Byl to zatím nejtěžší podzim ve vaší trenérské kariéře?
Těžký samozřejmě byl, protože jsme se měli pohybovat v tabulce někde úplně jinde a bodů měli mít daleko víc. Z tohoto pohledu panuje velká nespokojenost, ale stále si myslím, že ještě není všechno ztraceno.

Vy tedy ještě doufáte v postup?
Na druhou příčku ztrácíme deset bodů. Jaro začneme doma zápasem s Opavou, která jich má čtyřiadvacet. Tento duel potřebujeme nutně zvládnout, stejně jako následující utkání v Ústí nad Labem. Pokud se nám podaří vyhrát třikrát čtyřikrát po sobě, jsme okamžitě zpátky ve hře.

Zpět k podzimu. Po řadě zápasů jste byl hodně zklamán. Neměl jste období, kdy jste chtěl se vším praštit?
Trénování je moje práce. Zklamaný jste vždycky, když utkání výsledkově nedotáhnete do zdárného konce. Bohužel jsme se dopouštěli mnoha individuálních chyb a tvrdě na ně dopláceli. To si mužstvo, které má hrát o postup, nemůže dovolit. Jednou za čas možná, ale ne pořád dokola. Nejvíce mě mrzí ztráty v Jihlavě, doma s Duklou a Vítkovicemi. Tyto zápasy jsme měli dotáhnout do vítězného konce. Nevydařené závěry nás připravily také o remízy v Čáslavi a Mostě. Dneska jsme mohli mít třicet bodů a všechno by bylo jiné.

Většinu branek jste inkasovali po standardních situacích. Opakovaně jste hráčům chyby při jejich bránění vytýkali, opakovaně jste však inkasovali. Čím to?
Jednalo se o selhání jedinců. Individuální chyby těžko odstraníte. To, že někdo za sebou při bránění nechá hráče nebo udělá hloupou penaltu, je o svědomí daného jednotlivce. To si prostě nesmí dovolit.

Vyvodíte z toho důsledky?
Něco se stát samozřejmě musí. Na druhou stranu by k velké obměně kádru dojít nemělo. Vždyť před sezonou odešlo z týmu deset hráčů a sedm jich přišlo. To je sedmnáct fotbalistů, což je strašně velké číslo. Vždycky chvíli trvá, než si to jak se říká sedne, ale je to hlavně o práci. Za tři měsíce mužstvo nevybudujete.

Doplnění tedy není potřeba?
Ale ano. Ne ve velkém, ale v přiměřené míře. Do každé řady bych uvítal jednoho hráče.

Kteří z těch stávajících zaslouží za podzimní výkony absolutorium?
V řadě zápasů patřil k našim nejlepším hráčům Roman Fischer, to samé platí o Tomáši Rezkovi.

Trenéři soupeřů hovořili o Hradci vesměs s uznáním. Jak jste byl vy spokojen s herním projevem?
Až na dvě výjimky jsme myslím předváděli dobrý fotbal. Soupeře jsme většinou přehrávali. Herní stránka byla bohužel lepší než ta výsledková. Raději bych byl, kdyby to herně nebylo až tak dobré a bodů jsme získali víc. Teď budeme mít na přípravu tři měsíce. Na jarních výsledcích se to doufám projeví.

Na domácím hřišti jste dokázali vyhrát pouze tři z osmi zápasů. Do jaké míry může za bídnou bilanci nefotbalové prostředí Všesportovního stadionu? Kontakt divák – hráč zde prakticky neexistuje…
Odpovím příkladem Slavie Praha. Kolik bodů poztrácela, když hrála na Strahově a chodily na ni dva tisíce diváků? Přechodem do Edenu se z nového stadionu stala nedobytná tvrz. Před výbornými návštěvami předvádí slávisté parádní fotbal a v lize porážejí každého. Víc asi říkat nemusím.

Co vzkážete hradeckým fanouškům ohledně vize pro jarní odvety?
Jak už jsem řekl, zbraně vůbec neskládáme. Byl bych rád, aby nás nezatracovali. Ještě není konec. Před námi je čtrnáct kol. Našim cílem jsou horní patra tabulky.