Kliknutím zvětšíte
„Když jdeme my obránci před bránu soupeře, mělo by to smrdět. A myslím, že to tam smrdělo celý zápas,“ říkal střelec. „Můj pocit byl takový, že gól nedostaneme a nakonec jeden dáme,“ dodal.Takový feeling, jak by řekli Angličané, měla většina lidí na stadionu. Hradečtí se tlačili vpřed, dobývali jak středověcí válečníci val soupeře. Dá se očekávat, že to nebylo naposledy.
„Nemyslím, že to byla úplně škola, ale máme materiál, který si vyhodnotíme a odstraníme chyby,“ glosoval průběh kouč Zdenko Frťala.Jak zařídit, aby studijní podklady přinesly v následujících duelech pozitiva?
Jsou tu dvě cesty. Tu první zmiňuje Pavel Dvořák, letní posila (a navrátilec) týmu. Zkušený útočník zahrál velmi dobře, jenže… „Měl jsem dát gól,“ pronesl.
Ano, šance se mu naskytly, především v prvním poločase. Kdyby proměnil, zápas by se dozajista ubíral jiným směrem. Vlašim by nemohla čekat ve svém obýváku a myslet si na bod za remízu 0:0. Musela by valit dopředu – a tím by se otvíral prostor pro černobílé.
„Sami jsme si to zkomplikovali. V první půli jsme měli dát minimálně jeden gól,“ uznal Dvořák.Druhý způsob byl ten, jež mančaft nakonec zvládl. Vydržel bušit do protivníka, byla tam trpělivost.
„Je to o víře. Musíte věřit ve své kvality a ty tady momentálně jsou,“ ubezpečoval kouč Frťala. „Pokud budeme trpěliví, věřím, že příležitosti budeme proměňovat.“To bude zřejmě hradecké téma číslo 1. Třeba už v neděli v Jihlavě.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
