V patnácti zápasech vybojovali 21 bodů za čtyři výhry, devět remíz a dvě porážky při skóre 29:23. Fotbalový podzim hodnotil zkušený kouč Miloš Koblížek.
Na podzim jste plnili roli remízového krále. Jak se vám zamlouvá?
Devět remíz je opravdu rarita. Některé, hlavně domácí ztráty, byly zbytečné.
V předešlých třech sezonách vaši svěřenci vždy bojovali o přední příčky v soutěži. Nyní tomu tak není. Soupeři si na vás dávají větší pozor a někdy se mi zdálo, že hráčům, jak se říká, došla šťáva. Souhlasíte?
Skončili jsme na devátém místě, předchozí dva ročníky byly pro nás, co se týká umístění, lepší. Naši soupeři, hlavně ti ze spodních pater, proti nám hráli s velkým zaujetím, a musím říci, že ani pověstné štěstí nebylo v mnoha případech s námi.
Velký vliv na to všechno zřejmě má také velmi úzký hráčský kádr. Mám pravdu?
Kádr nemáme nikterak široký. V závěru soutěže jsme měli problémy se sestavou a někteří hráči nastupovali na nezvyklých postech, což se projevilo do naší hry negativně.
Co s tím?
Musíme v mužstvu zvýšit konkurenci, abychom se někam pohnuli. Doufám, že se nám tento krok povede v zimní přestávce.
Na druhou stranu, na podzim se diváci při vašich zápasech rozhodně nenudili, neboť viděli spoustu gólů. Například Olympia Hradec 4:4, Broumov 5:0, Jaroměř 5:4…
V Jaroměři jsme prohrávali už 4:2, konečný výsledek 5:4 v náš prospěch, tady si fandové užili. Další zápasy byly rovněž bohaté na branky. Myslím, že divákům se to líbí, ale nám trenérům samozřejmě už méně.
Jak vás znám, tak inkasovaných gólů je na váš vkus až příliš, ne?
V podzimních střetnutích jsme inkasovali třiadvacet branek, což činí průměr 1,5 gólu na zápas. To není zase tak špatné. Na druhou stranu, někdy jsme dostali tři a více branek, pak zase nuly, takže nevyrovnané výkony. Tady máme problém k řešení. Některé obdržené branky byly z kategorie velice laciných a bohužel po chybách, které se stále opakovaly.
Dvě podzimní porážky se zrodily v domácím prostředí. Je známo, že z Libčan se body nevozí, ale tentokrát to dopadlo jinak…
Vyhrály u nás dva týmy – Rychnov a Týniště. Osobně mě mrzí první porážka, protože na body jsme dosáhnout mohli a měli. A druhá porážka? Týniště se představilo ve velmi dobrém světle a vyhrálo zaslouženě. Celkem jsme doma ztratili dvanáct bodů, což se nám v předešlých ročnících nestávalo.
Kdo patřil k oporám? Od koho jste naopak čekal víc?
Výraznou oporou je brankář Matěj Tošovský. Ostatní hráči střídali dobré období se špatným. Pozastavím se u Kloudy, který vinou již zmiňované marodky odehrál několik dobrých utkání na pro něj nezvyklém místě stopera. Od koho jsem čekal více? Myslím, že naši gólmani za Tošovským by měli projevit větší píli a chuť se zlepšovat.
Jakou úroveň měla podzimní část přeboru? Koho favorizujete na postup do divize?
Úroveň soutěže nepřevýšila loňský ročník. Favoritem krajského přeboru je pro mě Týniště. Určitě se posune i hradecká Olympia, která má v této soutěži nejlepší mládežnickou základnu a její dorost hraje druhou ligu.
Jenže velkou roli ve fotbale hrají finance. Čím vyšší soutěž, tím více peněz. Proto se ani v Libčanech divize nehraje. Co na to říkáte?
V loňském roce postoupil Trutnov a dále již nikdo nahoru nechtěl. Myslím, že letos to nebude o nic lepší. Naše ekonomika stagnuje, chybí peníze, tudíž nezbývá ani na ostatní věci, mezi které patří i fotbal. Divize je jiná káva a nejen finančně. Necháme se překvapit, kdo do toho půjde.
Přes zimní přestávku budete chtít hráčský kádr zajisté posílit, ale především zkvalitnit. Prakticky se čtrnácti lidmi je složité bojovat na špici tabulky. Pokud se tak stane, prozradíte již jména?
Příchod některých hráčů je v jednání. Ostatně jako každý rok. Zmiňoval jsem konkurenci, která nám hodně schází, takže budu věřit našemu vedení, že vytipované hráče dokážeme přivést. Snad se na mě nebudete zlobit, když si jména zatím ponechám pro sebe. Jistě víte, proč.
Jak bude vypadat zimní příprava Libčan?
Bude podobná těm předešlým. Zimní turnaj nehrajeme. Budeme se snažit zařadit některé nové zábavnější prvky, aby to kluky více bavilo. V plánu jsou přátelská utkání, ve kterých budeme chtít poznat nové hráče.
Co dodat na závěr?
Osobně si přeji, aby se hráčům vyhýbala zranění, a tím pádem se zvýšila konkurence v mužstvu. Pokud se nám tyto věci sejdou, tak věřím tomu, že půjdeme tabulkou vzhůru. Děkuji všem, kteří nám pomáhají s fotbalem v Libčanech, a přeji jim hlavně pevné zdraví do roku 2014.
Jan Skalička