Při následujícím povídání hrající trenér Roman Kyral zářil spokojeností, ačkoliv i on si velice dobře uvědomuje, že jarní odvety budou náročné.

Roman KyralČekal jste, že po podzimu budete na postupové příčce?
To nečekal nikdo. Mým tajným přáním před začátkem sezony bylo skončit do šestého místa a vyhnout se záchranářským pracím.

Přitom začátek soutěže vám moc nevyšel. Asistent Jindřich Václavek po čtvrtém kole nešetřil hráče kritikou. Zřejmě zabrala…
Jasně. Hráčům jsme trochu promluvili do duše, udělaly se nějaké změny v sestavě, a jak se nakonec ukázalo, byl to správný tah. Mužstvo najednou začalo, jak se říká, šlapat, především v defenzivě hrálo velice zodpovědně. Z pozice stopera hru skvěle dirigoval Petr Pokorný, k němuž se přidali i jeho další spoluhráči z obrany.

V následujících kolech jste vždy zvítězili, navíc jste neinkasovali ani gól.
Šestizápasová série byla fantastická. Čím častěji přicházely výhry, tím více si hráči začali věřit a přesvědčili se, že hrát se dá s každým. Do týmu výborně zapadli hráči, kteří jsou u nás na hostování. Důležité také bylo, že k výborným výkonům se rozehrála naše středová řada. V ní vyčníval především Pepa Lochman, jenž v jednotlivých zápasech odváděl na hřišti perfektní práci.

Kde vidíte další příčiny úspěchu?
Mužstvo si, jak se říká, sedlo, nikdo si na nic nehrál. To byl základ podzimního úspěchu.

Zřejmě největší radost jste měl po výhře 2:0 ve Vysoké. Mám pravdu?
Za tohle vítězství jsem pochopitelně byl rád. Ale nestavěl bych ho tak, že jsem z něj měl největší radost, protože právě tam jsem v nedávné minulosti působil jako hrající trenér. Řekl bych to takhle: Na podzim jsem měl radost z každé výhry, které jsme dosáhli.

Kdo podle vás patřil k oporám mužstva?
Jak už jsem řekl, obranu výborně dirigoval Petr Pokorný. Vedle něj fotbalově vyrostl Martin Horák. V záloze se kromě Lochmana, o kterém už byla řeč, svými výkony velice dobře prezentoval Čapek. Dále to byli Kolínek, Miroslav a Tomáš Lukáškovi. Nesmím zapomenout ani na gólmana Rolejčka, který nás v několika zápasech podržel. Ale i ostatní hráči, kteří se na podzim v mistrovských zápasech objevili, se v rámci svých možností snažili odvést maximum. Přesto jsem více předpokládal od útočníků, kteří ve střelecké produktivitě zůstali za očekáváním.

Jakou úroveň měla podzimní část soutěže o šestnácti účastnících?
Ať si kdo chce říká, co chce, úroveň soutěže jde podle mého názoru dolů, a to i přesto, že měla šestnáct účastníků.

Na jaře jich však bude lichý počet. Co říkáte vyloučení Staré Paky?
Že soutěž bude mít jen patnáct účastníků, s tím se nedá nic dělat. Podmínky jsou pro všechny celky stejné. A co říkám na vyloučení Staré Paky? Musím se tomu jenom smát. Osobně nechápu, že v dnešní době se ještě něco podobného může stát. No a jak vidíte – může.

Jste na postupové příčce. Boje o krajský přebor se na jaře asi nevzdáte, že?
To nezáleží na mně, ale především na hráčích samotných. Půjde hlavně o to, jaký budou mít přístup k tréninkům i k zápasům. Není možné, abychom od října trénovali jen v pátek, protože to je strašně málo. Když jsem si v Hradeckém deníku přečetl rozhovor s trenérem Třebše, kde mimo jiné uvedl, jak má široký hráčský kádr, a že trénují čtyřikrát týdně, tiše jsem mu záviděl. Pokud by se v Třebechovicích měl hrát krajský přebor, bude opravdu zapotřebí zvýšit tréninkové dávky a trénovat třikrát týdně.

Co by se v Třebechovicích muselo změnit, aby se tam vyšší soutěž mohla důstojně odehrát?
Zázemí je u nás na dobré úrovni, v tom problém není. Znovu říkám, že záleží pouze na přístupu hráčů. Sami by si vyšší soutěž rádi zahráli, ale musí pro to něco udělat.

Co na současné postavení týmu říká vedení klubu?
Vedení je samozřejmě spokojeno. Na druhou stranu nám fanoušci vytýkají, že máme špatný herní projev, že ztrácíme zbytečně mnoho balonů. Ale to je hlavně tím, že od října prakticky netrénujeme.

Jak bude vypadat zimní příprava? Počítáte s posílením kádru?
Jak zimní příprava bude probíhat, v tuhle chvíli ještě nevím, protože není jasné, zda v Třebechovicích budu pokračovat. Rádi bychom udrželi hráče, kteří u nás jsou na hostování. Je jasné, že každý trenér by svůj tým rád posílil, ale víte, jak to dneska ve fotbale chodí. Peníze se do I. A třídy velmi těžko shánějí, podobné je to i v Třebechovicích. Pokud by se naskytla šance na příchod jednoho nebo dvou kvalitních hráčů, bylo by to fajn, protože by se v kádru zvýšila konkurence. Ale zatím není nic jasné. Spíš to vypadá tak, že k nám nikdo nový nepřijde.

Říkáte, že v Třebechovicích možná skončíte. Kam by pak vedly vaše další kroky?
Nezlobte se, ale zatím vám nic konkrétního neřeknu. Nějaké nabídky sice mám, ale zatím není nic hotové. Klidně se může stát, že v Třebechovicích nakonec zůstanu. Definitivně jasno by mělo být do Vánoc, vše se určitě dozvíte.

Máte závěrem ještě něco na srdci?
Chtěl bych poděkovat všem hráčům za vydařenou podzimní část sezony. Až nyní si pořádně odpočinou a vyléčí šrámy. Ale hlavně, ať si v hlavách srovnají, jestli na jaře půjdou do postupového boje. Třebechovice v krajském přeboru nebyly dvacet let, možná víc. Místní fanoušci by si vyšší soutěž zasloužili. Ale jaro v každém případě bude hodně náročné, o postup se asi popere více mužstev. Chtěl bych poděkovat předsedovi oddílu Jiřímu Voslařovi, Karlu Bílkovi i dalším členům výboru za to, že se nám v rámci možností snaží vytvořit odpovídající podmínky k tomu, aby se zde mohla hrát I. A třída na přijatelné úrovni. Nesním zapomenout ani na Jindřicha Václavka, jenž vykonává funkci asistenta a vedoucího mužstva. Byl mojí pravou rukou, naše vzájemná spolupráce fungovala perfektně. Coby hráč jsem vše viděl ze hřiště, on zase ze střídačky. Vše jsme spolu o přestávce, potažmo po zápase vždy vyhodnotili a učinili jsme potřebné závěry. Do roku 2014 samozřejmě všem přeji zejména hodně zdraví a radosti ve sportovním i v osobním životě.

Jan Skalička