V pondělí oslavil pětatřicáté narozeniny. Na fotbalový důchod se však mladoboleslavský útočník Marek Kulič (nar. 11. října 1975) v žádném případě necítí. "Těším se na každý zápas. Na ten nedělní v Hradci Králové obzvláště,“ říká bez váhání bývalý reprezentant. Není divu. Vždyť úspěšnou kariéru nastartoval Kulič právě v Hradci, kde navíc trvale žije.
Jak moc pro vás bude nedělní duel prestižní?
Motivace bude určitě zvýšená. V lize narazím na Hradec podruhé v kariéře. Poprvé to bylo ještě v Bohdanči za trenéra Pálky. Tehdy jsme rupli 3:0. Teď ale chceme rozhodně bodovat.
Co vůbec říkáte dosavadním výkonům „votroků“?
Samozřejmě to s Adrianem Rolkem pečlivě sledujeme. Pro Hradec je hlavně škoda, že ztrácí body se soupeři, s nimiž by potřeboval vyhrávat. Mám na mysli třeba Příbram, Bohemians 1905 či Slovácko. Když musejí dobývat, mají problém. Naopak zápasy se Spartou či Jabloncem měly vysokou kvalitu. Hradec nejenže obstál, ale dokázal tyto silné kluby porazit. I proto v neděli očekáváme velmi těžké utkání.
Ofenzivně laděná je také Mladá Boleslav. Divák by se tedy měl na co těšit…
My se tím nijak netajíme. S otevřeným hledím jsme jeli i na Spartu. Mnoho nechybělo a odvezli jsme si tři body. Doufám, že to zvládneme také v Hradci.
Určitě se na vás přijde podívat spousta známých, vždyť jste ve východočeském regionu zanechal velmi hlubokou stopu…
To víte že o vstupenky registruju zvýšený zájem než obvykle. V kabině jsme už spoluhráčům nahlásili, že si s Adrianem bereme všechny volňásky.
Prvoligovou kariéru jste započal před čtrnácti lety v Bohdanči. Dosud jste nasbíral 324 startů a vstřelil pětasedmdesát branek. Je čím dál těžší se prosazovat proti dravému mládí?
Fotbal se neustále a hlavně rychle vyvíjí. Obrany jsou propracovanější, hráči dynamičtější, na všechno máte mnohem méně času. Fotbal ale vždycky byl, je a bude o gólech. I proto si myslím, že by rozhodčí měli citlivěji posuzovat nějaké rádoby útočné fauly. Často ve sporných situacích zvýhodňují obránce, a to je špatně. To samé platí o milimetrových ofsajdech. Je potřeba to pouštět. Lidé nebudou chodit na zápasy, které končí bez gólů nebo třeba 1:0.
V pětatřiceti se už na prvoligové scéně mnoho fotbalistů nevyskytuje. Vaše jméno však mezi obránci budí stále obrovský respekt. Je cítit i na hřišti?
(směje se) Myslíte, jestli mi třeba vykají? To fakt ne. Spíše mi pořádně nakopou, ale to k tomu patří. Člověka to nesmí rozhodit.
Ani ve vlastní kabině si vás teenegaři nijak nedobírali? Narážky typu: "Jseš starej, měl bys končit“ neproběhly?
Ne ne. Oni vědí, že ještě můžou dostat na hřišti za vyučenou. Zatleskali mi, na oplátku jsem přinesl občerstvení. Vše proběhlo v normálu. Já si jenom přeju, aby mi drželo zdraví. Bez toho to nejde.
Před sezonou se v Boleslavi hovořilo o ataku pohárových příček. Odpovídá současná čtvrtá pozice představám vedení?
Zatím jsme spokojeni. Chceme se stále držet na špici, což předpokládá uspět také v Hradci, protože pak nás doma čeká rozjetá Plzeň.
V Plzni působí řada odložených sparťanů. Čím to, že se pořádně neprosadili už na Letné?
Ve Spartě dostanete jednu dvě šance. Pokud to pořádně nechytnete za pačesy, končíte. Kromě Horviho (Pavel Horváth – pozn. red.) se na Letné žádný z nich výrazněji neprosadil. Teď se sešli v Plzni, jsou spolu delší čas, trenér jim věří, oni věří jemu, no a šlape jim to.
Plzeň má výrazný náskok. Jinak je ale ligový ročník nesmírně vyrovnaný. Čekal jste to?
Liga má pořádný náboj. Jednou dvakrát vyhrajete a jste nahoře. V opačném případě hrajete o záchranu. Třeba Hradec. Kdyby v Brně nezískal tři body, byl by na tom zle. Teď je v mnohem lepším rozpoložení. I proto bych v neděli bral třeba i remízu.
Kolik byste si přál na stadionu diváků? V letošní sezoně jich na malšovický stadion chodí požehnaně.
Na rovinu říkám, že mě to vůbec nepřekvapuje. V Hradci je po fotbale hlad. Už by se měl někdo opravdu ťuknout do hlavy. Je potřeba tu co nejdříve postavit pořádný stadion. Kontakt divák – hráč je nezbytný. Pořádná atmosféra tu pak bude trvale.
