Kliknutím zvětšíte
„Je to paráda, když přijdete na hřiště a po minutě dáte gól. Navíc to bylo na 2:0, mužstvo to uklidnilo," radoval se „superžolík", pro něhož to byla první trefa v hradeckém dresu.
Gólovou akci jste zahájil tím, že jste se vymotal ze sevření tří vlašimských hráčů. Povzbudilo vás to?
Ano. Chtěl jsem si okolo jednoho prohodit balon, jenže mi to zblokoval, naštěstí se míč odrazil zpátky. Přes Trubyho (Trubače) jsem otáčel hru na druhou stranu
a přes ni se ke mně balon se štěstím ještě vrátil.
Zívala na vás prázdná brána.
Byl jste ve správnou chvíli
na správném místě?
Tak nějak. V první chvíli jsem vůbec nevěděl, jestli nejsem v ofsajdu, protože jsem byl na zadní tyči úplně sám. Mrknul jsem na pomezního rozhodčího, ten běžel na půlku, tak jsem se mohl začít
radovat.
Vybaví se vám podobný moment, kdy jste ihned po nástupu na hřiště skóroval?
Stalo se mi to v reprezentaci, v sedmnáctkách. To bylo ještě rychlejší. Z lavičky jsem naběhl do vápna na roh a hned dal gól.
Vítězství nad Vlašimí se nerodilo vůbec lehce. Hřeje o to víc?
Věděli jsme, že je to nepříjemný a organizovaný soupeř. Nepočítali jsme s ničím lehkým. Výhra je pro nás moc důležitá. Jsme na druhém místě.
Dá se říct, že konečně. Na jaře jste mohli Karvinou už dvakrát přeskočit, povedlo se to až na potřetí.
Bylo nám jasné, že teď už musíme. Donekonečna nám šanci dávat nebude. Jak se říká, do třetice všeho dobrého.
Celky, které bojují o postup,
doma jedou na sto procent, ale ztrácejí venku. Sami nejste výjimkou. Postoupí ten, kdo přiveze z cizích hřišť nejvíce bodů?
Asi ano, jenom doma si to neuhrajeme. Z venku musíme dvě tři vítězství přivézt.
V příštích dnech k tomu budete mít ideální příležitost. V pátek hrajete v rozjetých Českých Budějovicích, za týden v Pardubicích. Budou to klíčové zápasy?
Mohou být. Věřím, že se na to dobře připravíme a zvládneme to.
„Stadion? Jsem
z toho smutný"
Nejen hradecký fanoušek je zoufalý z kulis stadionu, na kterém se odehrává fotbal v krajském městě. Své si k tomu na tiskové konferenci řekl také trenér Vlašimi Martin Hašek, bratr legendárního hokejového brankáře. „Začnu trochu zeširoka. Krásné hřiště, nádherná tráva, dalo se hrát po zemi, což bylo fajn. Na druhou stranu je mi smutno – musím to říct – z toho stadionu. V Hradci Králové jsem v devatenácti letech studoval „vejšku", což je už pomalu třicet let. A stadion je pořád stejný. Spíš se na něm ještě podepisuje zub času. Pevně doufám, že až sem přijedu příště, tak snad na nový stadion. Hradci bych to moc přál, protože by si to k tradici a k velikosti města zasloužil."
Hodnocení hráčů FC Hradec po vítězství nad Vlašimí (2:0)
Radim Ottmar - 6: Neměl žádný vážný zákrok, vše ostatní řešil s jistotou a nadhledem. Má 13. nulu v sezoně!
Marek Plašil - 6: Fotbal se učil v době, kdy beci měli zakázáno útočit. Časy se mění a s nimi i Plašil.
Pavel Krmaš - 6: Pořád chytá jarní rytmus, ale v 2. poločase už to byl starý dobrý kapitán s podzimní formou.
Martin Nosek - 7: Pozičně dokonalý. Nenechal proběhnout bez povšimnutí ani myš. Ve vzduchu byl králem.
Petr Mareš - 5: V klíčové chvíli naprosto suše proměnil penaltu, pár chybek mu budiž odpuštěno.
Jiří Janoušek - 6: Jakmile to smrdělo rychlým brejkem, postavil se soupeři do cesty a Vlašim měla peška.
Petr Schwarz - 6: Hned zkraje dvakrát pálil, leč nepřesně. Naběhal kilometry, týmu dává život.
Daniel Trubač - 6: Přepnout z juniorského fotbalu na dospělý mu dělalo problémy, po změně stran byl výborný.
Filip Zorvan - 6: I když něco zkazí, má kuráž za vteřinu žádat znovu balon a tvořit další akce. Skvělá vlastnost!
Tomáš Malinský - 6: Výtečně vypomáhal obraně, soupeři ukradl plno míčů, nahrál na druhou branku.
Jan Pázler - 4: Forma trochu odešla, kanonýr se hledá. V největší šanci vysoko přestřelil.
STŘÍDALI: Marek Krátký: Po minutě rozjel akci a sám ji zakončil. Igor Súkenník: Po zranění se začíná vracet. Peter Nworah: Na trávník se dostal jen na vteřiny.
STUPNICE: 10 – nejlepší, 1 – nejhorší
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
