Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ve stejném duchu hovořil i DANIEL HRŮŠA, opora „mloků", jenž kromě futsalu stíhá i fotbal, práci a vysokou školu. „Když porazíme v následujícím kole doma Agromeli Brno, tak budeme k záchraně velice blízko," tuší královéhradecký mladík.

Co říkáte dosavadnímu průběhu Chance futsal ligy z pohledu Hradce? Jste zatím spokojeni?
Mohlo být o něco lépe. Určitě jsme měli vyhrát v Brně na Agromeli. Tyhle tři body by nás dnes už v podstatě mohly zachraňovat. Bod jsme mohli uhrát i v Praze na Spartě, ale zase na druhou stranu domácí výhra proti brněnskému Helasu byla z kategorie šťastných.

Před sezonou byla prvořadým úkolem záchrana. Jak blízko či daleko k ní jste?
Pokud porazíme v následujícím kole doma Agromeli Brno, tak bych řekl, že k ní budeme velice blízko. Ještě bude důležité doma porazit Plzeň a měli bychom být v podstatě zachráněni. Jsem přesvědčený, že záchrana nás nemine, jelikož už teď máme kvalitní mančaft s dobrým trenérem a to pořád futsal teprve poznáváme.

Zmínil jste dva důležité duely. Bude už po nich záchrana jasná?
Jak už jsem říkal, pokud vyhrajeme oba duely s týmy, které jsou v tabulce za námi, což jsou právě Plzeň a Agromeli Brno, mělo by být vyhráno. Ale nepředbíhejme, soutěž je ještě dlouhá a ve hře je spousta bodů.

Věříte, že třeba ještě zabojujete i o play off?
O tom bych se nerad bavil. Před sezonou byla naším cílem záchrana a tak to bylo zatím po celou dobu soutěže. Až bude záchrana zaručena, pak se můžeme o play off bavit, ale nyní bych tohle neřešil. Teoretická šance tam ale určitě je.

Koncem roku jste obdržel pozvánku do reprezentace ČR U21. Jak jste tuto zprávu přijal?
Byl jsem samozřejmě příjemně překvapený, určitě jsem nic takového nečekal. Z pozvánky jsem byl nadšený, ale vůbec jsem nevěděl, co od reprezentace čekat a do čeho vlastně jdu.

Které akce jste absolvoval?
Nejprve turnaj čtyř zemí v Popradu na Slovensku a poté HOT-futsal-Cup v Hohensteinu v německém Sasku.

Jaký prostor jste dostal a co jste říkal svým výkonům?
Na Slovensku jsem zasáhl do utkání proti domácímu výběru a Maďarsku. V obou utkáních jsem odehrál necelý poločas. Bylo to spíše takové oťukávání a seznamování se s něčím novým. V Německu to už bylo lepší a šancí bylo víc, ale určitě bych to nepřeceňoval. Co se týče výkonů, ty bych rovněž nepřeceňoval. Byly tam určitě nějaké rezervy, ale věřím, že jsem trenéry nezklamal.

Je v kádru reprezentační jednadvacítky velká konkurence? Bude těžké se v něm udržet?
Určitě ano. Jen za tyto dva turnaje se vystřídalo zhruba dvacet hráčů, což je ve futsale poměrně vysoké číslo. Co se týče budoucnosti v reprezentaci, tak bude těžké se tam udržet, ale doufám, že dostanu od trenéra pozvánku na únorové soustředění a tam už to budu mít vše ve svých rukou.

Kromě futsalu hrajete i velký fotbal. Na podzim jste byl pilířem zadních řad Kratonoh v krajském přeboru. Jde oba sporty bez větších problémů skloubit?
Myslím si, že jde. Těch tréninků zase není tolik, takže v tom problém není. Horší je to v případě, když se hraje fotbal v sobotu ráno. To je určitě nepříjemné, jelikož futsal se hraje zpravidla v pátek večer. Takže absolvovat dva zápasy během dvaceti hodin už docela náročné je.

Vaše výkonnost šla ve futsalu i ve fotbalu poměrně rychle nahoru. Kde až byste se chtěl zastavit?
Ve fotbale to bylo asi i tím, že jsem odešel do Kratonoh. V hradecké Slavii jsem nedostával příliš prostoru, proto bylo těžké se rozvíjet. V Kratonohách to bylo daleko lepší. Prakticky žádný zápas jsem nevynechal a trenér na mě sázel, což se asi ukázalo i na mých výkonech. Už teď jsem dostal nějaké nabídky z vyšších soutěží, tak uvidíme. Dělám do toho ještě vysokou školu a pracuji, takže skloubit to s fotbalem a futsalem není úplně snadné. Co se týče futsalu, určitě bych chtěl hrát dál ligu v Hradci, poznávat více futsal jako takový a také se ještě udržet v reprezentaci do jednadvaceti let.