V sobotu čeká bývalého fotbalistu Hradce či Jablonce velká premiéra, poprvé bude stát u lavičky jako kouč prvoligového mančaftu. Do Malšovic přijede Slovácko - a jde o mnoho.

Budete stejně slyšet i v první lize?
Jsem stejný, jako když jsem hrával. Hraju takového stopera. Snažím se mužstvo dirigovat, i když vím, že mě kluci kolikrát neslyší nebo nevnímají, někteří reagují negativně. Jenže dusit to v sobě nebudu, myslím, že mě bude slyšet i na Malšáku. Bohužel, asi tam nebude 15 tisíc lidí, aby mě přeřvali.

Už jste napjatý? Těšíte se?
Je to zajímavé, vůbec to na mě zatím nepadá. Ale myslím, že v sobotu to bude horší. Teď nervozitu nepociťuju, naopak klukům věřím. Udělali hodně, věřím, že se výsledek dostaví.

V úterý jste říkal, že nálada není dobrá, hráči byli i podráždění. Změnilo se to?
Po pěti porážkách nikdo nemůže juchat. Kluci měli mít volno, místo toho byl trénink, to jim taky nepřidalo. První trénink byl strašně tichý. Postupně se tváře začaly trochu usmívat, atmosféra nebyla vůbec špatná. Až do čtvrtka.

Co se stalo?
Udělali jsme nominaci na zápas a museli jsme poslat šest lidí hrát za juniorku. To není úplně šťastné, ale nedalo se nic dělat.

Sestava bude vypadat jinak, protože v nominaci nejsou někteří její stabilní členové. Změníte také rozestavení?
Budeme hrát na pět útočníků. (usmívá se) Ne, budeme hrát 4–1–4–1. Ale já na rozestavení nedám, je to sekundární věc. Hra je o správném doplňování jednotlivých řad. Španělé hráli bez útočníka a bez problémů vyhrávali. Někdo nasadí tři a je mu to k ničemu.

Jako spolupracovníky jste si vybral Michala Šmardu a Marka Kuliče. Byl to dobrý krok?
Ano, hned se mi to potvrdilo.

Jak?
Od Šmause jsem čekal odbornost a pracovitost. Od Kuldy odlehčení a pomoc vytvořit sepětí mezi hráči a realizačním týmem. To vše se objevuje.

Takže jsou stejní, jako byli na hřišti.
Je to tak. Když to popíšu, tak Šmaus je dříč, Kulda free. A já jsem stejně jako na hřišti dirigent. Takhle to je.