Osobnost Deníku
Přečíst článek >
Hradečtí fotbalisté Jakub Špidlen a Jan Filip prožili na hostování pohádkovou sezonu okořeněnou postupem do první ligy

Oba mladíci byli před loňskou sezonou „vykázáni“ z Hradce Králové na hostování do Čáslavi. Tam se však stali nedílnou součástí týmu, který obsadil druhou postupovou příčku.

V Čáslavi se vám povedl husarský kousek v podobě postupu do první ligy. Určitě si vždycky rádi zavzpomínáte…
JŠ: Byla to vynikající sezona. Měli jsme štěstí, že se v Čáslavi sešla výborná parta lidí v čele s trenérem Koubkem, který nás neustále hnal za vítězstvím. Snažili jsme se makat ve všech zápasech, až z toho vyústilo druhé postupové místo. Teď se musíme vrátit z pohádky zpátky do reality a začít znovu od začátku.

Mužstvo bylo tvořeno převážně odloženými hráči z jiných klubů. Kde se v něm vzala taková síla?
JF: Byla to hlavně zásluha trenéra, který nás dokázal stmelit. Všichni táhli za jeden provaz, věděli jsme za čím jdeme. Do Čáslavi jste odcházeli jako nepotřební.

Cítili jste tehdy velkou hořkost, že jste se nevešli do hradeckého kádru?
JŠ: Malinkou křivdu, že jsem byl v Hradci nepotřebný, jsem samozřejmě cítil. Na druhou stranu jsem byl rád za možnost zahrát si druhou ligu. Jako my, na tom byla i většina ostatních kluků. I proto jsme se jakoby na truc vzedmuli a chtěli skončit co možná nejlépe.

Ve 25. kole jste zavítali na Všesportovní stadion. Musel to pro vás být ohromně prestižní zápas…
JF: Každopádně byl hodně zvláštní. V Hradci proti Hradci jsem hrál úplně poprvé. Měl jsem smíšené pocity, že nastoupím proti klukům, s nimiž jsem toho hodně prožil. Na druhou stranu nám šlo o postup, prohrát jsme za žádnou cenu nechtěli. A povedlo se.

Cítíte, že se vaše role po návratu do mateřského klubu změnily? Vykopat první ligu přece jen už něco znamená…
JŠ: Když jsem byl vloni v přípravě, byl jsem jedním z nejmladších. Teď to už neplatí. Cítím se lépe, navíc jsem za uplynulou sezonu o mnoho zkušenější.
JF: Bylo to na trenérech. Vrátili jsme se a všichni začínáme ze stejné startovní čáry.

Je příprava pod koučem Kotalem náročná?
JŠ: Každá příprava je svým způsobem stejná. Po dovolené je vždycky potřeba nashromáždit síly a pořádně potrénovat.

Tak jinak. Jedná se zatím o nejnáročnější přípravu, kterou jste kdy absolvovali?
JF: Za sebe mohu říci, že ano. Program na soustředění je náročný, takže vás večer bolí celé tělo. Vydržet se to prostě musí.

Jak velké si dáváte šance na proniknutí do základní sestavy?
JŠ: Nebude to určitě jednoduché. Kádr je vyrovnaný. Vše se pravděpodobně bude odvíjet od momentální sportovní formy.
JF: Na všech postech je velký přetlak. Prosadit se do základní sestavy bude těžké pro každého. Uvidíme, jak to dopadne.