pomalejší rozjezd do sezony částečně přikládat i výměně trenérů? Začal se praktikovat jiný herní systém, tým si zvykal na nové tváře, což vždycky nějakou chvíli trvá…
Možná to je jeden z nějakých důvodů, ale určitě ne tak podstatný. Myslím, že ve spoustě zápasů, v nichž se lámal chleba, to z naší strany nebylo ještě stoprocentní z hlediska koncentrace a přístupu. V tom bych viděl rozhodující faktory, proč se nám určité fáze nepovedly a nedovedli jsme pak zápas do zdárného konce. Mám na mysli hlavně remízu s Jihlavou a prohru s Českými Budějovicemi.

Přesto. Mužstvo několikrát prokázalo týmového ducha a hlavně již zmíněnou kvalitu. Zpravidla však po úspěšném výsledku přišel nezdar…
To je přesně ono. Musíte se soustředit na každý jednotlivý zápas  a nemyslet si, že když porazíte kohokoliv, bude to v dalším utkání automaticky to samé. Vždycky se znovu hraje od první minuty, od stavu 0:0. To musí celý kádr dostat do hlavy. Plzeň, Jablonec a Sparta jsou malinko někde jinde, zbytek je vyrovnaný. Právě v těchto vzájemných zápasech budou na jaře rozhodovat drobnosti z pohledu bodové úspěšnosti.

Pokud se vrátíme na začátek ligové soutěže… Prohráli jste v Plzni 3:0, kde se jednalo o odevzdaný výkon, absolutně scházela odvaha. Se stejným soupeřem jste podzimní část uzavřeli vítězstvím v Poháru České pošty 2:1 po diametrálně odlišném projevu. Pokrok je v tomto směru znatelný. Určitě spoluhráčům v kabině neustále promlouváte do duše, aby šli na hřiště s patřičným sebevědomím od první minuty…
Snažím se a nevyplývá to jen z role kapitána, ale spíše z pozice staršího hráče, který jim může předat nějaké zkušenosti. Vždy ale zase záleží na jednotlivcích. Jsou kluci,  s nimiž tolik mluvit nemusíte a automaticky dělají, co se od nich požaduje. A pak je tu druhá kategorie. Těm se to musí říkat často, aby to do sebe dostali a nepodléhali podceňování a nekoncentrovanosti při rozhodujících momentech. To jim nezdůrazňuju jenom já, ale i další hráči, kteří to mají dané v povaze, a samozřejmě trenéři Plíšek s Medynským. Fotbal je    o tom si věřit, a jít na hřiště s tím, že jsem minimálně stejně kvalitní jako soupeř. Doufám, že na jaře to prodáme ještě víc.

Týká se to i bosenské enklávy? Třeba takový Harba s Halilovičem se ukazovali ve výborném světle hlavně v závěru podzimu. Bylo na nich znát, že čas aklimatizace v novém týmu pomalu končí?
Jsou učenliví a chtějí něco dokázat. Zápas od zápasu to bylo z jejich strany lepší. Po zimní přípravě to na jaře může být ještě výraznější.

Co třetí z řady Asim Zec. Za juniorku sázel jeden gól za druhým, pár minut nastřádal i v áčku. Může být časem velkou hvězdou?
Všechno má svůj vývoj a čas. Jde nejen o Zece. Všichni na sobě pracují. Nikde není psáno, že někdo z nich nevyletí rapidně nahoru.  Když oni pomůžou svými výkony mužstvu, mužstvo pomůže jim. To je zákon. Je to cesta do lepších klubů a lepšího fotbalu.

Jak složité očekáváte jaro?
Velice. Na druhou stranu jsem ve fotbale byl a budu optimista. Tomuto mužstvu věřím. Cesta za záchranou těžká bude, ale jsem přesvědčen, že náš tým správnou sílu má a liga se v Hradci udrží.

Co zimní příprava? Na ni se člověk v sedmatřiceti asi příliš netěší…
(směje se) To fakt ne. V létě jsem  ale přípravu absolvoval celou  a během podzimu jsem zdravotně i fyzicky neměl problém. Je to určitý návod, že když zvládnu tu zimní, mohlo by to být na jaře v tomto směru stejné. Jedná se o nutné zlo, ale člověk je podstoupí, protože ví, že by na další půlsezonu mohl být zase dobře připraven.

Přijde z vaší strany po skončení prosincového tréninkového cyklu nějaké odregování? Je o vás známo, že rád jezdíte na hory…
Chci vyrazit na Šumavu. Na to se moc těším. Ale já už beru jako odreagování tyhle poslední tréninky. Byli jsme hrát třeba hokej, užíváme si fotbálky. Je u toho i spousta srandy.

Takzvané hokejové srandamače jste zažil i při angažmá v Jablonci či Spartě. Jak by dopadly vzájemné zápasy s Hradcem na ledové ploše?
To je těžké. Všude jsou nějací hokejisté stejně jako kluci, kteří se na brusle sotva postaví. Asi by to bylo vyrovnané. Někdo to umí, někdo ne.

Jak je na tom trenér Plíšek?
Ten hrál dobře. Překvapil mě, i když musím říct, že nikomu nepůjčil puk, což je na pováženou. Doufám, že se nad tím do příštího zápasu zamyslí. (směje se) Odveta nás čeká už ve čtvrtek.