Jenže také on (a jeho šéfové) umí občas překvapit. Zachovají se logicky, podle selského rozumu, který je, jak je věky odzkoušeno, tím nejlepším rádcem.

Důkazem budiž včerejší rozhodnutí o přesunu mistrovství Evropy z letošního června (a kousku července) na příští rok, a to do stejného času.

Na první pohled se zdá, že šlo o jedinou možnost. Jasně, tak to berou ti, kteří přemýšlí přímo, bez okolků.

Jenže v Evropě se řešila ještě jedna alternativa. A to velmi, velmi bizarní.

Tématem byl posun šampionátu do letošního prosince. Ano, opravdu to bylo na stole i když se to zdá jako šílenost.

Zastánci této varianty argumentovali například tím, že se v roce 2022 bude hrát mistrovství světa v Kataru, a to právě v prosinci. Takže by šlo o jakou zkoušku, test, jak to Evropa zvládne.

Je fakt, že peníze z Východu jsou ve fotbale stále silnějším platidlem, jenže v tomto případě šlo o blud. A to z několika důvodů.

Zaprvé, v Kataru se bude hrát v prosinci, protože to tam jindy nejde. Je tam příliš velké vedro, které by hráče zabilo.

Jen malá odbočka: Ne, neřešme nyní nesmyslnost toho, že Katar vůbec šampionát pořádá. A jak se k němu dostal. To jsme zpět u těch peněz, že.

Zadruhé, v Evropě je v prosinci prostě zima, takže návštěvy na fotbalech nejsou zrovna luxusní.

Zatřetí, evropská termínová listina pro příští sezonu rozhodně nebude klasická. Už nyní je skoro jisté, že se vše (i při nejoptimističtějších scénářích) bude měnit kvůli posunům v tomto ročníku.

Navíc jde o neodhadnutelné veličiny, prostě je vše nejisté. Proto je přesun mistrovství na rok 2021 jediným možným krokem.

POHLED: Koronavir? Jako červená karta

Nikdy by mě nenapadlo, že člověk bude muset v životě čelit takovéto situaci jako nyní v případě koronaviru. Koukám na fotbalové hřiště a říkám si, teď by zrovna začalo období, kdy se pomalu z umělky přechází na přírodní trávník, který po mírné zimě vypadá nádherně. Ale co naplat, krásný trávník, ale nikdo nikde. Pohled je to skličující, ale všichni to musíme brát tak, jak to je. Teď je důležité, abychom byli trpěliví, nemysleli jenom na sebe a nesnažili vymýšlet, jak obejít vládní nařízení. Každý z nás by měl udělat něco pro to, aby se vše brzy vrátilo do normálu. Je to stejné, jako když například ve fotbale dostanete červenou kartu. Také nemůžete hrát, ač byste moc chtěli a jen netrpělivě čekáte, až vám trest vyprší. Vím, o čem to je a jsem na to připraven. Ještě štěstí, že jsem ve svém kariéře nějakou tu červenou kartu dostal…

Euro se bude konat až příští rok v létě. Takové rozhodnutí vynesl řídící orgán UEFA. Přiznám se, že bych byl velice překvapený, kdyby se evropský šampionát uskutečnil ještě letos. Samozřejmě z hlediska fanouškovského a diváckého by mě vyhovovalo, kdyby se Euro konalo v prosinci, což byla také jedna z variant. Dovedu si představit, že při dlouhých zimních večerech, plískanicích a nečase si zatopím v krbu a v televizi budu sledovat fotbal. UEFA se tím, že schválila odehrát Euro ve dvanácti městech Evropy, dostala do svízelné situace. Nastupovat v prosinci k zápasům v ruském Petrohradu či dánské Kodani by totiž z pohledu hráčů nebyl žádný med. Myslím si, že to byl také byl jeden z velkých důvodů, který rozhodl o tom, že se šampionát bude konat až za rok.

(Petr Průcha, bývalý ligový fotbalista)