Postupem do první ligy jste si splnili tajný sen. Co nyní prožíváte?
Je to příjemné, neočekávali jsme to. Předpokládali jsme, že se bude hrát až do posledního kola, nebo minimálně do soboty. Hlavně jsem rád za ty kluky. Oni vážně pracovali. Asi zaslouženě to byl podceňovaný tým plný mladých hráčů plus Pavel Krmaš. Možná jsme postupu ani nevěřili. Nikdy jsme o něm nahlas nemluvili. Ani teď. Jsme rádi, že to vyšlo nad plán a taky jsme rádi, že se už nebudeme nervovat, protože stresů bylo poměrně hodně. (usměje se)

Co vás dovedlo k postupu?
Podařilo se nám vytvořit dobrou partu z kluků, o kterých jsme byli přesvědčení, že nám zapadají do systému. Ani ne tak fotbalově, ale povahově. Měli jsme hráče, kteří mužstvo kočírovali v kabině i na hřišti, ale osobně mám největší radost, jak nám do týmu zapadli mladí kluci. Oni nemají malou, ale velkou zásluhu na postupu.

Když se ohlídnete za celou sezonou, najdete v ní zlomový zápas?
Vidím jen kostrbatou a nesourodou cestu. První kolo jsme stáli, pak jsme měli salmonelu, předtím byla reprepauza. Když jsme měli hrát na začátku jara v Pardubicích a pohár s Boleslaví, tak se zápasy třikrát odložily. Bylo to těžké, také zajímavé, ale mužstvo dokázalo všechny překážky překonat. Čekal jsem, kdy přijde krizovka, ale my jsme celou sezonou prošli konstantní výkonností. Neměli jsme výsledkové výpadky. Pomohly nám zápasy, které jsme zvládli 1:0, ale když se o tom bavím se zkušenými trenéry, tak ti říkají, že takové výsledky tam být musejí. Bez nich se nedá ničeho dosáhnout.

Měli jste na střídačce informace, že Znojmo prohrává a postup se přibližuje?
My jsme to věděli až od hlasatele Fandy Řehounka. (směje se) Znali jsme poločasový výsledek 0:1, ale Znojmo takových zápasů doma otočilo spoustu. Neřešili jsme to. Ale jakmile to zahlásil, začali jsme být načatí, že by to mohlo klapnout. Ale hlavně jsme chtěli dohrát Sokolov. Pak už jsme jen čekali, jak to dopadne. Znojemští to asi neunesli.

Ještě za stavu 0:0 předvedl neuvěřitelný zákrok Radim Ottmar. Kdyby šanci Přeučila nechytil, možná jste se teď smutně drbali na hlavě.
V sezoně Oťas takových zákroků předvedl víc. Přitom jsme měli výborný vstup do zápasu, hráli jsme vážně dobře a jediný moment nám mohl všechno nabourat. Byl to jednoznačně klíčový zákrok. Když máte gólmana, který chytne něco navíc, tak je to plus v jakémkoliv sportu. A my takového gólmana máme.

Ottmar ušel až na výsluní cestu plnou odmítání a podceňování.  Jste rád i za něj, že jste postoupili?
Ani nevíte jak. Ten kluk pro mužstvo udělal maximum. Už si ani nemyslel, že něčeho takového v kariéře dosáhne. Ale ještě snad víc jsem rád za Pavla Krmaše, který to už na konci kvůli zranění nemohl ovlivnit. Bylo na něm vidět, jak strašně postup chce. (přidává na důrazu).

Máte od něj příslib, že bude pokračovat?
Pavel nám už v příští sezoně asi nepomůže. (otevřený rozhovor s Pavlem Krmašem naleznete v zítřejším vydání Deníku – pozn. aut.)

S Milanem Frimmelem jste byli trenérskou dvojicí, které se před sezonou příliš nevěřilo. Hřeje vás, že jste pochybnosti vyvrátili?
Nepodařilo se nám udržet ligu a zůstali jsme, protože se do Hradce nikdo nehnal. Asi jsme nejlevnější trenéři, kteří postoupili. Já ke všemu ještě student. (rozesměje se) Všechny okolnosti jsme vnímali, ale nijak to neřešili. I když oba už nějaký pátek trénujeme, tak nejsme staří. Každý nějak začíná, každý se musí na začátku profesní dráhy s něčím srovnat. A pocit satisfakce? Ne, vůbec ne! Vím, jak to chodí. Jednou je člověk nahoře, podruhé dole. Pro oba je to momentálně největší úspěch v trenérské kariéře.

A nejde jen o samotný postup, že?
Nejde. Pracovali jsme s mladým kádrem, který šel celý rok kvalitativně nahoru, což je nesporné. Za mnou a za Milanem stojí dobrá práce. Toho si cením nejvíc.

V profesionální soutěži jste poprvé vedl mužstvo od začátku sezony jako hlavní trenér a hned s ním postoupil. Je to ideální odrazový můstek do trenérské profese?
Může to tak vypadat, ale pro mě je naprosto stěžejní, abych dodělal školu a měl nejvyšší trenérské vzdělání.
Do místnosti pro trenéry přijde druhý kouč Milan Frimmel a žádá Pilného, aby sešel dolů mezi fanoušky.
Ne, já na tohle nejsem. (zakroutí hlavou, po rozhovoru ale mezi tři desítky fandů zamířil)

Je fakt, že jsem vás vůbec neviděl v bouřící kabině.
Schoval jsem se do rohu. Vážně, nikdy jsem na takové věci moc nebyl. I když jsme v Liberci udělali titul, užíval jsem si to hlavně vevnitř. Samozřejmě, nějaké pivo padne, ale ve středu oslav rozhodně nebudu. Ať si to užijí kluci, to oni byli na hřišti.

Nervy by možná potřebovaly pořádně zchladit, ne? Museli jste být pod enormním tlakem, v každém kole jste potřebovali vyhrát…
Bylo to těžké, strašně těžké. Nahoře byla mačkanice. Pořád ale říkám, že jde jen o sport. Jo, je hezký slavit úspěch, ale život běží dál. Sedm let jsem dělal rukama, normální práce mi pomohla uspořádat životní hodnoty. Když vidím, jaké trápení některé lidi potká, tak dokážu mít u sportu nadhled a nepodlehnout okolnostem. Ono totiž nejde jen o mě, ale i o ostatní trenéry, kteří byli se mnou od rána do večera na stadionu. Společně jsme to zvládli.

Udržíte stávající kádr?
Některé hráče asi ne, ale výraznou obměnu dělat nebudeme. Něco se změní, ale rozhodně nepřijde deset dvanáct nových fotbalistů jako po minulém postupu. Když to řeknu blbě, tak jsme stejně spadli.

Můžete být v otázce odchodů konkrétnější?
Určitě je zájem o Holeše a Malinského, což jsou oba důležití hráči. V Hradci jsou dlouho, chtějí se posunout a bylo na nich znát, že se s klubem chtějí rozloučit postupem.

Čtyři klíče k postupu

Oslava postupu hradeckých fotbalistů do nejvyšší soutěže.Výhra v Třinci: Utkání, které bylo potřeba bezpodmínečně zvládnout, aby se mužstvo vrátilo do postupové hry. Psychicky nesmírně těžkou zkoušku zvládlo. Gólem Pavla Černého vyhrálo 1:0 a na dálku zmrazilo Znojmo.

Kapitán z Německa: Z Freiburgu přišel s tím, že má vůči Hradci dluh, který chce splatit. V černobílém dresu do té doby odehrál jednu sezonu, sestupovou… Profesionalitou nakazil kabinu, pro mladé byl vzorem. Svoji misi splnil.

Tahy trenérů: Na podzim si dovolili odstavit Vaněčka, posadit rozjetého Pázlera, chytře v průběhu zápasu měnit systém, riskovat se sestavou, umně střídat. Pilný s Frimmelem prokázali výraznou trenérskou intuici.

Brankářova pohádka: Jestli někoho vyzdvihnout, tak Radima Ottmara. Jeho příběh je možná už omletý, ale je nesmírně inspirativní. Prakticky odepsaný se vyškrábal na výsluní, zapsal 17 nul a předvedl sadu fantastických zákroků.

Hodnocení hráčů FC Hradec po (postupové) výhře nad Sokolovem (2:0)

Fotbalová národní liga: FC Hradec Králové - FK Baník Sokolov.Radim Ottmar - 8: Za stavu 0:0 na čáře neskutečně vychytal Přeučila. Jeho reflexy jsou snad zvířecí.

Tomáš Holeš - 7: Pod lízátky odehrál v domácím dresu asi poslední partii. A výborně. Touží po něm top kluby.

Marek Plašil - 6: Kam tohohle kluka postavíte, tam vám zahraje. Záskok na stoperu zvládl noblesně.

Martin Nosek - 7: Neměl problém. Enormně silný ve vzduchu. Obraně dodával klid a rozvahu.

Petr Mareš - 6: Jeho levačka umí divy. Škoda, že s ní ani jednou netrefil branku. Jinak to byly jisté góly.

Petr Schwarz - 6: Hned zkraje zazdil tutovku, ale nijak ho to nesrazilo. Středové řadě dává život a drajv.

Jiří Janoušek - 8: Odehrál nejlepší zápas na jaře. Vyváženě dopředu i dozadu. Byl jako kyvadlo. Tik, tak…

Adam Vlkanova - 6: Nebyl tak výrazný jako obvykle, víc se soustředil na plnění defenzivních úkolů.

Pavel Černý - 8: Stejně jako v Třinci vstřelil strašně důležitý první gól. Rval se podobně jako před lety táta.

Tomáš Malinský - 6: Strašně chtěl. Až tak moc, že mu snaha občas podrazila nohy. Škoda zkaženého brejku.

Jan Pázler - 6: V závěru ligy není v takové fazoně, ale co: Dal gól? Dal! A to je přece jeho džob.

STŘÍDALI: Marek Krátký: Zase ukázal, že je na míči šikula. V létě se popere o základní sestavu. Jiří Bederka a Jan Shejbal nehodnoceni.

STUPNICE: 10 – nejlepší, 1 – nejhorší