'Nepostoupit kvůli stadionu? Nepředstavitelné!' říká Pilný

Osobnost Deníku

Glos o dvougólové otočce: Myšlenky na hattrick byly, ale důležitější jsou 3 body

/ROZHOVOR/ Fotbalisté rezervy Nového Bydžova dokázali o víkendu zvítězit v okresním derby…

Přečíst článek >

To téma je po podzimu na stole víc, než kdy jindy. Nevyhnete se mu. Nikdo se mu nevyhne.

Hradec Králové je ve Fotbalové národní lize v dosahu postupových příček. Jeho forma a herní kvalita nezpochybnitelně roste.

Co když si na jaře vybojuje účast v první lize? Bude ji moct hrát? Nebo kvůli zchátralému stadionu bude mít smůlu?

„Vůbec si nedokážu představit, co by se dělo, kdybychom kvůli stadionu nemohli do ligy…," vypoulí oči Bohuslav Pilný, kouč aktuálně čtvrtého celku FNL.

Jenže taková absurdita se přihodit může. V Hradci se jen mluví, činy nepřicházejí. Kope se jen do balonu, do země už ne…

Před sezonou z klubu znělo, že cílem je hrát nahoře. O postupu se nahlas nemluvilo. Něco se v průběhu podzimu změnilo?
Ano, přáním je postup. Zásadní otázkou je ale stadion. Říkám to pořád dokola: je pěkné chtít postoupit do ligy, ale alfou a omegou všeho je stadion. Před pětadvaceti lety, když jsem poprvé nakoukl do kabiny áčka, tak už tehdy nám říkali: Hrajte a bude stadion! Liga se hrála deset let v kuse a žádný stadion nebyl. Pro celý hradecký fotbal je to nejdůležitější věc.

Dovedete si představit, že skončíte na postupovém místě a kvůli nevyhovujícímu stadionu vám svaz nepovolí ligu hrát?
Vůbec nedokážu! Absolutně! Že skončíme druzí si představit dovedu, ale tohle fakt ne.

Jak se s tímhle pocitem žije?
O celé věci jsem hovořil s Richardem Juklem (člen představenstva, donedávna ředitel klubu – pozn. aut.). Ten je přesvědčený, že stadion bude.

A váš názor?
Upřímně? Já o tom přesvědčený nejsem. Jak znám hradecké prostředí, kde se pokaždé vyskytne nějaký problém, tak jsem skeptický. Žádné záruky nemáme. Nezbývá mi než pevně věřit tomu, že pokud bychom postoupili, hrát ligu v Hradci budeme.

Po podzimu jste na čtvrtém místě, bod za druhým Sokolovem. Jste spokojen s výchozí pozicí pro jarní odvety?
Někde na těchto místech jsme se chtěli pohybovat, abychom šli do jara v kontaktu s mužstvy, které cílí na postup. To se povedlo. Nelétáme v oblacích, ale určitá spokojenost tu je.

Po sestupu z první ligy se mužstvo hodně obměnilo. Byl toho důsledkem slabší rozjezd do sezony?
Ano, tým se změnil hodně. Odešli hráči, kteří se gólově prosazovali v nejvyšší soutěži. Dvořák dal devět branek, Čermák čtyři, tři Halilovič, jeden Štípek…  Nikdo z nich tady nezůstal. Obavy jsme z toho měli. Věděli jsme, že i přes tyto ztráty máme v kádru šikovné kluky, ale že jejich práci musí na hřišti někdo zhodnotit. Zaplaťpánbůh, že jsme objevili Honzu Pázlera, který byl schopný branky dávat.

V úvodu sezony ale seděl na lavičce. Přednost dostával David Vaněček. Přitom Pázler řádil už v přípravě. Nebyla chyba ho nechat sedět?
Měli jsme ještě Davida Vaněčka, který rok předtím dával ve druhé lize hodně gólů. Pak se zranil, těžko se do toho dostával, ale poslední ligový zápas v Teplicích odehrál výborně. Očekávali jsme, že na svoji výkonnost naváže. Kdybychom to udělali obráceně a poslali na hřiště od prvního zápasu Pázlera, Davida bychom ztratili daleko dřív a byl by pro nás nepoužitelný. Proto jsme zvolili tuto cestu. David dostal šancí dost, góly nedával, a tak jsme museli udělat změnu.

V čem je největší problém Davida Vaněčka? Nedusí ho přehnané nároky, které si na sebe klade?
Nad vším moc dumá. Nedá šanci na tréninku a hned ho to rozhodí. Měl by být víc nad věcí. Střelcům se prostě stává, že vklouznou do období, kdy branky nedávají. Musí se nad to povznést. Jenže Davida to dostávalo níž a níž. Navíc už vedle sebe neměl Marka Kuliče, který mu  hodně gólů připravoval. Tenkrát mu tam spadlo všechno, teď se hrozně trápil. Tím, jak to chtěl zlomit, to bylo ještě horší.

Jak jste Pázlerovi, nejlepšímu střelci FNL, vysvětlili, že nebude hrát v posledním kole proti Táborsku?
V podstatě nijak. Nikdo z hráčů nevěděl, jaká bude sestava. Pamatuji si zápas právě s Táborskem před dvěma lety, kdy se některé informace dostaly k soupeři. Teď jsme si dali bacha a sestavou jsme je chtěli překvapit. Ale zpátky k Honzovi. Po zápase přišel, že byl v první chvíli naštvaný, ale když viděl, jak hraje Rum (Pavel Černý), tak doslova řekl, že by takhle dobře nehrál. Honza je dobrej kluk. Jsem rád, že pochopil jednu věc: tým dostal přednost před ním.

První polovina sezony byla vyloženě průměrná. Herně i výsledkově. Kde nastal zlom?
V Opavě. Vyhráli jsme 1:0, na konci jsme měli štěstí, ale pětašedesát minut jsme hráli výborně. Mužstvo to hrozně povzbudilo. Tam se podzim zlomil.

Chvíli trvalo, než hráči pochopili, co po nic chcete?
I v zápasech, kdy se nám nedařilo, jsme vždycky chtěli hrát aktivně. Chtěli jsme napadáním narušovat rozehrávku soupeře. Je to efektivní a atraktivní pro lidi. V klubu jsme si řekli, že chceme jít cestou mladých hráčů, kteří jsou na tento způsob hry tvární. Věděli jsme, že to může být na úkor výsledků a svým způsobem jsme šli s kůží na trh. V průběhu sezony se ale ukázalo, že to byla dobrá volba. Hlavně ve druhé části podzimu jsme hráli běhavý a koukatelný fotbal.

Na podzim zazářil Radim Ottmar, majitel deseti vychytaných nul. Čekal jste, že bude až takhle dobrý?
Radim byl v Hradci hodně let odstrkovaný. Teď věděl, že dostane šanci, a díky zkušenostem, které nabyl, se na to dokázal připravit. Na mužstvo působil strašně dobře. Byl klidnej, pomohl nám při rozehrávce, protože nohama je opravdu neskutečnej. V neposlední řadě mu pomohl Jirka Lindr, který vzal roli dvojky bez připomínek. Společně s mladým Honzou Stejskalem fungovala tahle trojka velmi dobře.

Na Lindra se hodně zapomíná, že?
Ano. On je neskutečně platný v kabině. Je respektovaný, kluci ho berou, a když viděli, jak přijal pozici dvojky, jeho renomé se ještě o kus zvýšilo. Říkám jedno: kabinu bez Jiřího Lindra si nedokážu představit.

V létě přišel jako suverénně největší posila Pavel Krmaš, ošlehaný osmi lety v Německu. Jak velký podíl má na tom, že jste inkasovali pouhých devět branek?
Je to matador. Inteligentní kluk. Hned věděl, co po něm chceme. Strašně nám pomohl v organizaci hry. Ostatní kluci – Holeš, Nosek, Plašil – šli výkonnostně nahoru především kvůli němu. Pavel je dokázal řídit, navíc je úžasný v osobních soubojích, v nichž naprosto kraloval.

Krmaš je hvězda. Vyžaduje speciální přístup?
Měli jsme ho častěji „nahoře" než ostatní. (usmívá se) Je to pochopitelné. On je naší prodlouženou rukou v kabině. Chtěli jsme, aby s Lindrem a Černým byli šéfovskou skupinou.

Nečekaně se do základu prosadil Jiří Janoušek. Přitom to vypadalo, že v Hradci má odslouženo a lépe mu bude v jiném klubu…
Ze začátku nehrál, protože jsme měli jinou představu o sestavě. Jenže jsme nebyli tolik silní na balonu ani v kombinaci. On nám to potom hrozně zvedl. Jirka je velmi chytrý hráč, klidný na balonu a v poslední době dovede hru i zrychlit. Už nehraje tolik do šířky. Když jsem ho viděl v poslední minutě za stavu 5:0 s Třincem, jak jde do dvou skluzů po sobě, tak mě to hodně potěšilo. Je vidět, že si šance vážil.

Jste první trenér, který změnil jeho herní filozofii.
(rozesměje se) Když jsem viděl Hradec dřív – ještě za pana Kotala – tak mě Janouškův způsob hry doslova vadil. Hráče úplně nezměníte, ale teď můžu říct, že z jeho iks kolmých přihrávek jsme měli hodně gólových šancí. Jirka díky své inteligenci rychle pochopil, co chceme.

Velmi zajímavý půlrok ušel Pavel Černý. V záloze začal na vysoce defenzivní pozici, pak se posouval výš, až končil na hrotu.
Škoda, že je konec sezony, ještě mohl hrát na stoperu. Ale vážně. Pavel začal trochu haprovat dozadu, tak jsme ho začali  posouvat. Dokázal se s tím vypořádat, protože má po dědovi a tátovi zděděné fotbalové myšlení.

Postoupili jste do jarního čtvrtfinále MOL Cupu. Je to třešnička na dortu za vydařeným půlrokem?
Je to příjemné. Hradec nebyl devět let v poháru takhle daleko. Vnímali jsme hlasy, že pohár hrajeme s béčkem, ale s o to větším zaujetím k tomu hráči přistoupili. Ukázali hladovost a touhu dostat se do sestavy. V kádru máme 22 lidí, v poháru můžeme sledovat další hráče v těžkých zápasech. A oni se v nich dost naučí.

Budete chtít kádr přes zimu ještě posílit?
Pokud nikdo neodejde, nechtěl bych s týmem vůbec hýbat. Současný kádr by měl dostat šanci dál. Ve druhé lize jsme konkurenceschopní. Oproti jiným týmům, které hrají o postup, máme navíc jednu obrovskou výhodu.

Jakou?
Některé kluby mají devět hráčů na hostování, my máme jednoho. Zbytek jsou naši. Při troše trpělivosti by to na jaře mělo přinést ovoce. Příkladem je Zlín. Podívejte, kde jsou v Synot lize. Nejlepší nováček za iks let dozadu. Pozor, nemyslíme si, že už nyní máme prvoligovou kvalitu. Ale čím víc těžkých zápasů odehrajeme, tím dřív se to může projevit na úrovni první ligy.