O nejlepšího fotbalového
střelce východních Čech

ABSOLUTNÍ POŘADÍ

1. Merganc (Týniště) 27
2. Sklenář (Pardubice) 26
3. Kraus (Převýšov) 22

KATEGORIE A
I. liga a ČFL

1. Petrus (Pardubice) 18
2. Brychta (Pardubice) 10
3. Rešetár (Pardubice) 6

KATEGORIE B
divize C

1. Holub (Chrudim) 21
2. Brendl (Letohrad) 14
3. Semerák (Letohrad) 13

KATEGORIE C
krajský přebor

1. Merganc (Týniště) 27
2. Sklenář (Pardubice B) 23
3. Kraus (Převýšov) 22


Stal se jím Martin Merganc. Útočník Týniště nad Orlicí nastřílel v krajském přeboru 27 branek a rovněž vyhrál kategorii C před pardubickým Václavem Sklenářem a Janem Krausem z Převýšova.

Ligovou kategorii A ovládl s 18 brankami pardubický útočník David Petrus před svými spoluhráči Martinem Brychtou a Lukášem Rešetárem.

Divizní kategorii B kraloval s 21 trefami exligový střelec Radim Holub z Chrudimi před letohradským duem Jan Brendl a Josef Semerák.

Partnery tradiční soutěže Deníku byly krajské fotbalové svazy Královéhradecka a Pardubicka, jejichž předsedové Václav Andrejs a Vladimír Janata ocenili nejlepší kanonýry. Sponzorsky se na soutěži podílely firmy RM–Sport a Material & Technology.

S počítáním branek problém nemá. Čte noviny
Přestože Martin Merganc prošel v sezoně třemi kluby, vstřelil úctyhodných 27 gólů.

Hradec Králové – Sedmadvacet. Tolik branek v letošním ročníku nastřílel nejlepší východočeský fotbalový kanonýr. V regionu dobře známý snajpr MARTIN MERGANC je však vsítil ve třech různých klubech. Sezonu začal v Živanicích, během podzimu se přesunul do České Skalice a jaro strávil v Týništi nad Orlicí. Kde bude působit od podzimu? To je zatím ve hvězdách. Rychlonohý útočník zatím stále patří Živanicím.

Vzpomenete si, po kolikáté jste byl na vyhlášení nejlepších kanonýrů východních Čech?
Abych řekl pravdu, tak úplně přesně si to nepamatuji. Na několika ročnících z těch třinácti jsem určitě byl. Myslím, že zrovna před rokem jsem chyběl.

A když v průběhu sezony střílíte góly, s přesnými čísly problém není?
(usměje se) S počítáním branek problém určitě nemám. Člověk zhruba ví, jak na tom je. Jednak to píšou v novinách a také se to snažím nosit v hlavě. Většinou si přečtu, jak kdo hraje a také mrknu do kolonky střelců. Ne že bych to sledoval pečlivě, ale podívám se.

V závěru sezony jste soupeřil o první místo s pardubickým Sklenářem. Snažil jste se o to víc?
Snažil jsem se především kvůli tomu, abychom s Týništěm vyhrávali. Nic jiného nám ani nezbývalo. Věděl jsem, že Sklenář má také spoustu gólů. Ne že bych se na to zaměřil, ale nakonec to dopadlo lépe pro mě, takže jsem spokojený.

Když jste v zimě přicházel do Týniště, asi jste si představoval, že se zachráníte dříve než v hodině dvanácté. Je to tak?
Samozřejmě. Snažili se tam vytvořit dobré mužstvo s tím, že by se několik zápasů zkraje vyhrálo a byli bychom v klidnějších vodách tabulky. Jenže první vyhraný zápas byl následně kontumován, což se na nás podepsalo. Pak už se v každém zápase muselo, a to se nehraje dobře. Nakonec to dopadlo dobře. Se záchranou panuje spokojenost, jinak to zase tak slavné nebylo.

Během sezony jste se hrál za tři různé týmy. To nebývá častým jevem.

V Živanicích jsem dal několik gólů v divizi, když se tam ještě hrála. Dařilo se mi i v pohárech, a to jak střelecky, tak i herně. Jenže pak jsem se trápil, a tak jsme se dohodli s trenérem a vedením, že by mi prospěla změna. A ona opravdu prospěla, neboť ve Skalici se mi dařilo. Myslel jsem, že tam budu pokračovat dál, ale nedopadlo to. Dá se říct, že v tu dobu byl v Živanicích už uzavřený kádr. Ozvalo se Týniště, kluby se dohodly, takže jsem jaro strávil tam.

Kde bude Martin Merganc střílet góly v příští sezoně?
To bych také rád věděl. Zatím je všechno otevřené. Jsem hráčem Živanic. Uvidíme, jak to tam bude pokračovat. Možná bude dál zájem i z Týniště. Vypadá to, že by se tam mohlo vytvořit dobré mužstvo, které by to trochu zvedlo. V současné době nevím, kde budu.

Jsou ve hře i jiné kluby?
Zatím o tom nevím. Teď skončila sezona, takže je zatím klid. Přípravy začnou až v průběhu července.

Takže telefon teprve začne zvonit?

(pousměje se) To uvidíme. Abych řekl pravdu, tak už to tolik neřeším jako dřív. Můžu říct, že s velkým fotbalem jsem skončil. Ten je od druhé ligy výš. Jestli budu v přeboru nebo v divizi, na tom tolik nezáleží. Spíš jde o to, abych si zahrál někde, kde bude dobrá parta. Góly jsou potom navrch, ale očekávají se ode mě.

„Do čtyřiceti bych se mohl objevit v lize,“ smál se Holub

Chrudim – Ligové góly střílel v dresu Hradce Králové, Sparty Praha či Mladé Boleslavi. Obávaný kanonýr RADIM HOLUB nic ze svého umění nezapomněl a v pětatřiceti letech rozhodně nepatří do starého železa. V uplynulém ročníku vstřelil v divizi C 21 branek a s chrudimským klubem se chystá do třetí ligy.

Při vyhlášení soutěže Deníku, když přebíral cenu za vítězství v divizní kategorii B, na otázku, jestli se nechystá zpátky do první ligy, s úsměvem odpověděl: „Teď jsem hrál divizi, příští rok třetí ligu, takže do čtyřiceti bych se mohl objevit v první lize.“

V dresu AFK Chrudim jste vstřelil 21 branek, v divizi jste skončili druzí, prostě parádní sezona…
Určitě. Mančaft si sednul, dva nebo tři roky je spolu. Na podzim byly občas naše výkony nevyrovnané, ale na jaře jsme patnáct zápasů neprohráli. Nedostávali jsme góly, naopak hodně jsme jich dávali. Panuje velká spokojenost.

Administrativní cestou jste ze druhého místa postoupili do ČFL. Co pro vás osobně, respektive pro tým, třetí liga znamená?
Z pohledu týmu vidím přínos v tom, že nás čekají těžší soupeři a mladí kluci se mohou dále výkonnostně zlepšovat. Jinak, co se týká mě, v mužstvu jsme čtyři pětatřicátníci, tak to pro nás bude těžší v tom, že soutěž bude rychlejší, důraznější. Ale my se s tím popereme.

První ligu jste si dříve zahrál v Hradci Králové i ve Spartě. Co říkáte jejich výsledkům v uplynulé sezoně?

Hradec mě příjemně překvapil, většinou to jsou místní hráči, kteří se prezentují pohledným kombinačním fotbalem, na který se dá opravdu dívat. Na zápasy chodilo pět šest tisíc diváků, což tady už dlouho nebylo. A Sparta? Ta podávala dost nevyrovnané výkony, vzhledem k tomu, jaký má kádr a rozpočet, tak chtěla titul, jenže nestačila na Plzeň, která byla letos opravdu nejlepší.

Fotbal jste hrál profesionálně, nyní chodíte do práce. Jak to zvládáte?
Pracuji v chrudimské firmě provádějící sanaci životního prostředí. A fotbal mě pořád baví, zvlášť když se daří týmu a k tomu člověk vstřelí nějaké góly… Mám i radost z toho, když vidím, jak se mladí kluci během každého půlroku zlepšují.

Takže stále máte motivaci vyrovnat se dvacetiletým dravcům?
To mám pořád. Ale v jednom mám jasno: Pokud přestanu dávat góly, nebudu zabírat místo a půjdu někam do nižší soutěže. V Chrudimi je teď kvalitní mužstvo, klub pracuje dobře s mládeží… Funguje to tady, což ukázaly i naše jarní výsledky. Navíc nyní dojde ke sloučení dvou klubů AFK a SK, budeme mít o mužstvo víc, takže když to nepůjde, tak budu mít kde hrát (úsměv).

Práce ve věznici se nevzdá, ale střílet góly chce dál
Pardubický fotbalový útočník David Petrus nastřílel v prvním roce v ČFL osmnáct branek.

Pardubice – Pracuje ve věznici a na fotbalovém trávníku střílí jeden gól za druhým. Pardubický útočník DAVID PETRUS dal v zimě přednost zaměstnání a odmítl nabídku prvoligového Hradce Králové. V uplynulé sezoně nastřílel v ČFL 18 branek, svému týmu pomohl ke třetímu místu a v soutěži Deníku vyhrál kategorii ligových střelců. „Tohle ocenění potěší každého, je to příjemná odměna za vstřelené góly. Ceny si vážím, ale je to odměna pro celý tým. Kdo mě zná, ví, že nejsem driblér, který by si góly vypracoval sám, ale hodně mi jich připravili spoluhráči,“ říká třiadvacetiletý fotbalista.

S Pardubicemi jste zažil parádní rok v ČFL, v roli nováčka jste skončili třetí…
To jsem nečekal. Když jsme do třetí ligy vstupovali, tak jsem doufal, že nebudeme hrát o sestup. Spíše jsem si představoval střed tabulky, ale že budeme do konce sezony bojovat o druhé místo, to mě ani nenapadlo. Z pohledu klubu to byla supersezona. Se sebou až tak spokojen nejsem…

Neříkejte. Nastřílet osmnáct branek v ČFL je velmi dobrá vizitka.
Osmnáct gólů je určitě pěkné číslo, kdyby mi to někdo řekl před sezonou, tak budu spokojený. Jenže vzhledem k tomu, jak se mi dařilo na podzim, tak jaro bylo z mojí strany takové divné. Naštěstí jsme měli v týmu Martina Brychtu, který vše zastal gólově i herně a z pohledu týmu dopadla jarní část výborně.

V zimě se o vás ucházel Hradec Králové, z přestupu nakonec sešlo kvůli tomu, že jste dal přednost zaměstnání. Nezalitoval jste na jaře, když jste viděl, jak se týmu v první lize daří?
Otázkou je, jestli by se mu dařilo i se mnou a jestli bych tam hrál (smích). Ale vážně, vůbec jsem na tohle nemyslel. Takhle jsem se rozhodl a pak už jsem to neřešil. Kdo ví, jak by to bylo. Mě potom přibrzdilo zranění, měl jsme přetržené vazy v kotníku, navíc jsem je pořádně nedoléčil. To všechno přispělo k tomu, že moje výkony na jaře nebyly takové, jak bych si představoval.

Kde jste zaměstnán, že se svého místa tak nechcete vzdát?

Pracuji ve věznici v kanceláři, věnuji se ekologii. Jsem tam spokojený, máme dobrý kolektiv a nevidím důvod, proč bych té práce měl nechat. Nyní doma řešíme bydlení, hypotéku a tohle beru jako určitou jistotu, protože u fotbalu je to jinak. Nemyslím výkonnost, s tím jsem v Pardubicích problém neměl, ale hlavně zranění. Nevíte dne ani hodiny, kdy se všechno může změnit.

Jak se rozhodnete, pokud znovu přijde nabídka z prvoligového klubu. Opět dáte přednost zaměstnání?
Na tohle jsem odpověděl už v zimě, kdy jsem odmítl Hradec. Tehdy mi položili stejnou otázku. Řešil jsem, jestli nastoupit do práce a skloubit ji s fotbalem, a nebo zkusit se věnovat fotbalu profesionálně. Rozhodl jsem se pro práci spojenou s fotbalem a jeví se mi to jako dobré řešení. Navíc žádné nabídky teď nemám.

A co kdyby Pardubice postoupily do druhé ligy, letos k tomu mnoho nechybělo. Pořád byste chodil do práce?

Myslím, že bychom se domluvili, abych dál mohl pracovat a u toho hrát fotbal. Samozřejmě by bylo krásné, kdyby se nám podařilo postoupit a mohl bych si zahrát v pardubickém dresu druhou ligu.

(jt, pt)