Minulý zápas proti Českým Budějovicím (3:2) vyšel celému týmu, ale i vám. V hodnocení Deníku jste obdržel vysokou známku 8. Cítil jste, že je váš den?
Poslední dobou cítím v našem mužstvu sílu, postupně jsme získali sebevědomí. Mám ho i já, proto se mi celkem dařilo.

Berete letošní rok jako vaši poslední velkou šanci v dresu Hradce? Říká se, že pokud se neprosadíte, půjdete jinam.
Aha, vidíte, to ani nevím. (usměje se) Prostě to tak neberu. Minulý rok jsem byl zraněný, nebyl jsem na očích, třeba proto se o tom začalo mluvit.

A teď se vám nabízí velká šance ukázat, že máte na to hrát stabilně v základní sestavě.
Chci toho maximálně využít a takových výkonů, jako posledně, předvedu víc.

Prý jste na sobě přes léto pořádně makal, váha vám ukazovala víc, než by bylo zdrávo. Je to tak?
Jo jo. (přikyvuje) Jak jsem byl zraněný, tak jsem se moc nepohyboval a něco jsem nabral. V klubu jsem dostal ultimatum a musel jít s váhou dolů, což se povedlo. Trenéři jsou se mnou spokojení a já se sebou taky.

Tomu se nedivím. Běhat po hřišti o pět kilogramů lehčí, to musí být úleva.
Kdyby pět, bylo to skoro sedm kilo. (směje se) Necítil jsem se vůbec dobře, proto jsem začal shazovat a nyní je to optimální.

Dvakrát jste v lize vyhráli. Zvedla se nálada po nepodařeném startu?
Především se nám zvedlo sebevědomí, to jsme moc potřebovali. V Karviné to ještě nebylo až tak špatné, ale Táborsko? To jsem tady snad ještě neviděl… Trenér pak udělal nějaké změny a začalo se vyhrávat.

Hlavně vás zase vrátil do základní sestavy…
(skočí do řeči) Ale tak jsem to nechtěl říct. (směje se) Každopádně jsem rád, že se mnou to vychází. Asi jsem šťístko na body. Snad to bude platit i v neděli ve Varnsdorfu. Viděl jsem je na jaře v Pardubicích a hráli moc dobře. Nebude to snadné, ale my chceme vyhrát.