Už ochutnal báječný pocit vítězství, ale také nepříjemnou hořkost porážky. V pátek ji bohužel poprvé okusil před domácím publikem, když „votroci“ po dosti nešťastném průběhu podlehli Jakubčovicím 1:2.
Od úvodních minut jste byli výrazně aktivnějším mužstvem, vytvořili si několik nadějných šancí, ale nakonec nemáte ani bod. Zklamání je určitě veliké…
 Samozřejmě to velmi mrzí. Do zápasu jsme vstoupili aktivně, vypracovali si dobré příležitosti, ale gól bohužel nepřišel. Naopak jsme inkasovali. Na konci prvního poločasu se nám podařilo vyrovnat, což nás do druhé půle nakoplo. Měli jsme znovu navrch, místo vedoucí branky jsme však znovu gól dostali a už s tím nic neudělali.
Vypadalo to, že hrajete vyloženě na vítězství, bod by byl málo?
Všichni jsme asi moc chtěli vyhrát, a z toho to vzešlo. Soupeř pak útočil do rozhozené obrany a dvakrát z těchto brejkových situací dokázal gólově udeřit.
Hradeckou bolestí se ukazuje především zahazování gólových šancí. Za stavu 0:0 jste měli tři, neproměnili však žádnou…
Je to hlavně obrovská škoda. Když vedete, hraje se vždycky mnohem líp.
Jediný hradecký gól však stál za to, byl to nacvičený signál?
Trénujeme to. Kluci trestný kop rozehráli parádně a byla z toho hezká branka.
Považujete výhru Jakubčovic za šťastnou?
Soupeř se do ničeho nehnal, hrál zodpovědně, a to se mu vyplatilo. V zakončení byl navíc produktivní.