Při utkání 19. kola fotbalového Hradecký Votrok okresního přeboru mužů Třebeš B – Probluz (2:2) zneškodnil hostující gólman Luboš Brambora domácím exekutorům hned dva pokutové kopy. Nadšeně bojující celek Probluze nakonec vybojoval na hřišti favorita remízu. Okresní fotbalový svaz Hradec Králové ho zvolil borcem uplynulého kola.

Vzpomenete si, kdy a s kým jste naposledy vychytal penalty?
Obávám se, že nevzpomenu. To už je nějaký pátek, kdy se mi podařilo chytit penaltu.

V Třebši se vám povedlo hned dvakrát uspět proti domácím střelcům. Za jakého stavu to bylo? Popište jednotlivé penalty.
Obě se kopaly za stavu 2:1 pro nás, z mého pohledu byly jako přes kopírák. První byla pár minut po našem inkasovaném gólu zhruba pět minut před přestávkou. Ani nevím, v kolikáté minutě druhé půle se kopala druhá, raději jsem se na časomíru nekoukal. Oba protihráči byli při kopání evidentně nervózní a to vedlo k ne moc dobrému umístění střel. Poté, co jsem správně vystihl stranu, nebylo zase až tak těžké míč vyrazit.

Určitě jste zabránil i dalším šancím domácích, přibližte největší.
Hřiště nebylo zrovna ideální, tak mně i domácímu brankáři dělala problém skoro každá střela. Pár šancí jsem zlikvidoval, ale nebyly k tomu potřeba nějaké super zákroky.

Jaká atmosféra byla v hostující kabině po první půli, kdy jste vedli 2:1?
Atmosféra byla úměrná k výsledku. Mohli jsme dát více gólů, ale také nějaké dostat. Bylo nám jasné, že nás čeká náročná druhá půle.

Domácí vám po změně stran zatápěli a podařilo se jim vyrovnat. Zkuste se ohlédnout za touto částí zápasu.
Třebeš kopala poměrně dost trestných kopů, které se nám dařilo odvracet. Škoda vyrovnávacího gólu dvě minuty před koncem. Určitě tomu šlo předejít a nenechat soupeřova hráče vystřelit.

A jak to vypadalo po utkání?
Kdyby mi někdo před zápasem řekl, že si z Třebše odvezeme bod, pouze bych se usmál. Teď mě mrzí naše neproměněné šance, ale na druhou stranu domácí neproměnili dvě stoprocentní šance, takže duel hodnotím jako úspěšný.

Přibližte vaši kariéru.
S fotbalem jsem začal v osmi. Do brány mě postavili zhruba v devíti. Celou dobu jsem v Probluzi a už tomu nikdy nebude jinak.

Jaké jsou vaše fotbalové cíle?
Můj největší cíl je, abych fotbal stále hrál pro radost.

Kam byste čtenáře pozval na fotbal o víkendu?
Nebudu je zvát na konkrétní zápas, ale rád bych jim vzkázal, aby chodili na své oblíbené kluby a podporovali je, protože zájem o fotbal klesá.

Lubomír Douděra