Vítěz loňského ročníku Votrok krajského přeboru SK Libčany se rozhodl nevyužít možnosti postupu a vstoupil do další sezóny krajské soutěže v roli obhájce. Lví podíl na historickém úspěchu měl i kapitán týmu Michal Černý, který je v klubu již desátou sezonu. „Černoch“, jak mu spoluhráči přezdívají, přisuzuje loňský skvělý výsledek dobrému kolektivu v kabině.

Na jaře jste s Libčanami ovládli Votrok krajský přebor a mohli se posunout výš. Co nakonec rozhodlo o setrvání v krajské soutěži?
Jelikož má většina našich hráčů divizní zkušenosti a ví, jaká je to soutěž, rozhodl zdravý rozum a finanční situace klubu.

Vy osobně jste se přikláněl k postupu?
Já osobně jsem do divize nechtěl.

Čemu byste přisoudil úspěch v loňské sezóně?
Měli jsme silný a vyrovnaný kádr plný zkušených fotbalistů. V Libčanech je každý rok skvělá parta a to si myslím, že byl základní stavební kámen našeho úspěchu.

Do letošního ročníku jste vstoupili jako obhájci titulu. Jaké byly ambice Libčan před úvodním kolem?
Žádné vysoké ambice asi nebyly. Chceme hrát fotbal, který baví nás a naše fanoušky. Vedle prvního místa v soutěži bychom ještě rádi přidali výhru v poháru.

Po třinácti kolech jste na slušném čtvrtém místě. Jaká je nálada v mužstvu?
V našem týmu přetrvává dobrá nálada neustále. Momentálně trénujeme v hojném počtu, což mančaftu na dobré náladě ještě přidá.

Kdo je podle vás momentálně adeptem na postup?
Jediným adeptem na postup je Náchod. Náš tým se mu po zimní přípravě a náročném soustředění pokusí postup zkomplikovat.

Přebor hrajete již dlouhá léta. Jak se podle vás soutěž za poslední roky změnila?
Myslím, že si přebor svou kvalitu stále drží. Ubývá však mladých kluků, kteří chtějí hrát fotbal. Naopak přibývá těch, kteří nejsou tak kvalitní, jak si myslí.

Rozhodčími jste často karetně napomínán. Máte rád, když se hra trochu přiostří?
Jsem tvrdší hráč a tvrdá hra mi vyhovuje. Někdy si ovšem myslím, že už mi rozhodčí dávají karty jen tak ze zvyku.

Emoce a rozčílení často neskrýváte. Změnil se váš herní projev od vašich fotbalových začátků?
Emoce jsou asi k fotbalu potřeba. Někdy to možná přeženu, ale to už asi k mému pojetí fotbalu patří od mých začátků.

Zdá se, že se vám poměrně vyhýbají vážná zranění. Jak dlouho ještě plánujete za Libčany nastupovat?
Zatím se mi zranění vyhýbají a doufám, že dlouho budou. V Libčanech jsem deset let a doufám, že mě ještě dalších deset čeká.

David Jošt