Co se vám nyní honí hlavou?
Že se tři mančafty rvaly po takhle dlouhou dobu o postup a vyšlo to nám a Českým Budějovicím. Před tímhle mužstvem smekám, posledních osm, možná deset kol na nás byl ohromný tlak. Všichni vyhrávali. My máme v kabině kluky, kterým je dvacet let, na nich to bylo trochu znát. Proto jsem rád, že to takhle dopadlo.

Museli jste s Markem Kuličem působit na mladší hráče, aby si tlak nepřipouštěli?
Snažili jsme se… Byli tam od toho i trenéři. Pořád jsme si říkali, že to je jen fotbal. Všichni jsme věděli, za čím jdeme, že chceme zpátky do ligy a od toho se všechno odvíjelo.

V derby jste měli pomalý rozjezd. Byli jste svázaní?
Pardubice hrály defenzivně, nemohli jsme se tam dostat. Po přestávce jsme naši hru zjednodušili, vytvořili jsme si standardky, ale jim skvěle zachytal gólman (Luděk Frydrych), který chytil dva jasné góly. Naštěstí to ale Emir prorval. Je to krásný pocit.

Věřil jste, že rozhodující branku vstřelíte, nebo jste se propadal do černých myšlenek?
Člověk musí věřit. Že se tam něco odrazí, nebo to někdo dorazí.

Trenér Prokopec vás v druhém poločase poslal na hrot. Stejně jako před lety Petr Uličný. A pomohlo to, ne?
(směje se) Nevím, jestli to pomohlo, ale padnul gól, tak snad to nebylo tak zlý.

Kdy vám bylo v sezoně nejhůř?
Na hodnocení je brzo, musíme si všechno srovnat v hlavě. Začátek byl špatný, pak jsme ale sedmkrát za sebou vyhráli a dotáhli se na místa, kde by nás nikdo po tom startu nečekal. Jaro začalo všelijak, doma jsme vyhrávali, ale venku jsme to nepotvrzovali. Urvali jsme to až v posledním kole. Byly to nervy jak pro nás, tak pro trenéry, vedení klubu i fanoušky

Je specifické slavit postup v Pardubicích?
Je to jedno. I kdybychom hráli proti Spartě, tak bychom ji museli porazit. Nebo v Sokolově, na Viktorce. Stejně bychom museli vyhrát.

Bylo znát na pardubických hráčích, že jsou na vás nažhavení?
Podle toho, co psali v novinách… Asi jo. Oni o postup v životě nehráli, nevědí, co jsme prožívali. Stejně to bylo jen o nás, o našem výkonu. Soustředili jsme se sami na sebe.

Jak dlouhé budou oslavy?
Vůbec nevím. Radši jsme nic neplánovali, nechtěli jsme to zakřiknout. Ale asi to bude dlouhý. Zasloužíme si to.

Poznámka Radka Špryňara: Je to formát! I přes chybu…
Chybami se člověk učí. I Luboš Prokopec, dvaatřicetiletý trenér postupujícího Hradce Králové. Po závěrečném hvizdu rozhodčího Bílka, jímž ukončil vyhrocené derby s Pardubicemi, zběsile zašermoval vztyčenými ukazováčky směrem k pardubické střídačce. „Proboha, co blbne?," v duchu jsem si říkal na tribuně.  Pardubický protějšek Jiří Krejčí byl na něj tak rozezlen, že dokonce tvrdošíjně odmítal přijít na tiskovou konferenci. Prokopec se ale k celé věci postavil jako chlap. Veřejně se omluvil, ač nemusel, protože většina novinářů přítomných na tiskové konferenci jeho zkrat neviděla, a tak nechápala, proč si tak vehementně sype popel na hlavu. Krejčímu se mohl omluvit třeba u kabin, nikdo by se o celé příhodě nedozvěděl. Prokopec  to chtěl jinak. V mých očích je formát!
(Radek Špryňar)

Ohlasy na postup: Halilovič byl mimo
„Ani když jsem hrál fotbal, tak to nebyly takové nervy. Poslední dva měsíce byly hrozné, strašně vyčerpávající. Ale jsem nesmírně šťastný."
(Richard Jukl, ředitel klubu)

„Jsem úplně mimo. Strašně šťastný. Vůbec nevím, co se bude dít dál, jaké budou oslavy."
(hrdina derby Emir Halilovič)

„Trochu jsme to zdramatizovali. Mohli jsme si oslavy užít mnohem dřív, ale slavit zrovna v Pardubicích není úplně špatný."
(osmatřicetiletý Marek Kulič)

„Obrovské nervy. Jen jsem seděl na lavičce a nemohl klukům pomoct. S tímhle týmem budeme v lize hrát důstojnou roli. Ale teď musím najít berle, jinak mi upadne noha."
(zraněný střelec David Vaněček)

„Tady ten místní pitomec to řekl do rozhlasu, že Budějovice v 5. minutě vedou.Klukům jsem na hřišti říkal, že je to asi nějaká finta, aby nás rozhodili."
(znovu Marek Kulič)

Hodnocení hráčů FC Hradec po vítězství

Tomáš Koubek - 6: Za stavu 0:0 fantasticky vytáhl bombu Řezníčka. Tím napravil zaváhání z první půle.

Tomáš Holeš - 6: Snažil se být aktivní. V době drtivého tlaku Hradce jistil záda ostatním.

Adrian Rolko - 9: Úžasný výkon! Ve vzduchu posbíral všechny balony a pak se vydal se svojí postavou dělat neplechu na hrot.

Marek Plašil - 8: Kdyby místo tyče trefil síť, mohl být za oslavovaného hrdinu on. I tak respekt!

Jiří Poděbradský - 7: Vytiskněte pro něj smlouvu a upalujte mu ji dát k podpisu. Prokázal velikou fotbalovost.

Jan Hable - 6: V soubojích neústupný, tvrdý, nekompromisní. Takovou „žiletku" Hradec potřeboval.

Tomáš Malinský - 6: V prvním poločase nejaktivnější „votrok", v tom druhém šel brzo z placu.

Emir Halilovič - 8: Za prvních 45 minut by se neuživil ani v Horní Dolní, za show po přestávce by po něm klidně skočily týmy z Bundesligy.

Marek Kulič - 9: Klobouček, pane Kuliči…  Byl to on, kdo strhl tým k vytrvalému tlaku a bušení do pardubických zavřených vrat.

Jan Shejbal - 6: Nejlepší výkon za poslední dobu. Z Přibyla párkrát udělal zoufalého komparzistu. Kličky mu vycházely.

Pavel Dvořák - 6: Osamocený na hrotu to měl strašidelně těžké. S Jeřábkem si dlouho nevěděl rady, po změně stran byl výtečný.

Nehodnoceni: Zelený, Čermák, Križko.
Stupnice: 10 nejlepší, 1 nejhorší