V roli nováčka vstoupili fotbalisté SK Libčany do krajského přeboru Královéhradecka a nevedli si vůbec špatně. V patnácti zápasech získali 22 bodů za šest výher, čtyři remízy a pět porážek při pasivním skóre 25:26. K úplné spokojenosti chybí trenérovi Miloši Koblížkovi mít o dva body více, ale i tak v klubu převládá uspokojení.

Rozhovor

Do soutěže jste vstoupili v roli nováčka. Pro hráče i realizační tým to byla velká změna, souhlasíte?
Pro nás všechny to změna určitě byla. I. A třída se zde hrála několik let a krajský přebor tu byl snad ještě za trenéra Rolka. Přesto někteří naši hráči tuto soutěž v minulosti absolvovali, jiní mají zkušenosti i s divizí. A pro pár kluků to bylo něco nového. Ale všichni se s tím dokázali zdatně vyrovnat, včetně realizačního týmu.

Po dvou úvodních remízách, v Rychnově a doma s Jičínem, jste si mohl říkat, že v soutěži nebudete hrát podřadnou roli…
Po těchto dvou remízách jsme dostali tvrdou lekci z produktivity od béčka Nového Bydžova. Vzhledem k vývoji utkání byla porážka 1:4 až příliš krutá. Najednou jsme si uvědomili, jaký rozdíl je mezi krajským přeborem a I. A třídou. Moc dobře jsem věděl, že nás nečeká procházka růžovým sadem.

Zatímco v domácím prostředí jste ani jednou neprohráli, na hřištích soupeřů jste zdaleka tak úspěšní nebyli. Čemu to přisuzujete?
V sedmi domácích zápasech jsme získali sedmnáct bodů při skóre 15:4. Na hřištích soupeřů je naše bilance zcela opačná. V osmi utkáních jsme vybojovali pouhých pět bodů při pasivním skóre 10:22. Snažili jsme se hrát stejným stylem doma i venku. Na cizích hřištích jsme díky aktivní hře několikrát sahali po bodech, ale malý důraz v obou šestnáctkách nás o ně bohužel připravil.

Určitě hodně mrzí debakly na hřišti hradecké Slavie a v Broumově, viďte?
Nejednalo se jen o tyto dva duely. Již jsem zmiňoval náš zápas na hřišti rezervy Nového Bydžova. Místo toho, abychom v poločase vedli 4:0, tak domácí vyrovnají v pětačtyřicáté minutě z úplně hloupé standardky. O druhém poločase raději nemluvit. A zápasy na Slavii a v Broumově? Začátek jako přes kopírák. Ve 13. minutě jsme prohrávali v Hradci 0:3, v Broumově po úvodní desetiminutovce 0:2 a v podstatě nebylo co řešit.

V závěru soutěže se zdálo, že hráčům již docházejí síly. V koncovce se dost trápili…
Závěr krajského přeboru nám nevyšel z několika důvodů. Po dosažení dvaceti bodů nastalo jakési uspokojení. Zhoršila se tréninková docházka, a tím i morálka. Navíc jsme některé šance přestali proměňovat, opustilo nás pověstné štístko a v neposlední řadě na nás padla psychická deka.

Jste přesto se ziskem dvaadvaceti bodů spokojen? Na jaře můžete být v relativním klidu.
Osobně jsem chtěl mít o dva body více, ale jinak z mé strany, až na zmiňovaný závěr soutěže, panuje spokojenost. Co se týče jara, určitě bude hodně překvapivých výsledků. Moc bych si přál, abychom jarní část sezony dobře rozjeli a co nejdříve byli bodově v klidu.

Na vaše zápasy chodilo hodně fanoušků, kteří byli dvanáctým hráčem. Zajisté vám to hodně pomohlo…
Naši fandové patří k nejlepším a nejslušnějším v celé soutěži. Třeba na zápas se Lhotou pod Libčany jich přišlo pět set, na Kratonohy jen o stovku méně. Fandili skvěle, a to nejen v uvedených duelech. Na venkovní zápasy nás v hojném počtu doprovázejí i vlastními auty, čehož si nesmírně vážíme. Bohužel, radosti na cizích hřištích si mnoho neužili. V každém případě jim za podporu patří náš velký dík.

Jakou úroveň měla podzimní část soutěže?
Myslím, že celkem slušnou. Řada zápasů, které jsem viděl, mě mile překvapila. Na druhou stranu některé duely byly na úrovni I. B třídy, ale podívejte se třeba na ligu. V krajském přeboru určitě běhá několik zajímavých fotbalistů. Líbí se mi Lhota pod Libčany, která trošičku vyčnívá nad ostatními celky.

Jak bude vypadat zimní příprava? Počítáte s posílením kádru?
Od ledna budeme trénovat třikrát týdně. Absolvujeme kondiční soustředění a zúčastníme se zimního turnaje v Novém Bydžově. A posílení kádru? Před sezonou k nám přišel Petr Koza, v průběhu podzimu Dominik Řehounek a Tomáš Sýkora. Všichni tři jsou perspektivní, ale potřebují nějaký čas na adaptaci. Uvidíme, jak si povedou v zimní přípravě, potažmo v jarních mistrovských kláních. Přesto bych uvítal dravého útočníka. I když zatím žádné signály nemám, je možné, že někdo naše řady opustí.

Co byste řekl závěrem?
Děkuji našemu výboru za dobrou spolupráci a vytvořené podmínky. Spolupráce s mým asistentem Milanem Šimkem je rovněž dobrá. Fanoušky jsem již zmiňoval, naše béčko nám také hodně pomohlo. Zbývá poděkovat A mužstvu, které dvě třetiny podzimu odehrálo solidně. Na úplný závěr bych si přál, aby většina našich hráčů měla k fotbalu podobný přístup jako Jelínek, Černý, Rensa a do svého zranění i Ondra Ujec.

Jan Skalička