Kdy a kolik branek jste nejvíce vstřelil v jednom střetnutí?
Maximum bylo pět. Už si nepamatuji přesně soupeře, stalo se tak vícekrát.

Vaše čtyři trefy rozhodly o výhře nad Cerekvicí. V jakém časovém sledu góly padly a jak jste se prosazoval?
Tentokrát to bylo vše taková „Lafatovina". První trefa byla po pěkné akci z křídla, když jsem po přiťuknuti od Erika Svatoše ve vápně neměl problém uklidit balon a vyrovnat na 1:1. Druhý gól byl po obrovské chybě brankáře. Dostal jsem to od Oty na malé vápno před prázdnou svatyni. Třetí zásah byl díky důrazu, po samostatném úniku jsem dohrál odražený balon u tyče. Čtvrtá branka patrně rozhodla, neboť byla těsně po třetí a soupeře zlomila. Po trestňáku Erika jsem se štěstím dorazil balon do prázdné klece.

Měl jste i další šance?
Šancí bylo tentokrát hodně, hlavně střel z dálky, ale ne a ne to tam zakroutit.

Jaká atmosféra byla v domácí po první půli, kdy jste vedli 3:2?
Věděli jsme, že jsme lepší a musíme hrát to, co jsme si předsevzali. Jen tak výsledek udržíme. Nechtěli jsme soupeře podcenit a připustit drama. Chválím hosty, že chtěli hrát fotbal za každých okolností, což bylo sympatické.

A po zápase?
Radostná, ale nic extra. Více nás trápí zranění hráčů.

V letošním ročníku jste zaznamenal již 22 gólů a máte pět zásahů k dobru před Koudelkou z Roudnice. Jak zatím hodnotíte svoji střeleckou produktivitu?
Celé mužstvo maká a skvěle podporuje útok. Myslím, že jsme dobře sehraní. Jinak je to o hlavě a ta poslední dobou šlape dobře.

Přibližte vaši kariéru.
Jsem rodák z Malšovic. Poté jsem šel přes Týniště, Nový Bydžov, Černilov a Libčany až do Dobřenic. Dvakrát už jsem skončil, ale oba návraty – do Černilova a do Dobřenic – se docela povedly.

Jaké jsou vaše fotbalové cíle?
Bavit se. A letos dopřát fanouškům postup. Pak už to bude na jiných.

Kam byste čtenáře pozval na fotbal o víkendu?
Bylo by nepěkné nepozvat je do Boharyně, kde se bude hrát souboj prvního s druhým.

Lubomír Douděra