Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Můžete vidět v akci někdejší ligové opory hradeckých „votroků“ Richarda Jukla či Martina Barbariče. A kdo přišel minulý týden na zápas Černilov – Kostelec, mohl v desáté minutě zatleskat domácímu gólmanovi JOSEFU MARIANĎUKOVI, který se trefil do hostující branky přes celé hřiště.

Dal jste gól přes celé hřiště. Stalo se vám už něco podobného?  

Byla to opravdu velká náhoda. Dával jsem přihrávku na útočníka Škodu, míč jsem dobře trefil a bylo hotovo. Dal jsem již třetí gól přes celé hřiště. Co tomu říkali spoluhráči?  Stálo mě to sud piva. (smích) V Milíčevsi jste byl jediným hráčem, kterého trenér Bartek po zápase chválil.

Cože jste tak vysoko prohráli?  

Bylo to dané tím, že nám hodně chyběli v záloze zkušení Jukl s Černým. Mladí kluci je nedokázali nahradit.

Je o vás známo, že dokážete vychytat famózní zápas, ale rovněž se nevyvarujete výkyvů…  

Pravda, říkám to o sobě i sám. To se prostě stane, je to jen fotbal. Občas se přihodí, že dostanu hloupý gól. S fotbalem jste začínal na Ukrajině.

Kde všude jste působil a jak jste se vůbec ocitl v Černilově?  

Vyzkoušel jsem si dorosteneckou ligu v Kyjevě, Užhorodu, Mukačevu, kde se hrálo za slušné peníze. Kariéru jsem měl velmi dobře nastartovanou, ale pak se bohužel na Ukrajině změnil systém. Došly finanční prostředky, a tak jsem musel odejít vydělávat do světa. V roce 1995 jsem dostal v Teplicích práci. Fotbal jsem začal v Čechách hrát za Modrou a Brozany v krajském přeboru. Nakonec jsem odešel do Černilova, se kterým jsem postupoval od okresního přeboru až do kraje. Měl jsem zde i několik nabídek do divize, ale odmítl jsem. Už mi není dvacet let, divize je mnohem náročnější. V Černilově jsem zůstal hlavně kvůli práci a rodině.

Zkuste porovnat český a ukrajinský fotbal. 

Největší rozdíl je v penězích. Když je máš, jde všechno samo. Na Ukrajině máme dobré fotbalisty, ale v tomto směru mají smůlu.

Jak vypadá vaše situace v týmu, kde se střídáte s Josefem Fiedlerem?  

Fiedler je kvalitní brankář, ale je neustále zraněný. Teď bude mimo čtyři týdny se svalovým zraněním, takže závěr soutěže dochytám já. Jinak se snažíme pravidelně střídat jeden druhého.

Čím si vysvětlujete pokles jarní výkonnosti černilovských fotbalistů?  

Míč je kulatý a to jsou věci, které se normálně stávají. My máme ale většinou vždy horší jaro než podzim. Kdo se stane podle vás vítězem krajského přeboru?  Líbí se mi hra Nového Bydžova, a postup bych přál právě jemu. Nová Paka hraje taky dobrý fotbal, ale už má moc velikou ztrátu. Podle všech nakonec postoupí Převýšov.

Kdo vyfasuje „černého Petra“ v soutěži?  

Sice to nikomu nepřeji, ale podle mě spadnou Libčany, nicméně věřím, že se o záchranu poperou.

Jaké máte plány pro příští sezonu?  

Určitě chci fotbal ještě hrát dál. A tak zůstanu v Černilově, ale chtělo by to, aby přišel nějaký „mlaďas“ do branky, abychom měli za sebe perspektivní náhradu.

Jak se vám hraje s takovými fotbalisty jako jsou Richard Jukl či Martin Barbarič, kteří několik let působili i v nejvyšší soutěži?  

Oba to jsou velice kvalitní a zkušení hráči, je na nich vidět, že už mají něco odehráno. Líbí se mi jejich přístup k mladým fotbalistům, že se jim snaží něco předat a podporují je.