Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Celý zápas se v bráně nudil jako punker v opeře.

Nakonec se musel v závěru pořádně ohánět, aby ustrážil alespoň bod. Jiří Lindr, brankář fotbalistů FC Hradec Králové, měl lví podíl na nedělní remíze s Českými Budějovicemi v rámci 9. kola Gambrinus ligy.

„Byl to pekelný závěr,“ přiznala hradecká jednička mezi tyčemi.

Vzhledem k průběhu utkání a především jeho konci je remíza pro Hradec úspěchem?
Bod je pro nás dobrý. Ale před zápasem jsme doufali, že s Budějovicemi tři body uválčíme a ještě víc se od nich v tabulce odpíchneme. Oni se u nás představili jako bojovný, houževnatý celek a my se s tím vlastně po celý zápas nedokázali vyrovnat. Snad jen v druhém poločase jsme měli asi patnáctiminutový tlak, jinak nic.

Během poslední pětiminutovky jste musel postupně lapit střely Ondráška, Hudsona i Pecky. Pramenily českobudějovické šance z toho, že jste chtěli zápas rozhodnout a nevěnovali se defenzivě?
No… Myslím, že až moc jsme chtěli rozhodnout, což se nám vůbec nemuselo vyplatit. Byl to pekelný závěr. Měli jsme hrát poctivěji dozadu. Stav 0:0 nám zabezpečoval bod a nadále stejný bodový odstup od soupeře. Podle mě jsme se zbytečně tlačili k jejich vápnu. Kluky jsem nabádal, aby víc zůstávali vzadu, protože Budějovice hrozily brejky. Nakonec jsme rádi za remízu.

Už v prvním poločase nastřelil Ondráček tyčku. Zatrnulo vám?
Určitě. Vše se událo hrozně rychle, on hlavičkoval z malého vápna. Vyloženě jsem to tlačil očima ven. Jen jsem doufal, že to bude tyčka.

V závěru jste si musel pomoct sám. Jihočeši na vás pálili ostošest.
Strach jsem měl při té poslední šanci. Pecka má vynikající levou nohu. Viděl jsem, že se chystá na obstřel, ale naštěstí to netrefil ideálně. Střela šla víceméně doprostřed, čímž mně ulehčil práci.

Pětaosmdesát minut jste byl bez práce a pak taková smršť, kdy jste během chvíle musel předvést tři bravurní zákroky. Jaké to je pro brankáře?
Vyzkoušel jsem si to už loni na jaře. Tehdy jsme soupeře jen velmi málo pouštěli do šancí. Stejně tomu bylo i v druhé lize. Jsem na to docela zvyklý, ale je to nepříjemné. Celý zápas čekáte, pak jde na vás jedna střela, kterou buď chytíte, nebo se bude říkat, že jste z jedné střely dostal gól.

Pokaždé si v domácích zápasech vytvoříte dostatek šancí. V neděli to neplatilo. Tušíte proč?
Největší rozdíl byl v prvním poločase. Budějovice jsme zbytečně pustili do hry. Nám chyběl úvodní tlak, který doma vždycky máme, a už jsme se do toho nedostali. Měli jsme šance, ale Rum (Černý) ani Bradka (Poděbradský) góly nedali. Je to škoda. Vnímáme tabulku, chtěli jsme Budějovicím odskočit na jedenáct bodů. To byl náš cíl. Před zápasem v Ostravě jsme mohli mít lepší pozici.

Baník bude stejně jako nyní České Budějovice proti vám nastupovat povzbuzen remízou s Plzní. To vám do karet příliš nehraje, že?
Rozhodně. Mysleli jsme, že bude naší výhodou, když naši soupeři narazí zápas předtím na Plzeň. Jenže oni dvakrát zabodovali, což s účastníkem Ligy mistrů markantně zvedne sebevědomí. Konečně na Budějovicích to bylo vidět.