Bude to ještě pořádná šichta. Současné jedenácté místo by na konci května, kdy nejvyšší soutěž skončí, brali hradečtí fotbalisté všema deseti. Jenže od sestupové pozice dělí nováčka pouhé tři body. ,,Je potřeba mužstvo doplnit nebo stávající hráče připravit tak, aby na jaře vše vedlo ke zdárnému konci. Tedy k záchraně,“ říká bez okolků kouč VÁCLAV KOTAL.

Coby nováček na sestupových příčkách po podzimní části nefigurujete. Je to úspěch?

Osobně jsem si přál dvacet bodů. Porazit Slovácko, splnilo by se to. Zaručovalo by to velmi dobrou výchozí pozici pro jaro. V úvodních čtyřech kolech hrajeme doma s Českými Budějovicemi a Příbramí. Pokud tyto zápasy zvládneme, budeme na velmi dobré cestě k setrvání v nejvyšší soutěži. Na tyhle duely se musíme v zimě velmi dobře připravit.

Byl to zatím váš nejnáročnější podzim v pozici kouče? Určitě jste byl sám zvědav, jak tým mezi elitou obstojí…

Dokázali jsme porazit dva účastníky evropských pohárů, jak Spartu, tak Jablonec, což je pro ligového nováčka určitě dobrá vizitka. Zvládli jsme i utkání s Olomoucí a remizovali třeba s Mladou Boleslaví, s níž jsme mohli vyhrát. Doma jsme zkrátka měli velmi silné soupeře, ale mužstvo ukázalo, že v lize může hrát důstojnou roli.

O to víc musí mrzet ztráty s relativně slabšími protivníky… Vždyť Hradec prohrál třeba v Příbrami, na Slovácku, remizoval v Budějovicích a s Bohemians 1905 ve dvou zápasech získal pouze bod…

Termín „slabší soupeř“ nemám rád. Tak třeba Sparta. Prohrála u nás, prohrála v Budějovicích, kde jsme zase my byli jednoznačně lepším týmem. Podzim neberu pouze z pohledu výsledků. Pro trenéra je rozhodující způsob hry. Dovolím si tvrdit, že jsme jako tým velmi dobře zvládli obrannou fázi. Svědčí o tom i počet obdržených branek. Našim obrovským problémem je však fáze útočná. Dvanáct vstřelených branek je strašně málo. Efektivita proměňování šancí je velmi nízká. To nás dost sráželo. Zápas má vždycky nějaký vývoj. Gól vám obrovsky pomůže. Jenže pokud soupeř udrží bezgólový poločas, nikam se nepohrne. Vy pak máte dvě možnosti: buď jít do rizika, chtít dát za každou cenu gól, a tím otevřít obranu, nebo hrát ze zajištěné obrany a sázet na trpělivost. Ta buď úspěch přinese nebo ne. Podíváme-li se na vyrovnanost v tabulce, má každý bod svoji hodnotu.

Berete nižší efektivitu jako nováčkovskou daň? Až na výjimky sbíral celý kádr první ligové zkušenosti. Prosazovat se střelecky ve druhé a první lize je určitě rozdíl…

Do soutěže jsme vstupovali s určitou filozofií. Chtěli jsme dát prostor hráčům, kteří si postup vybojovali a ve druhé lize předváděli velmi dobré výkony. V ní jsme většinu soupeřů dokázali přehrát, což naši fanoušci ocenili. Začali chodit v mnohem větším počtu. Bylo to znamení, že se náš fotbal líbí. Chtěli jsme v tom pokračovat i na ligové scéně. S vedením byla dohoda, že pokud bude potřeba mužstvo v průběhu soutěže doplnit a bude to v možnostech klubu, stane se tak. Z Plzně přišel Hájovský, druhým vytipovaným hráčem byl Karel Piták. Bohužel, víme, jak tato anabáze dopadla. Jeho příchod k nám byl zamítnut v posledním dni přestupního termínu a žádný jiný jsme už realizovat nemohli. Tuto skutečnost beru jako dílčí neúspěch. Karel s námi celý týden trénoval, v Ostravě měl nastoupit v základní sestavě. Když dnes vidím jeho přínos pro Jablonec, mrzí mě to dvojnásob. Poté, co naskočil za zraněného Jarolíma na místo, kde měl hrát i u nás, šly výkony Severočechů jednoznačně nahoru. Je to role podhrotového hráče, který má na starosti konstruktivní, překvapivou přihrávku, umí jít do zakončení či optimálně zahrávat standardní situace. Takového fotbalistu jsme hledali celý podzim.

Piták se v Jablonci chytil. Zůstává jeho příchod do Hradce stále otevřený?

Právě že si myslím, že to je uzavřená kapitola. Nedovedu si představit, že by se ho Jablonec chtěl zbavit, lépe řečeno povolit mu přestup. Kdo dění v lize sleduje, ví, že od doby, kdy začal pravidelně nastupovat, patřil k nejlepším hráčům mužstva.

Kde by Hradec mohl ulovit podobný typ?

V první řadě hledáme hráče, kteří mají předpoklady hrát způsobem, který vyžadujeme. Adaptace vždycky chvíli trvá. Naše koncepce je postavena na týmovém výkonu. Každý musí vědět, jakou roli má a jak ji musí zvládnout, aby to bylo ku prospěchu. Individualita je samozřejmě důležitá, ale vítězí a prohrává celé mužstvo. V hledáčku jisté alternativy máme, ale zatím nechci být konkrétní.

Bylo těžké se rozhodovat, koho z útočně laděných typů nasadit? Vpředu se jich prostřídalo několik…

Vycházeli jsme z toho, proti komu hrajeme. Vždy jsme se snažili vhodně stanovit taktiku, složením sestavy co nejlépe zareagovat na soupeřova silná místa a co nejlépe je eliminovat. Nikdy jsem nezažil, že by někdo, kdo zrovna nehraje, vytvářel negativní atmosféru. Proto si obrovsky cením, že jsme za všech okolností, ať už příznivých či nepříznivých, vystupovali jako tým. Někdo dostal větší, někdo menší šanci. Tak to prostě je. Na hřišti může být jen jedenáct hráčů. Téměř všichni ligové zkušenosti teprve nabírají, řada z nich má všechno před sebou. Kvalita v nich je a s přibývajícími zápasy by měla stoupat.
Za vámi v tabulce figurují například Brno či Slavie. Asi byste se před začátkem pousmál, kdyby vám někdo řekl, že budete přezimovat třeba právě před Slavií…
To by pro nás mělo být hlavně varování. Podívejte se třeba na Ostravu. Odešli jim tři hráči základní sestavy a jaký to mělo dopad. O Brnu a Slavii ani nemluvím. Slavia by měla být společně se Spartou výkladní skříní českého fotbalu, ale jakmile není mužstvo citlivě doplňované a nemá vnitřní vazby, tak se může dostat do problémů. Tohle my nesmíme dopustit. Vnitřní síla se lehko ztrácí, ale těžko získává. Hráči musí za to, co předvádějí, cítit zodpovědnost. Pro nás je jednoznačné se na jaře co nejdříve dostat z nebezpečného pásma. Chceme hrát samozřejmě hezký fotbal, ale musí být podpořený ziskem bodů.

Návrat mezi českou smetánku se výrazně projevil v divácké návštěvnosti. Všesportovní stadion fotbalem pořádně žil. Návštěvy byly ve srovnání s ostatními kluby obrovské…

Fanouškům bych chtěl touto cestou poděkovat. Ve všech domácích utkáních nám vytvořili perfektní atmosféru.

Čekal jste, že šestitisícová kapacita nebude na top zápasy stačit?

To je právě ten paradox. Prvním kritériem, které by mělo určovat možnost diváků přijít do hlediště, je bezpečnost. Jestliže toto náš stadion splňuje, není důvod omezit ani jednoho slušného fanouška. Vemte si, kdy končila druhá liga a začínala první. Realizovat například patnáct tisíc sedadel, do toho vyhřívání a další věci spojené s fungováním v nejvyšší soutěži je během tak krátké přestávky nemožné. Svaz by měl zareagovat mnohem pružněji a umožnit co největšímu počtu diváků dorazit na utkání. Vždyť fotbal se hraje pro ně. V Dortmundu jich chodí osmdesát tisíc, z toho třicet tisíc stojí. A vadí to někomu? Proč by to nešlo tady. Proč bychom pro lidi měli uměle vytvářet bariéry? To je přece proti logice.

Pojďme k jarní části. Povinnost vítězit v domácím prostředí bude mnohem větší, hostit budete především celky z dolní poloviny tabulky…

Víme to. Je potřeba mužstvo doplnit nebo stávající hráče připravit tak, aby vše vedlo ke zdárnému konci. Tedy k záchraně.

O titul si to rozdá Plzeň se Spartou. Komu dáváte větší šance?

Pro mě není obrazem kvality umístění týmu v české lize. Jediným měřítkem jsou evropské soutěže. V tomto má Sparta navrch a na jaře by to měla zúročit.

PAVEL KRÁL