Samozřejmě, srdce má za ty roky černobílé, hradecké. Ale kousek „sešívek" mu v něm zůstal. Jak by ne! Jakub Chleboun (31) odpálil svoji ligovou kariéru v dresu Slavie Praha. „Zůstal jsem jejím fanouškem," říká vysoký stoper „votroků" den před vzájemným utkáním.

Slavii ale šetřit nebude. Hradec Králové se po téměř pěti měsících vrací na domácí stadion. Bude to sláva, hromada lidí k tomu.

„Snad bude plný dům," přeje si pětihvězdičkovou kulisu pilíř zadních řad Východočechů.

Ve Slavii jste začínal kariéru. Jsou duely proti ní pro vás pořád výjimečné?
Už je to nějaká doba, co jsem tam byl. Tuším, že 
v roce 2004. Už to tak prestižně neberu. Samozřejmě, zůstal jsem jejím fanouškem, nebude to pro mě úplně obyčejný zápas.  Jen doufám, že odevzdáme dobrý výkon a uspějeme.

Pojďme si trochu zavzpomínat. Ve Slavii jste si prvně vyzkoušel první ligu. V sezoně 2004/05 jste pod trenérem Josefem Csaplárem nastoupil do čtyř zápasů. Vybavujete si vaši premiéru proti Zlínu?
Pan Csaplár dával šanci mladým, zařazoval je do týmu, šance hrát byla větší. První zápas ve Zlíně si pamatuju moc dobře. Byl jsem strašně rád, že jsem mohl odehrát první ligový zápas, a ještě za Slavii. Byly to krásné pocity. Bohužel netrvaly dlouho, přišel trenér Jarolím, který mladým prostor nedával a přivedl si úplně jiné hráče. Tím moje angažmá ve Slavii skončilo.

Tenkrát byla Slavia nabitá, hráli v ní navrátilci ze zahraničí Pavel Kuka s Radkem Bejblem, v útoku válel Stanislav Vlček s Brazilcem Adautem. Prošel jste školou života?
Byl to skvělý kádr, jeden 
z nejlepších, co Slavia na tu dobu mohla mít. Jen si s nimi zatrénovat, byl pro mě velký zážitek. Byla to velká škola, v devatenácti letech jsem nakoukl mezi takové hvězdy.

Zůstala vám slávistická hvězda pod kůží?
Rozhodně, v takovém klubu to nejde jinak. Navíc jsem Slavii odmala fandil, sledoval jsem ji. I když jsem tam byl jen krátce, splnil jsem si obrovský sen a získal jsem hroznou motivaci na sobě dělat.

S příchodem čínských majitelů vstoupil klub do nové éry.  Buduje se zase silná Slavia?
Do Slavie chodí zajímavá jména z české ligy i ze zahraničí. Tým se ale pořád tvoří, za rok nemůžete tak obměněné mužstvo dostat do herní pohody, aby atakovalo úplné čelo. Přesto Slavia už dnes patří do užší špičky a v dalších letech, až si to sedne a tým se ještě vhodně doplní, bude naprosto konkurenceschopná. Peníze na hráče mají, jde jen o to, jak se do nich trefí. Nákupy zatím nejsou úplně ideální, posily nehrají tak, jak se od nich čeká. Až tohle vyladí, budou hrát o titul.

Souhlasím s vámi, že Slavia je stále v přerodu. Můžete ji v sobotu zaskočit?
Pod trenérem Šilhavým se Slavia zvedla výsledkově 
i herně. Určitě to nebude lehký zápas. My ale chceme uspět, hrajeme poprvé doma, přijde hodně lidí. Všichni jsou natěšení. Lidé 
v klubu, kluci v kabině, já sám. Na hřišti odevzdáme maximum a uvidíme, na co to bude stačit.

Vracíte se domů. Nese to s sebou jen pozitiva?
Cestování bylo hodně, doma je doma. V Mladé Boleslaví jsme měli výborné podmínky, jezdili za námi fanoušci, cítili jsme se tam skvěle. Teď nás ale čeká plný dům a skvělý soupeř. Motivaci máme obrovskou.

Pro vás hráče se malšovický stadion nijak zásadně nezměnil. Kontakt s publikem je pořád mizerný. Dovolím si kacířskou otázku: Nebylo vám lépe v Mladé Boleslavi, kde prostředí je stoprocentně fotbalové?
Hlavně od rodiny a známých slýcháme, že to pro ně v Bolce bylo něco úplně jiného. Viděli nás ze dvou tří metrů, kontakt s hráči byl nejen pro ně fantastický. Strašně si to chválili. Všichni čekáme na nový stadion, ale ten je v nedohlednu, nebo to ještě bude nějakou chvíli trvat. Musíme se smířit s tím, že jsme zase v Hradci. Z druhé strany na nás bude chodit víc lidí, budou víc slyšet a je jasné, že na domácí prostředí se těšíme. Byli jsme okouknout novinky. Udělaly se věci, které byly potřeba ke schválení svazem. Vypadá to docela dobře. Věřím, že i tohle přispěje k tomu, že přijde plný dům. Lístky už jsou prý skoro vyprodané. Moc se těšíme.