Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Cílevědomost, skromnost a láska k fotbalu. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat JAN HABLE, osmnáctiletý hráč druholigového FC Hradec Králové.
Ve své sbírce má stříbrnou medaili s loňského mistrovství Evropy do 17 let v Lucembursku, letos zazářil na březnovém Meridian Cupu v Barceloně, kde jako kapitán dovedl výběr Evropy do 18 let k dvěma vítězstvím nad africkými vrstevníky. Jeho talent neunikl pozornosti expertů, zájem o defenzivního záložníka projevily přední evropské týmy. Po týdnech jednání je o budoucnosti odchovance novoměstské kopané jasno – od nové sezony je hráčem italské Fiorentiny.


Co cítíte krátce poté, co byl definitivně stvrzen váš přestup do Fiorentiny?
Všichni okolo mě berou přestup velmi vážně. Já si to ani neuvědomuji. Nyní mně to ještě moc nedochází. Jsem určitě rád. Splnil se mi sen, abych hrál v nějakém velkém klubu. Bude to pro mě velká životní zkouška. Jestli se tento významný a nelehký krok vydaří, ukáže až čas. Pro fotbalový život to bylo rozhodnutí nejlepší, na druhou stranu pro normální život to bude strašný skok. Člověk musí něco obětovat, když jde za svým cílem. Věřím, že co dělám, je dobrá věc.


Radil vám při jednáních váš otec, který stál u vašich fotbalových začátků a byl vaším prvním trenérem?
A taky největším kritikem (smích). To víte, že si řekl své. Na jeho názor musím dát. On mně dal fotbalové základy a chuť do hry.


Prvotní zájem projevil Inter Milán, ale nakonec jste skončil ve Fiorentině. Co rozhodlo?
Jednání Fiorentiny bylo konkrétnější. Oproti Interu, kde bych hrál asi za dorost, jsou podmínky jednoznačně profesionálnější a pro můj fotbalový růst lepší.


Klubem vašeho srdce je další italský velkoklub – Juventus Turín…
To je pravda. Však mě známí popichují (smích). Nabídka Fiorentiny se zkrátka nedala odmítnout.


Co soudíte o úrovni italské soutěže?
Patří k předním v Evropě. Herní styl založený na obranných systémech by mně mohl vyhovovat.


Vnímáte, že jste se stal přestupovým rekordmanem? Hráčem, za kterého hradecký klub obdrží nejvíce peněz v historii?
Raději o tom nepřemýšlím. Beru to jako fakt. Přestupuji, a klub vyinkasuje peníze.


Zkrátka nezůstane ani vás mateřský oddíl, kterému náleží určitá procenta z přestupové částky…
Pro Nové Město nad Metují to bude určitě velká finanční injekce. Přínos to bude především pro rozvoj mládežnického fotbalu.


Přechod z české druhé ligy do nejvyšší italské soutěže nebývá obvyklý…
Je jasné, že nebudu hned hrát v sérii A. Fiorentina koupila asi pět mladých hráčů, což je pro ni výhodnější investice než kupovat starší, ale dražší hráče. Cílem je postupně nás zapracovat do prvního mužstva.


Určitě vám v klubu nastínili, jaké plány s vámi mají. Budete mít, vzhledem k svému mládí, čas na aklimatizaci?
Měl bych dostat rok na rozkoukání. Musím se naučit jazyk, zvyknout si na nový životní styl. Od začátku se budu připravovat s A–týmem. Šanci zřejmě dostanu v pohárové soutěži, která se hraje v úvodu ve skupinách s týmy z nižších soutěží. Ze začátku bych měl nastupovat v soutěži B–týmů prvoligových klubů.


Jaké jste si odnesl poznatky z krátké návštěvy Florencie?
Jen ty nejlepší. Italové fotbal milují. Setkání se zástupci vedení klubu na mně zanechalo výborný dojem. Seznámili mě s plány a záměry. Navštívil jsem rovněž stadion. I když je starší, atmosféra na mě doslova dýchala.


Podepsal jste kontrakt na pět let. Byla v něm nějaká zvláštní ustanovení?
  Nic speciálního. Snad jen souhlas s uvolňováním na reprezentační akce. Chtěl jsem rovněž, aby mně pomohli zajistit nějakou školu. Jsem ve třetím ročníku stavební průmyslovky. Od rodičů i manažera mám podmínku, že musím ukončit ročník.


A potom?
Pak je několik možností. Buď si rozložím ročník na více let, nebo zahájím studium sportovního managementu v Itálii. To vše se teprve dojedná.


Do Fiorentiny, jejíž dres obléká reprezentační obránce Tomáš Ujfaluši, odcházíte společně s brněnským obráncem Ondřejem Mazuchem. To by měla být určitě výhoda, ne?

Máte pravdu. Tomáš Ujfaluši slíbil, že nám bude nápomocen. Přes svého realitního agenta nám pomůže sehnat byt a zorientovat se v počátcích v klubu i ve městě.


Budete bydlet společně s Mazuchem?
Ze začátku určitě. Shodli jsme se, že by to bylo dobré. Oba jedeme do Itálie bez partnerek. Postupem času se uvidí.


Kdy se vydáte na Apeninský poloostrov?
Příprava začne 8. července, ale já pojedu o něco dřív. Chci se zabydlet a poznat prostředí.


Čeká vás neznámé prostředí, navíc budete odloučen od nejbližších. Nemáte z toho obavy?
V tom problém nevidím. Jsem na to připraven. Dokážu se o sebe postarat. Je jasné, že mně budou nejvíc chybět známé prostředí a tváře.


Jak to vypadá s vaším zraněným kotníkem?
Chodím na rehabilitace, posiluji a začínám běhat. Rád bych stihnul odehrát zápas za Hradec, a rozloučit se tak s klubem a s fanoušky. Byla by to pěkná tečka.


Plánujete rozlučku se spoluhráči?
Určitě nějaká bude. Poradím se s kapitánem Michalem Šmardou a rozloučení přichystám.


Čeká vás studium italštiny. Umíte již něco říct?
Něco málo ano. Například si dovedu objednat čaj. Největší problém je v tom, že čaj nepiju (smích).