'Může to být moje poslední šance,' říká kanonýr Kořínek

Osobnost Deníku

Slávista Lán o kanonádě ve šlágru, svých gólech, zrodu C týmu i trénování dětí

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Zažil éru hradecké Slavie, která postupovala z okresního až do…

Přečíst článek >

Hráč se skvělým střeleckým instinktem a zakončením. Hlavně těmito atributy se vyznačuje útočník Jiří Kořínek, jenž v minulé sezoně dosáhl na úctyhodných 34 vstřelených branek v krajském přeboru, díky čemuž se logicky stal nejlepším kanonýrem soutěže.

Jeho střelecké příspěvky pomohly Kratonohám k historickému postupu do divize. A jako nováček si zde mužstvo vede velice dobře, po podzimní části mu patří šesté místo tabulky se ziskem čtyřiadvaceti bodů.

Pětadvacetiletý forvard ale již ve druhé polovině sezony v Kratonohách působit nebude. Nejprve se hovořilo o jeho přestupu do Provodova, který v zimním období významně posiluje.

Vzápětí ale přišla nabídka, která se neodmítá. Ozvala se hradecká Olympia v kádru s hráči s ligovými zkušenostmi. Druhý tým aktuální tabulky České fotbalové ligy má po vydařeném podzimu vysoké ambice i ve třetí nejvyšší soutěži.

„Může to být pro mě taková poslední šance, takže jsem se rozhodl pro Olympii," říká autor čtyř podzimních branek v letošní divizní skupině C.

Jak hodnotíte postupovou sezonu Kratonoh z krajského přeboru do divize?
Určitě je to zatím nejúspěšnější sezona v mojí kariéře. Postoupili jsme z krajského přeboru, i když jsem už dříve hrál vyšší soutěž. V Kratonohách byla výborná parta, byli jsme stmelení a hráli jeden za druhého.

V minulé sezoně jste stihl nasázet neuvěřitelných 34 branek. Co na tento počin říkáte? Dalo se vstřelit ještě více gólů? Nebo jste maximálně spokojený?
Mrzí mě, že jsem dostal červenou kartu a stop na sedm zápasů (faul a vyloučení v utkání Chlumec nad Cidlinou versus Kratonohy - poznámka autora), protože těch gólů by možná bylo více než 34. Z tohoto pohledu si to vyčítám, protože když bych si řekl, že jsem mohl vstřelit třeba 45 gólů, tak to se asi jen tak někomu nepovede. Určitě by to bylo krásné, ale myslím, že nejsem první ani poslední, kdo těch 34 gólů dá.

Pak jste si v Kratonohách zahrál divizi. Jaký je podle vás rozdíl mezi krajským přeborem a divizí?
Podle mě je rozdíl velký. Mám na to stejný názor jako většina fotbalistů. Největší skok je podle mě právě mezi krajem a divizí. Krajský fotbal je ještě na takové amatérské úrovni, ale divize už spěje k tomu poloprofesionálnímu fotbalu. V té dosavadní divizní půlsezoně jsme s Kratonohy jako nováček, myslím, odehráli hodně důstojnou roli. Udělali jsme dost bodů. Všichni jsou spokojení, a to jak celé Kratonohy, vedení, tak i pan majitel Štěpánek. Myslím si tedy, že se nám podzimní část vydařila.

Jaký je podle vás v Kratonohách na divizi hráčský kádr?
Nakonec se to sešlo. Ze začátku přípravy to však nevypadalo vůbec dobře. Na dva týmy nás bylo zkrátka málo. Na divizi se to ale nakonec postavilo dobře, nakonec přišli kluci z Pardubic (Klátil, gólman Čihař) a hlavně Čada ze Sokolova, který byl asi největší osobností v týmu. My, mladí kluci jsme k němu vzhlíželi, vždyť je to fotbalista, jenž má na kontě přes 300 startů ve druhé lize. Hodně nás toho naučil jak v trénincích, tak v samotných zápasech. Domnívám se, že mančaft si v Kratonohách sedl úplně výborně.

Pojďme k Provodovu. Proslýchalo se, že byste měl zamířit právě tam. Jak vůbec k tomuto plánu došlo?
V Kratonohách jsem byl asi dva roky a také jsem zde bydlel. Potřeboval jsem něco změnit, protože jsem takový „přelétavý pták", nikde jsem moc dlouho nevydržel. Potřeboval jsem změnu prostředí, hráčů a všeho okolo. Po rozhovoru s panem Štěpánkem jsme se dohodli, že tedy v Kratonohách skončím. Řekl mi, že mě pustí kamkoliv budu chtít. První, kdo se ozval, byl Provodov. Sešel jsem se tedy s jeho představiteli a domluvili jsme se na tom, že tam budu působit. To jsem ale netušil, že mi pak přijde nabídka z Olympie Hradec. Je mi pětadvacet let, bude mi šestadvacet a může to být pro mě taková poslední šance, takže jsem se nakonec rozhodl pro hradeckou Olympii. V Provodově to ti lidé, s kterými jsem se domluvil, pochopili. Je to zkrátka ČFL a tým hraje o postup do druhé ligy. Provodov na tom není dobře, má pár bodů, bude to strašně těžké soutěž zachránit.

Hrál jste v Kratonohách divizi, dařilo se vám. Neřešil jste to, že Provodov je v současné situaci krok nebo spíše dva zpátky?
Nelitoval bych toho, protože lidé, kteří dělají v Provodově do fotbalu, zde vytvářejí nějaký mančaft, který by mohl hrát v klidu střed krajského přeboru. Jestli tedy vše dopadne, jak je plánováno. Nad sestupem týmu jsem neuvažoval, ale počítal jsem s tím, že se Provodov zachrání na sto procent. Skok mezi divizí a krajem je veliký a oni tam i nějaké divizní hráče přivést chtějí. Ti lidé, kteří zde fotbal dělají, mě určitě přesvědčili. Myslím, že se Provodov nakonec udrží.

Poté se ozvala hradecká Olympia, což se asi logicky odmítnout nedalo. Máte za sebou i fyzické testy. Jaké to pro vás bylo?
Už první trénink mi dal hodně. V Kratonohách ty tréninky nebyly takové z toho důvodu, že se nás nescházelo tolik. Jak už jsem říkal, nebylo nás zde na dva týmy moc. Trénovali jsme dvakrát, maximálně třikrát týdně. Pak jsem najel do přípravy s mančaftem, jenž hraje o postup do druhé ligy a už hned po prvním tréninku jsem byl vyřízený. Poté jsem absolvoval fyzické testy, bylo to těžké. Pro mě to byl za poslední roky jeden z nejtěžších dní, co se tréninkového progresu týče. Byla to ale dobrá zkušenost, na testech jsem byl poprvé, navíc jsem dopadl dobře, mezi nějakými pěti nejlepšími, takže spokojenost. Ale bylo to hodně náročné.

Kdy jste s Olympií zahájili zimní přípravu?
Hned v pondělí 2. ledna.

Jak často se zde trénuje?
V pondělí a úterý ráno, ve středu, čtvrtek a pátek ráno a odpoledne. O víkendu je na programu přípravný zápas. Je to tedy vlastně osm tréninkových jednotek a jeden zápas týdně.

Jaký je zde podle vás tým? Můžete popsat vaše pocity po prvních dnech, co jste v tomto klubu strávil?
V současném týmu je skvělá parta, kterou jsem ani nečekal. Jsou zde kluci, kteří už něco odehráli. Čekal jsem trochu to, že jsem tam nový a ti hráči, co už mají něco za sebou, se nebudou moc dívat na to, že přišel nějaký kluk z Kratonoh. Ale jsem překvapený, parta je tam výborná, nikdo si na nic nehraje a hráči se baví každý s každým, je to výborné.

Jsou v Olympii cítit postupové ambice do druhé ligy?
Asi ano. Nevím, jestli je to nějak tajné, ale řeknu to tak, že bychom chtěli skončit první.

Vnímáte fakt, že bude velmi těžké prosadit se do základní sestavy?
Určitě. To bylo také to první, co mě napadlo, než jsem do Olympie šel. S panem Sazimou a celým realizačním týmem mám dobrý vztah, hodně mi pomáhají, protože jak říkám, dva roky jsem pořádně nic nedělal a nebyl v takovém tréninkovém procesu, jako jsem teď na začátku přípravy. Pomáhají mi i všichni samotní hráči - hlavně s tou fyzickou připraveností. Nejsem na tom tak dobře jako oni. Teď nedokážu říci, jak moc bude těžké prosadit se do základní sestavy, ale určitě hodně, protože všichni do jednoho jsou zde výborní fotbalisté.