Při vítězném utkání s pražskou Duklou seděl pouze na lavičce náhradníků. Nebylo divu. Měl za sebou náročný týden, v němž plnil své povinnosti v reprezentačním výběru do 19 let. Hradecký fotbalista PAVEL DVOŘÁK (nar. 19. února 1989) při přátelských zápasech ve Finsku zářil, na výhrách 3:0 a 4:1 se podílel třemi brankami.

Před odletem jste si přál vstřelit gól. Dal jste tři, musíte být tedy spokojen…
Jsem rád, že se mi střelecky dařilo. Snad mi to pomůže a do reprezentace se ještě podívám.
Jak těžké byly zápasy se stejně starými Finy?
Třeba s druhou ligou se to nedá vůbec srovnávat. V ní jsou zápasy mnohem náročnější. Byl to spíše takový dorostenecký fotbal.
Takže jste po návratu nepociťoval únavu? Vždyť jste první zápas odehrál celý a ve druhém strávil na hřišti 60 minut…
Po návratu to na mě trochu padlo. Byla to přece jen dvě utkání, do toho cesta letadlem a ještě další přesuny.
Byla únava hlavním důvodem absence v nedělním duholigovém utkání?
Nevím. V pátek jsem jenom vyklusával, v sobotu už trénoval naplno. Trenér se prostě rozhodl, že mě nepostaví. S tím jsem nemohl nic dělat.
Formu ale určitě cítíte. Každý vstřelený gól hráči psychicky pomůže a vy jste ve Finsku rozvlnil síť hned třikrát…
Věřím si, i když, jak už jsem řekl, bylo to jednodušší než ve druhé lize. Potřeboval bych se spíše trefit za Hradec.
Čekají vás Vítkovice, možná váš oblíbený soupeř. Vždyť jste mu na jaře při výhře 2:1 dal první branku…
Jestli se dostanu na hřiště, rád bych to samozřejmě zopakoval.
Výsledky Vítkovic jsou zatím velkým překvapením. V domácím prostředí navíc ještě neklopýtly. Nestraší vás to?
Bude to především o přístupu. Nevydařený první poločas z Ústí nad Labem se nesmí opakovat. Bude to náročný zápas, který však musíme zvládnout.
Jak odhadujete své šance na základní sestavu?
To si opravdu netroufám říci.